Přírodní antibiotika: Kde hledat fytoncidy a jak prospívají tělu?

Řeč je o fytoncidech, biologicky aktivních látkách, kterými stromy a rostliny komunikují se svým okolím a jež příznivým způsobem ovlivňují některé procesy v lidském organismu.

Lepší zdraví skrze stromy

Fytoncidy jsou pro stromy tím, čím je pro člověka imunitní systém. Termín v roce 1928 poprvé použil biolog a biochemik Boris Tokin, který si všiml, že některé rostliny vylučují organické sloučeniny, aby se chránily před plísněmi, bakteriemi a hmyzem.

Z chemického hlediska jde nejčastěji o terpeny (např. alfa-pinen, beta-pinen či limonen), které dodávají jehličnanům a dalším dřevinám jejich charakteristickou, hlubokou vůni. Když procházíte lesem, neinhalujete jen čistý vzduch, v podstatě se vystavujete blahodárným rostlinným látkám.

Jak fytoncidy prospívají tělu?

Je dobře známo, že vědomý pobyt v přírodě může být pro tělo i mysl velmi cenný. V Japonsku ho však berou natolik vážně, že mu dali vlastní pojmenování. Koncept šinrin-joku (neboli lesní koupel) není jen romantickým trendem, ale fenoménem podloženým daty, za kterými stojí zejména výzkumy profesora Qing Li z lékařské univerzity v Tokiu. Co se podle těchto studií děje v těle, když fytoncidy vdechujete?

• Dochází ke změnám v aktivitě NK buněk: NK buňky jsou elitní jednotkou imunitního systému, která vyhledává a likviduje rakovinné buňky a buňky napadené viry. Některé studie ukazují, že pobyt v prostředí bohatém na fytoncidy může dočasně zvýšit jejich aktivitu.
• Sníží se stresové hormony: Inhalace terpenů snižuje hladinu kortizolu a adrenalinu. Zároveň dochází k přepnutí autonomního nervového systému z režimu „bojuj, nebo uteč“ (sympatikus) do režimu „odpočívej a regeneruj“ (parasympatikus).
• Podpoří se kardiovaskulární zdraví: Fytoncidy a pobyt v přírodě souvisejí se snížením krevního tlaku a tepové frekvence, což může dlouhodobě přispívat ke zdravějšímu fungování kardiovaskulárního systému.
• Zlepší se kognitivní funkce a spánek: Kromě toho také zvyšují produkci serotoninu a zlepšují architekturu hlubokého spánku. Jinými slovy: čím víc chodíte do lesa, tím víc se cítíte odpočatí a v rovnováze.

Kde tyto blahodárné látky hledat?

Největšími producenty fytoncidů jsou jehličnaté stromy jako borovice, cedry, smrky, jedle a cypřiše. Z listnáčů jim zdatně sekundují duby, břízy nebo eukalypty.

Koncentrace fytoncidů v ovzduší je na vrcholu během letních prázdnin, tedy od června do srpna. Pokud chcete z lesní terapie vytěžit maximum, vyrazte na procházku během teplých, slunečných dnů, kdy je jejich hustota nejvyšší, a paradoxně také těsně po dešti, kdy se vzduch nasytí vlhkostí a vůněmi.

Kolik času lesu věnovat?

Dobrá zpráva je, že k nastartování pozitivních biochemických změn nepotřebujete pobývat v lese víc času než v kanceláři. Podle výzkumů stačí 20 minut, aby došlo k prokazatelnému poklesu stresových hormonů a zklidnění srdečního rytmu. Jeden delší výlet v délce kolem tří hodin (cca 4 km pomalé, vědomé chůze) dokáže zvýšit aktivitu NK buněk, a pokud strávíte v lese dva dny (třeba víkend na horách spojený s procházkami), zvýšená hladina imunitních buněk a snížený stres přetrvávají ve vašem těle po dobu několika týdnů.

Pro případ, že nemáte čas vyrazit ven…

Čerstvý vzduch plný terpenů je nenahraditelný, ale část této medicíny si můžete přenést i domů nebo do kanceláře v podobě kvalitní aromaterapie. 100% organické a čisté esenciální oleje z borovice, jedle, cedrového dřeva nebo jalovce obsahují přesně ty terpeny (alfa-pinen), které inhalujete v lese.

Až tedy příště budete hledat odborníka, který má zázračné řešení na všechny vaše neduhy, zkuste se jako první obrátit na přírodu. Obyčejnou procházku v lese tak možná přestanete vnímat jako pouhou volnočasovou aktivitu, ale jako důležitou součást prevence.