Getty Images
Tělo má tendenci nám dávat jasně najevo, čeho se nám nedostává – ať už jsou to vitamíny, minerály, nebo cokoliv jiného. My si ale tuto řeč těla můžeme špatně vykládat a myslet si, že nás pouze „honí mlsná“.
Chutě na sladké (nebo alespoň to, jak si je vykládáme) se staly součástí naší moderní stravovací kultury a podle mnoha výzkumů z roku 2018 je touha po něčem sladkém běžná naprosto u všech bez rozdílu pohlaví nebo věku. Existují dvě hlavní příčiny, a to psychologická a fyziologická.
Pakliže mluvíme o druhém případu, je to trochu jednodušší – jedná se zkrátka o jakýsi naučený vzorec, který jste si vypěstovali během života. Psychologové tomu říkají klasické podmiňování a znamená to, že jste si mohli osvojit sladkost jako určitou formu odměny. „Když dojíš všechnu brokolici, dostaneš zmrzlinu,“ říkávali nám rodiče v naději, že nás naučí jíst zeleninu. V mnohých případech se to minulo účinkem a naopak nás o to více přiblížili k Pavlovovým psům. Jedná se tak zkrátka o naučenou reakci – vaše tělo má chuť na sladké, protože se to naučilo, a ne proto, že byste na něj měli opravdu chuť.
Umělý cukr (tedy ten, který najdeme v potravinách) je extrémně návykový, a to nejen pro lidi. Studie z roku 2016 provedená na myších a potkanech zjistila, že zpracované potraviny a polotovary (zejména ty, které obsahují přidaný cukr) vyvolaly u myší a potkanů chování, které připomínalo fyzickou závislost na návykových látkách, jako jsou drogy.
Na výzkum efektu cukru na naše těla se zaměřil americký endokrinolog Robert Lustig – jeho výzkum a klinická praxe se především zaměřují na dětskou obezitu a cukrovku. Ve svých knihách a přednáškách tak klade důraz na to, aby si lidé uvědomovali hlavně nástrahu skrytých cukrů – ve sladkých nápojích, omáčkách, zálivkách nebo i dietních potravinách s nízkým obsahem tuku (právě ty často obsahují umělá sladidla pro přidání alespoň nějaké chuti).
Významný podíl tu může nést také vaše nevyspalost, stres a u žen navíc i menstruační cyklus. Zde je však důležité zmínit, že v tomto případě se nejedná o fyziologickou potřebu žen založenou na biologických rozdílech, ale primárně na těch kulturních – zatímco v USA je podle výzkumu zvýšená konzumace sladkého během menstruace zcela běžná, v Evropě již není tak rozšířená.
Podle studie z roku 2013 mají nevyspalí lidé větší chutě na sladké, slané a škrobovité potraviny. Navíc mají potřebu si rychle doplnit energii, často sahají po kalorických tučných potravinách, a navíc konzumují v průměru o 400 kalorií denně více. Z tohoto honu za extra energií se však může stát začarovaný kruh, jelikož podle studie z roku 2018 konzumace sladkého zhoršuje kvalitu spánku.
Honit mlsná vás může i z důvodu stresu – během něj totiž naše těla uvolňují stresový hormon kortizol, který je spojen s touhou po sladkém. Ten samý efekt má na tělo i hormon ghrelin.
Chuť na sladké ale může být i samostatným signálem našeho těla, který si jen špatně vykládáme. V některých případech se může jednat o nedostatek vitamínů, minerálů nebo antioxidantů, jako například magnesia, chromu, fosforu, či o nízkou hladinu tryptofanu nebo hořčíku.
Například nedostatku magnézia je často přisuzována chuť na čokoládu. Ta je však zvláštní potravinou samou o sobě, jelikož v hořké formě (70 % kakaa a více) má na tělo více příznivých než negativních účinků, pochopitelně pokud ji konzumujete ve zdravé míře.
Na vině může být také nízká hladina tryptofanu – esenciální aminokyseliny, kterou tělo potřebuje k tvorbě bílkovin. Sami si ji neumíme vytvořit, a proto ji získáváme pouze ze stravy. Je také klíčová pro udržení dobré nálady, redukci stresu, napětí, úzkosti nebo i agrese a podrážděnosti. Bez tryptofanu tak naše tělo přestává produkovat serotonin – látku zodpovědnou za pocity štěstí. Vědci prokázali, že lidé s depresí mají v těle extrémně nízkou hladinu tryptofanu.
Může se ale jednat i o jednoduché kolísání hladiny cukru v krvi. Tělo se vám tak snaží dát signál, že potřebuje více paliva pro správné fungování. V takovém případě se doporučuje si raději udělat přestávku na plnohodnotné jídlo nebo alespoň zdravou a vyváženou svačinu obsahující protein, vlákninu a komplexní (nikoliv jen rychlé a jednoduché) sacharidy.
Pokud nemáte zrovna chuť na hořkou čokoládu, kterou můžete v menším množství konzumovat na podporu mozkové činnosti a dobré nálady, existuje spousta alternativ, které jsou stejně dobré. Eliminují chuť na sladké, a navíc udrží vaši sytost výrazně déle bez náhlých výkyvů cukru v krvi.
Nejlepším lékem na mlsnou jsou rozhodně lesní plody jako borůvky nebo ostružiny. Jsou sladké a obsahují antioxidanty, a tak budou mít i protizánětlivý efekt. Pokud ale opravdu potřebujete pořádnou dávku cukru a přes to vlak nejede, zvolte to nejsladší ovoce – mango, hroznové víno, datle nebo liči. Mimochodem, vše se dá velmi prakticky jíst u Netflixu.
Nedostatek proteinu a vápníku může být také na vině při chutích na sladké. Řecký (tučný) jogurt dokáže perfektně zasytit, a navíc podle vědců také reguluje hlad i mlsnou. Tip: Chutná skvěle s datlovým sirupem!
Batáty neboli sladké brambory jsou hlavně na podzim tím nejlepším jídlem – dají se vařit na sto způsobů, jsou sladké, velmi syté a obsahují jen malé množství kalorií. Tělo z nich dostane vitamin A, C a draslík, vápník, železo, hořčík i fosfor. Tip: Můžete si předpřipravit kašovitý základ, který si podle chuti buď osolíte, nebo naopak přidáte skořici a muškátový oříšek pro sladkou verzi.
Mix (nesolených) ořechů společně s rozinkami a dalším suchým ovocem vyjde vstříc vašim chutím, dodá výživu pro mozek a zlepší i zažívání – například díky sušeným švestkám nebo meruňkám.
Naše fyzické i psychické zdraví začíná ve střevech – ta totiž regulují bakterie v našem těle, což následně ovlivňuje i produkci hormonů. Aby tedy nenastal nechtěný domino efekt, potřebujeme vyvažovat naši mikroflóru, s čímž mohou pomoci potraviny jako kefír, kysané zelí a jiná fermentovaná zelenina, kimči, kombucha nebo třeba miso.
Trendy manikúra pro rok 2022, kterou budete chtít okamžitě vyzkoušet
Pozor, i pleť trpí, pokud jste ve stresu. Co s tím?
Jaké jsou klíčové zásady v péči o oční okolí?