Žhavé léto – co si pod tím pojmem představíte? Že čekáte na své dva týdny dovolené jako na spásu a i tak vás štve, že dál než na chatu k rodičům se nedostanete? Že po zbytek léta bude žhavé jedině tak dojíždění do práce veřejnou dopravou bez klimatizace, kde se na vás budou tlačit turisté a vám podobní nešťastníci bez exotických plánů, bez romantiky a na rozdíl od vás ještě bez deodorantu? Anebo si hned vzpomenete na toho vysokého, štíhého blonďáka, kterého potkáváte každou sobotu na farmářském trhu nedaleko svého domu? Ten by se na vás mohl v tramvaji lepit ostošest. I ten manbun byste mu odpustila! Anebo ještě líp – popustíte trochu uzdu své představivosti – stojíte mezi bednami s cibulí, kadeřávkem a třešněmi, kolem kterých létá hejno vos, na které jste silně alergická, ale i tak tu setrváte déle, než je nutné, v naději, že se o vás mimochodem otře. Úplně cítíte jeho opálené paže se svaly tak akorát (určitě dělá jógu a je mrštný), jak vás pevně svírají a jeho dlouhé štíhlé prsty si hledají cestičky po vašem rozpáleném těle. Představujete si, jak vás jednu takovou sobotu chytne za ruku a beze slova si vás odvede do útrob svého bytu, který vás pohltí a vyplivne až v pondělí ráno. Poté, co jste zažila nejžhavější ze žhavých chvil svého života. Představujete si, jak byste nic nenamítala?
Tak co, jste spíš ten první případ, nebo ten druhý? Ono asi nezáleží ani tak na tom,
v kterém ročním období se zrovna nacházíte, jako na tom, v jaké životní fázi zrovna
jste. Protože jestli je něco proměnlivější než
počasí, pak jsou to naše nálady a potřeby.
Včetně těch týkajících se sexu. Sexuální
potřeby našeho pubertálního já, našeho
já v těhotenství, našeho já v menopauze
a našeho já mezi kteroukoli ze zmíněných
fází jsou prostě jiné a neporovnatelné.
Když jsme se s Norou, šéfredaktorkou
tohoto časopisu, nedávno potkaly a probíraly, o čem by mohl můj příští článek být,
probíhal hovor nějak takhle. „Nechcete
napsat článek do letního čísla, kde tradičně
píšeme o sexu? My v redakci v poslední
době nějak nic k tématu sex moc nemáme,
ale třeba vy?“ otevírá Nora téma. „No
já nevím, jestli jsem ta pravá. Na první
dobrou, co mě napadá, je Lesk a bída
kurtizán. Minus tedy ten lesk a kurtizány,
samozřejmě. Prostě jen bída,“ odpovídám.
A hned si také vzpomenu na hlášku, která
mi utkvěla v paměti: „Ano, možná můžu
randit a swajpovat, nebo si taky můžu strčit
vidličku do oka.“

Sex je součástí našeho života a umí ho dělat lepším. Já jsem dokonce přesvědčená, že zdravý sexuální apetit je to, co nás udržuje mladými. Pokud ho provozujete samy, je v něčem jednodušší. Víte, co vám dělá dobře, takže se nekonají žádné okliky a objížďky a v cíli jste raz dva. (Ano, tím cílem myslím orgasmus.) Pokud ho provozujete s partnerem, dokáže sex nabrat úplně jiný rozměr. Komunikace je klíč, žádné předstírání, žádné: „Nevadí, já se udělám příště.“ Partnerský sex je obousměrná ulice a vyjít by z ní měli spokojeni oba. Aby byl člověk sexuálně spokojený, nemůže toto téma považovat za tabu. Moji rodiče se mnou o sexu nikdy nemluvili a možná právě to je důvod, proč to mám se svými dětmi přesně naopak. Žádné téma není off limits a asi právem mě přirovnávají k postavě otce z filmu Prci, prci, prcičky. Jen doufám, že jsem přece jen míň trapná. Zároveň to ale není tak, že bych měla potřebu téma řešit veřejně a rozebírat ho se svými kamarádkami. Nezajímá mě, kdo, jak, kolikrát a s kým to dělá. Tyhle věci podle mě nejsou součástí veřejného zájmu. Tentokrát jsem ale svou zásadu porušila a v zájmu psaní tohoto článku jsem téma SEX při setkání se svými BFF nadhodila.
A CO JSEM SE DOZVĚDĚLA?
Že jsme na tom víceméně podobně, každá
něco řešíme.
Že střední věk a sex není oxymóron,
chce to jen jiný přístup než ve dvaceti nebo
ve třiceti.
Že se díky menopauze nacházíme
v neprobádaných vodách a že je OK obrátit
se na odborníky a nechat si poradit.
Že i když nemáme právě chuť na sex,
neznamená to ještě, že netoužíme po intimitě.
A také že není fér házet vše jen na ženy.
I chlapi procházejí svojí „pauzou“ (mimochodem, říká se jí andropauza), jen jsou
ještě méně ochotní než ženy se o ní bavit
a řešit ji.
Takže pokud nechceme, aby z našeho
klína zbyl jen trojúhelník smutku – nevím,
proč mě stále napadají filmové reference –,
a naopak chceme, aby žhavá byla všechna
naše roční období, je zapotřebí na sobě
trochu zamakat a neházet flintu do žita.
I kdyby to mělo znamenat, že si sex
naplánujeme do kalendáře, abychom na něj
nezapomněli.
Abychom si připomněli, že
je čas udělat si dobře. Protože když to klape
v posteli, klape to všude. Nebo spíš když
to neklape v posteli, neklape to nikde. Tak
klapy, klap!