Je nespokojenost pokaždé známkou neperspektivního vztahu?

Komunikace je klíč

Ano, zažívat negativní výstupy je naprosto normální a v určitém ohledu dokonce i zdravé. „Když se lidé vyhýbají hádkám, vyhýbají se i mluvení,“ říká pro CNN health Jim McNulty, profesor psychologie z Floridské státní univerzity. Tuto teorii podporuje také studie z roku 2008, která zjistila, že páry potlačující hněv mají větší pravděpodobnost rozchodu než ty, které svým emocím daly volný průběh. 
Zdravá komunikace je v mnoha ohledech tím, co pomáhá vztahům přežívat. Nejen, že zvyšuje intimitu, umožňuje také partnerům efektivně řešit problémy, s nimiž se ve svých každodenních životech potýkají. Vše samozřejmě záleží na tom, v jaké situaci se nacházíte a zda partner vyvíjí stejnou snahu jako vy. Zatímco v určitých okamžicích bude nejlepší zvolit přístup plný empatie, náklonnosti a odpuštění, jindy budete muset být o něco přímější.

Kdy je čas říct „dost“

Nikdo z nás se nechce uchylovat ke krajním řešením, jsou ale případy, kdy se nespokojenost ve vztahu nevyplatí podceňovat. Vždyť to ani není jejich podstatou! Soužití s partnerem by mělo přinášet pocity štěstí, radosti a harmonie, ne zmar a myšlenky na to, jestli ten svobodný život přece jen nebyl lepší. A tak nastává čas pohlédnout do hloubky a zjistit, jak moc je vaše situace vážná. Možná vám k tomu, abyste odlišili těžké životní období od nešťastného vztahu, pomůže těchto 10 bodů: 

• Vztah začíná do vašeho života přinášet víc bolesti než radosti. 
• Radši vzpomínáte, než abyste si užívali přítomný okamžik s partnerem.
• Váš protějšek do vztahu vkládá málo úsilí a vy tak cítíte nedostatek zájmu a respektu. 
• Váš sexuální život přestává existovat.
• Nedokážete o svém vztahu říct jedinou hezkou věc.
• Pokaždé upřednostníte rodinu a přátele před svým partnerem.
• Nedokážete spolu napřímo komunikovat ani řešit problémy.
• Žijete paralelní životy. 
• Jeden z vás je vždycky v defenzivě. 
• Nesnažíte se spolu trávit čas (večerní rande jsou už dávno minulostí).

Rozchod není jediná možnost

Uvědomit si, jak se váš vztah vyvíjí, ještě neznamená balení kufrů a mazání partnerova čísla z telefonu. Jestli toužíte váš vztah napravit, připravte se na to, že vás to bude stát určité úsilí. V první řadě přezkoumejte své pocity a promyslete si, co byste na společném fungování chtěli změnit, co by vyřešilo vaše problémy, nebo co vám vlastně na tom druhém tolik vadí. Buďte ale spravedliví a nesnažte se všechnu vinu svalit na něj. Uvědoměním si vlastních nedostatků a chyb se posunete mnohem blíž k úspěšnému vyřešení vašeho sporu. Všechny věci, na které jste přišli, pak proberte při otevřeném rozhovoru, jehož cílem by mělo být společné rozhodnutí, jak se vztahem naložíte (samozřejmě ke spokojenosti obou).

A když usoudíte, že je ukončení vztahu opravdu na místě? Jak říká Jessy Zimmerman: „Nedělejte rozhodnutí po jednom rozhovoru.“ Než partnera nadobro „odříznete“, ujistěte se, že jste vyjádřili všechny své obavy a myšlenky, které vám už dlouho ležely na srdci. Zapomeňte na strach ze selhání nebo samoty a udělejte to, co víte, že udělat musíte. A pokud vám to z jakéhokoli důvodu nejde, nebojte se se svým trápením svěřit přátelům, rodině nebo terapeutovi, který vám poskytne trochu jiný úhel pohledu.