Juniorní pozice mizí. Co to znamená pro ženy, které teprve začínají kariéru?

Postupně začíná ubývat možností pro práci, která byla tradiční náplní juniorů a stážistů: rešerše, základní analýzy, administrativu, první návrhy textů, jednoduché prezentace nebo rutinní práci s daty. Právě tyto úkoly dnes stále častěji zvládne umělá inteligence. A firmy tak mohou mít menší motivaci najímat člověka, který se teprve učí. Co to pro ty, kdo se na trhu práce budou teprve rozkoukávat, znamená?

První schod je najednou výš

Nová studie zaštítěná organizací World Economic Forum ve spolupráci s PwC upozorňuje, že dopad umělé inteligence je nejviditelnější právě na začátku kariéry. Více než třetina mladých pracovníků na světě pracuje v profesích, které jsou středně až vysoce vystavené změnám úkolů způsobenými AI. Tradiční entry-level práce přitom často stojí na činnostech, které lze částečně automatizovat – od rutinní administrativy přes základní analýzy až po zpracování informací.

Podobný trend je vidět i v aktuálních datech z Velké Británie. Podle průzkumu Lancaster University více než třetina zaměstnavatelů během posledního roku omezila počet pracovních příležitostí pro lidi na začátku kariéry. Mezi důvody se vedle ekonomického tlaku stále častěji objevuje právě automatizace a využívání AI.

Pro absolventy to znamená nepříjemný paradox. Firmy po nich chtějí zkušenosti, ale zároveň jsou méně ochotné nechat je zkušenosti získat. Jenže když zmizí práce, na které se člověk může učit, jak se z juniora stane senior?

AI nemusí vzít práci, může ale ztížit začátek kariéry

Debata o AI se často soustředí na otázku, jestli technologie připraví lidi o zaměstnání. Možná důležitější otázka ale zní jinak: co když nezmizí celé profese, ale ztíží se přístup, jak do nich proniknout?

Analýzy pracovního trhu už naznačují, že zaměstnanci v profesích částečně nahraditelných umělou inteligencí mohou čelit pomalejšímu růstu mezd a menší pracovní mobilitě. Dopad je přitom výraznější u méně zkušených pracovníků.

A dává to smysl. Pokud umělá inteligence zvládne část práce, kterou dříve dostával junior, firma může chtít po novém zaměstnanci rovnou něco složitějšího. Místo „pojďte se to u nás naučit“ tak přichází „přijďte a ukažte nám, co už umíte“. Vzniká tak něco jako inflace požadavků na začátku kariéry. Pozice se sice stále jmenuje juniorní, ale očekávání už tak juniorní být nemusí.

Pro ženy může být problém ještě větší

Neexistuje jednoduchá rovnice, podle které by AI automaticky dopadala na mladé ženy více než na mladé muže. Její nástup se ale odehrává na trhu práce, kde už určité rozdíly existují. Jedním z nich je přístup k rychle rostoucím AI profesím. Podle aktuálních dat založených na LinkedInu tvořily ženy v roce 2025 pouze 26 % nově přijatých lidí do AI rolí, zatímco u pracovních míst mimo oblast AI představovaly přibližně polovinu nových nástupů.

Právě tady se mohou dvě změny začít potkávat. Tradičních juniorských úkolů, přes které se v některých oborech získávaly první zkušenosti a postupovalo k náročnějším rolím, ubývá, zatímco ženy jsou zatím v nově rostoucích AI profesích zastoupené výrazně méně. Proměnu trhu práce proto neurčuje jen to, které vstupní pozice se zmenšují, ale také komu se daří dostávat k těm, které vznikají vedle nich.

Český trh má na své straně výhodu

Situace v České republice přitom není totožná s tou americkou nebo britskou. České ekonomice dlouhodobě chybějí pracovníci a zaměstnavatelé mají problém obsadit řadu pozic. OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) uvádí, že se se získáváním pracovníků potýká 66 % českých zaměstnavatelů a poptávka po vysoce kvalifikované práci má mezi lety 2022 a 2035 vzrůst o 27 %.

Junior už nebude znamenat totéž co dřív

Možná přestaneme juniora vnímat jako člověka, který toho zatím moc neumí. Budoucí junior může být někdo, kdo umí pracovat s AI, ale zároveň dokáže poznat, kdy se na ni nespoléhat. Zvládne si vyhledat informace, ale také položit správnou otázku. Dokáže vytvořit první návrh, následně ho zpochybnit, upravit a převzít za výsledek odpovědnost.

Podobný posun naznačuje i současný vývoj pracovního trhu. AI některé role zjednodušuje, u jiných naopak zvyšuje nároky na lidskou expertizu. Podle PwC přitom počet takto „profesionalizovaných“ pracovních míst roste rychleji než u pozic, které AI spíše zjednodušuje. Nejcennější tak nemusí být člověk, který umí AI konkurovat, ale ten, kdo dokáže poznat, co jí svěřit a co je lepší udělat sám.

Kariéra budoucnosti

Pro nastupující generaci možná nebude největší změnou to, že by jim umělá inteligence brala práci, ale že cesta k první cenné zkušenosti bude méně přímočará. Mladé ženy tak mohou dříve než předchozí generace dokazovat, co umějí, budovat si portfolio ještě před prvním zaměstnáním, učit se nové nástroje mimo školu a hledat způsoby, jak získat zkušenost i bez klasické juniorské pozice.

Neznamená to, že by každá absolventka měla umět programovat nebo se stát expertkou na umělou inteligenci. Spíš si bude muset najít vlastní kombinaci technologické gramotnosti, odbornosti a kvalit, které se automatizují obtížněji – úsudku, kreativity, komunikace, empatie nebo schopnosti nést odpovědnost. Klíčovou otázkou tak zůstává, jak bude cesta od prvního zaměstnání ke skutečné expertize vypadat a zda ji firmy a školy dokážou přizpůsobit novým podmínkám.