Foto: Del Core
Binge eating disorder, kterou známe jako záchvatové přejídání, je jednou z poruch příjmu potravy. V umírněné formě se s ní nejspíš setkala většina z nás – při malém či větším stresu sáhneme po pytlíku gumových medvídků, které v nás (ani nevíme jak) během chvilky zmizí.
Stres je ve skutečnosti reakce organismu na změny v okolním prostředí – snaží se tak adaptovat na nové podmínky. Pokud to tělo zvládne, je to dobře, jelikož když se pak dostane do podobné situace, už na ni bude připraveno. Pakliže však stres bude trvat příliš dlouho, začne tělo ztrácet schopnost adaptace. Vlivem dlouhodobého stresu pak dochází ke snížení imunity, s čímž se následně dá spojit doslova sto a jeden chronický problém. Už jenom tím, že se sníží počet dobrých bakterií v organismu, mohou se začít množit patogeny a naopak klesat obranyschopnost. To se však má tendenci odrážet nejen na těle – mohou se zesílit úzkosti a deprese, které o to více budou navádět k záchvatovému zajídání stresu.
Ano, existují totiž antistresové potraviny, které vám mohou (na rozdíl od gumových medvídků) prospět k posílení nervového systému a odolnosti vůči stresu. To může být prvním krokem k tomu, abyste se tohoto zlozvyku dokonce zbavili úplně. V první řadě však může být také problém v tom, že se vám nedostává živin během hlavních jídel. Mohou za to například drastické a nezdravé diety, během kterých konzumujete pouze syrovou zeleninu nebo ovoce. Které potraviny vám tak mohou pomoci?
„Zdravé cukry“ by měly být ve vaší stravě tak jako tak. Komplexní sacharidy udržují hladinu glukózy v krvi stabilní po delší dobu a váš organismus vám tak bude posílat signál, že nemáte hlad, a tedy není potřeba sahat do šuplíku pro balíček „něčeho dobrého“. Jednoduché cukry dělají úplný opak – rychle vás zasytí, rychle stoupne cukr v krvi, ale následně stejně rychle spadne dolů. Právě to způsobí mnohdy nekontrolovatelný pocit hladu a s tím spojenou nervozitu a návaly úzkosti. Vsaďte tedy na potraviny z celozrnné mouky, luštěniny a hnědou rýži v obědu a večeři. Udrží vaši sytost po dlouhou dobu, a vy pak nebudete mít chuť na sladké. Pokud vás ale začne honit mlsná, mějte vždy po ruce celozrnné crackery. Zkuste se opravdu soustředit na to, abyste regulovali snědené množství a neocitli se neznámo jak s prázdným pytlíkem na stole.
Stres vede k odbourávání bílkovin v těle, a proto je třeba jejich množství doplňovat skrze náš jídelníček – drůbeží (bílé) nebo libové jehněčí maso je společně s vajíčky dokonalým zdrojem proteinu. Vegani pak mohou vsadit na tofu nebo cizrnu v libovolné podobě. Skvělým zdrojem jsou také sójové boby edamame, které mohou sloužit jako dokonalá svačina při návalech „chutí“ pro vegany i všežravce. Zahnat chutě vám pomůže i hrst dýňových semínek nebo tučný řecký jogurt.
Tuk je zdrojem esenciálních mastných kyselin, které si tělo nedokáže samo vytvořit. Tuk pomáhá tělu vstřebávat vitamíny A, D a E, které jsou v tucích rozpustné. Měli byste proto alespoň 3krát týdně zařadit do svého jídelníčku potraviny s obsahem Omega 3 mastných kyselin – makrelu, ančovičky, sledě, sardinky nebo divokého lososa. Veganům zas přijdou vhod konopný a lněný olej, chia semínka a vlašské ořechy.
Kyselina askorbová je v období stresu potřebná k udržení antioxidačního stavu organismu. Vitamin C je také velmi důležitý pro tvorbu dopaminu, neurotransmiteru zodpovědného za pocit uspokojení, nemluvě již o skvělých účincích na pleť. Krom citrusových plodů tak nezapomínejte konzumovat ani brokolici, růžičkovou kapustu a květák. V rámci mlsné pak můžete zvolit kedlubnu, kiwi, nebo dokonce papriky – ty mají totiž více vitamínu C než pomeranč.
Plody moře, vnitřnosti, červené maso a mléčné produkty jsou (bohužel pro vegany) nejlepším zdrojem vitamínu zodpovědného za syntézu serotoninu aka „hormonu štěstí“ a vstřebávání hořčíku. V jisté míře jsou zastoupeny i v luštěninách. Pokud si tak nemůžete dopřát plátek celozrnného chleba s tresčími játry, nahraďte je hummusem.
Pro odolnost těla i krásnou pleť nezapomínejte na denní bázi konzumovat alespoň malé množství antioxidantů. Brokolice, červené zelí nebo černé fazole budou skvělou volbou coby příloha k hlavnímu jídlu, a v rámci svačiny vsaďte na borůvky anebo (zřejmě nejoblíbenější antioxidant na světě), hořkou čokoládu. K tomu si udělejte konvičku kvalitního zeleného čaje, a o antistresovou terapii máte na den vystaráno.
Hořčík (magnesium) je nesmírně důležitý pro náš nervový systém, jelikož jej potřebuje každá buňka našeho těla – jeho nedostatek se projevuje mnohdy podrážděností, náladovostí nebo svalovými křečemi, a proto jej naše tělo potřebuje mít dostatek. V tom vám pomůže hlavně špenát a zelená listová zelenina, luštěniny nebo třeba tuňák. Stejně tak vám hořčík dodají i ořechy nebo ořechové náhrady mléka (z kešu, mandlí nebo lískových ořechů).
Zinek je nezbytný pro činnost více než 300 enzymů, které podporují správnou funkci metabolismu, trávení, nervové činnosti a mnoha dalších procesů. Je to esenciální minerál, který si naše tělo neumí vytvořit ani skladovat, a proto jej musí neustále dostávat ze stravy. Nejlepším zdrojem zinku jsou mořské plody (ústřice, krabi, mušle, humři a škeble), dýňová semínka nebo červené maso.
Jód zas podporuje činnost štítné žlázy, která má velký vliv na naše nálady a psychické stavy. Odpovídá také za únavu či bdělost organismu, a proto nesmíme podceňovat konzumaci ryb a mořských řas. Ty se dají mimochodem konzumovat v podobě nori křupek kdykoliv během dne.
Řekněte Sì svým fantaziím a novým příběhům
Jakou úlohu hraje v pleti kolagen?
Pevnější pleť se dá vytrénovat