4 potraviny, kterým se výživoví poradci vyhýbají

V první řadě je třeba si nalít čistého vína a přiznat si, že „dokonalý“ jídelníček bez malých prohřešků neexistuje. Své striktní a perfektně sestavené diety od doktorů a nutričních poradců porušují i vrcholoví sportovci, jejichž zdraví a dobrá kondice jsou pro ně alfou a omegou. Personální trenéři, modelky, herečky i bodybuildeři vám však řeknou, že sebeintenzivnější tréninky vám nepomohou docílit chtěných výsledků, pokud tomu nepřizpůsobíte svůj jídelníček.
Neznamená to, že se těchto potravin musíte vzdát zcela – je velmi důležité naslouchat vlastnímu tělu a například vyzkoušet i intuitivní stravování. Naše strava by měla být pestrá a zahrnovat v první řadě bílkoviny – maso a ryby (nebo pro příznivce cruelty-free variant od farmářů z domácích chovů), zeleninu, ovoce, mléčné výrobky, ořechy a luštěniny, stejně tak jako některé velmi prospěšné druhy koření. Jsou však potraviny, které by u nás neměly být na denním pořádku, a to kvůli jejich nízkému přínosu pro tělo.

Binge eating lessons aneb jak správně zajídat stres

Cukry

Poté, co se Amerikou začaly šířit odstrašující zprávy o velkém množství srdečních nemocí, se v 60. letech zvedla popularita nízkotučné diety, která byla nabízena nejen pro vysoce rizikové pacienty se srdcem, ale celému národu. Byť neexistoval pořádně ani jeden důkaz potvrzující tuto teorii, potravinové společnosti se plně oddaly „nízkotučné ideologii“ a police obchodů se zaplnily „fat free“ produkty. Ironií bylo, že v té samé době se Amerika začala potýkat s vlnou obezity, která nabrala celostátní charakter. Proč? Protože pro zachování chuti začaly potravinové společnosti nahrazovat tuk cukrem a sladidly.
Dnes se již díky velkému počtu studií cukr stal veřejným nepřítelem č. 1. O jeho efektech na tělo píše například americký endokrinolog Robert Lustig a na sociálních sítích vznikají skupinové výzvy jako „21 dní bez cukru“, po jejichž absolvování lidé přísahají, že se cítí lépe než kdy jindy. Není divu – podle National Institutes of Health je cukr návykovější než kokain, a proto na nás jeho eliminace z jídelníčku působí jako hotový detox. Při eliminaci každodenní konzumace cukru (pouze toho přidaného, nikov přirozeně se vyskytujícího v potravinách) se podle mnohých redukuje únava, nevyspalost, zlepšuje se energie a také se výrazně zlepšuje pleť – cukr je totiž pohonnou hmotou zánětů, a když jej lidé eliminují, není nic, co by je drželo při životě.

Kde se vyskytuje: bohužel takřka všude! V cereáliích, vločkách, pečivu, ale i mnoha polotovarech. Je také přítomen v džusech, energetických drincích nebo omáčkách a jogurtech.

Transmastné kyseliny

Pakliže konzumujete průmyslově vyrobené dorty, neměli byste se ani tak bát obsahu cukru, jako obsahu transmastných kyselin (transmastných tuků), které obsahuje. Právě ty jsou totiž skutečným zabijákem srdce – zvyšují hladinu cholesterolu a zvyšují tak mimo jiné riziko srdečně-cévních onemocnění.
Transmastné kyseliny vznikají při průmyslové výrobě potravin, a to na základě procesu hydrogenace, tj. ztužování. Jedná se o levné rostlinné oleje, díky kterým pak vznikne tuhý a zároveň lehce roztíratelný (a všestranně použitelný) produkt s dlouhou skladovatelností a životností.
Kde se vyskytují: průmyslově zpracované produkty, popcorn a chipsy, smažené hranolky a hamburgery, ale také majonézy, omáčky i průmyslové cukrovinky jako například sušenky nebo dorty.

Sugar, Honey, Honey – aneb jak udržet balanc cukru v krvi

Rostlinné oleje

O kterých olejích je konkrétně řeč? Sójový, řepkový, kukuřičný, bavlníkový, slunečnicový, světlicový, ale také olej z hroznových semen a rýžových otrub. Je pravda, že rostlinné oleje obsahují vyšší hodnoty Omega-3 a 6 mastných kyselin (které si tělo samo nesyntetizuje), které se pro naše tělo považují za zdravé. Je zde však několik „ale“ – v první řadě dvojitý efekt těchto mastných kyselin. Omega-3 jsou považovány za protizánětlivé, zatímco Omega-6 naopak spíše za prozánětlivé. Vědci však tvrdí, že jelikož jsou tuky složité sloučeniny, nelze je dokonale zařadit do „dobrých“ a „špatných“ škatulek. Je zde ale problém v rámci jejich zpracování. Některé oleje procházejí procesem rafinace, včetně bělení a deodorizace, který pomáhá zlepšit chuť a barvu olejů a prodlužuje jejich trvanlivost. Bohužel proces rafinace zbavuje oleje, jako je řepkový, prospěšných sloučenin, jako je vitamín E a fenoly, což znamená, že jsou méně výživné než nerafinované oleje.
Dalším velkým problémem je, že podle studie z několika amerických univerzit může nadbytek omega-3 mastných kyselin způsobit velké zdravotní problémy, jako například kolitidu nebo autoimunní nemoci. „Problém je však v tom, že neexistují přesné dietní normy založené na nejlepších dostupných důkazech,“ řekl Norman Hord, docent na OSU's College of Public Health and Human Sciences. Podle něj chybí platné parametry a znalosti o tom, kdo by mohl být ohrožen. Pokud tak konzumujeme nadměrné množství, není možné určit v tuto chvíli horní limit.

Masné polotovary

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny v roce 2015 zařadila výrobky jako klobásy, šunku, párky, uzená a sušená masa do skupiny výrobků kategorie prokazatelně karcinogenních. Ve stejné kategorii jsou například arsen, tabák a etanol. Zpracované maso obsahuje různé chemické sloučeniny, které se v čerstvém mase nevyskytují, a to například relativně vysokou hladinu nitrosaminů, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a heterocyklické aminy (HCA), které mohou zvýšit riziko rakoviny žaludku a střev.
Naštěstí existuje skvělá alternativa, a to červené maso v čisté podobě bez omáček, olejů a zálivek – to se doporučuje doktory, výzkumníky, nutričními poradci i trenéry, a to dvakrát či třikrát týdně v množství okolo 100 gramů.