Pleťové desatero: Kyselina glykolová

Začátky mechanického peelingu nebyly dvakrát růžové – využívaly se ingredience jako kyselina trichloroctová, kterou dnes najdete v léčebných produktech k odstranění bradavic, a fenol, což je kyselina s antiseptickými vlastnostmi, která však leptá pokožku. Po zákroku jste pak většinou vypadali jako Samantha ze Sexu ve městě, jejíž tvář Carrie přirovnala k „hovězímu carpacciu“.

Šetrnější varianta

Až časem se chemická exfoliace posunula o pořádný kus dál, a to když se začaly využívat AHA kyseliny nejprve v klinikách, pak ve formě dvoufázových polštářků a následně v podobě tonik tak, jak je znáte. Dnes chemický peeling doporučuje většina dermatologů.

Co kyselina glykolová umí?

Kyselina glykolová se přirozeně nachází v ovoci, jako je meloun nebo ananas, v řepě a cukrové třtině. Má malou molekulární strukturu, takže dokáže proniknout do hlubších vrstev kůže, kde urychluje obnovu buněk, a tím zlepšuje texturu pleti a redukuje vrásky i nedokonalosti jako akné, černé tečky a pigmentové skvrny.

Kromě toho, že jako chemický exfoliant „rozpouští“ kožní maz a odumřelé kožní buňky, dokáže vázat vodu na kožní buňky a funguje tak jako hydratační látka. Má také antibakteriální účinky a stimuluje tvorbu kolagenu a kyseliny hyaluronové v kůži.

Všeho moc škodí

Přestože je kyselina glykolová jemná látka, přece jen jde o kyselinu, která při vysoké koncentraci může pleti škodit. Pokud s ní začínáte, volte produkty obsahující 8 % kyseliny glykolové, a v případě, že vám budou vyhovovat, postupně přejděte na 10 %. V domácím prostředí nepoužívejte nic, co obsahuje více než 20 % této ingredience, protože by mohlo dojít k poškození kůže. Kyselinu glykolovou také nepoužívejte současně s retinolem a vitamínem A, a pokud se u vás objeví svědění pokožky, otok nebo pálení, raději se poohlédněte po jiném produktu, případně se poraďte se svým dermatologem.