Tiché opouštění vztahu. Jak se vyvine a kam až může zajít?

Plytké konverzace, fyzické i psychické distancování, žádný společně strávený čas o samotě a partnerské odcizení. Jak včas odhalit, že partner potichu opouští váš vztah?
Linda Svobodová
——
4. října 2022

Foto: Profimedia

Tiché odvykání nebo odloučení lze popsat jako emocionální odpoutání se od určité osoby či věci. Do popředí se tak začne vkrádat citová lhostejnost, která postupem času vystrnadí pocity lásky. V životě je tento postup často aplikován v pracovním prostředí – méně vynaloženého úsilí, méně odpracovaných hodin, žádná práce navíc a zkrátka vydání pouze toho nejnutnějšího minima. Složitější situace ovšem nastává, když k fyzickému i psychickému distancování dochází ne v pracovním, ale osobním životě, který sdílíte se svým partnerem.

Jaké signály předpoví tiché odpoutání?

Lidé ve svých vztazích zaujímají odlišné pozice, a tudíž i jejich angažovanost se může výrazně lišit. Někteří jsou týmoví hráči a snaží se komunikovat a hledat společné aktivity, jiní jsou naopak sólisté a raději si vše dělají podle sebe. Odhalení nestability vašeho vztahu může být tedy dlouhodobější záležitostí, jelikož signály mohou být často zaměňovány právě s přístupem partnera či jinými problémy.  Pokud ovšem máte pocit, že se odcizujete a jste jediní, kteří vztahu věnují péči, není radno tuto komplikaci odsouvat. Projevovat se to může i jinými způsoby – prázdnými konverzacemi a úsečnými odpověďmi, žádnými podrobnostmi, omezeným fyzickým kontaktem či menším množstvím společně stráveného času.

Přirozeně pak vyvstává otázka, z jakého důvodu se partner k tomuto řešení uchýlil. Důvodů může být hned několik a mohou se od sebe lišit tím, zda se jedná o krátkodobou, nebo naopak dlouhodobou taktiku. Prvním případem se rozumí, když se partner distancuje kvůli tomu, že se potřebuje soustředit na důležitý cíl v životě – hledání práce, náročné období v práci, zkouškové období či rodinná krize.

V druhém případě může partner zaujímat sebeochranný přístup či zůstává ve vztahu pouze ze zvyku a už se nepodílí na jeho rozvoji. Lidé, kteří ale tuto taktiku zvolili a oddělují svůj partnerský vztah od zbytku svého života, riskují jeho ztrátu. Jak je totiž v publikaci Journal of Personality and Social Psychology psáno, tak je „vztahová centralita spojena se zdravým kognitivním prolínáním sebe sama a ostatních“. A co to v praxi znamená? Lidé, kteří mají svůj vztah a partnery umístěny na samotném konci priorit, pociťují ve svém vztahu menší vzájemnou závislost, z poklesu romantiky navíc pramení i menší uspokojení.

Znamená odloučení vždy konec?

Jak už tedy bylo řečeno, existuje několik důvodů, proč může být váš partner nepozorný. Ve všech případech je ale důležitá komunikace a pochopení situace ze strany obou partnerů. A jak začít? Můžete se zeptat, jaký měl váš partner den a zda se s vámi nechce o zážitky podělit. Uzavřenější lidé totiž neradi prozrazují informace a sami od sebe se do této debaty jen tak nepustí.  Popište své pocity, zeptejte se, jaké má váš partner důvody k tichému odloučení, a pokuste se problém vyřešit. Pokud totiž progresivnímu odpoutání necháte volný průběh, pomalu nahlodá vaše společné emocionální vazby – a romantické odpojení akorát povede k nespokojenosti ve vztahu či k jeho úplnému konci.

Objednejte si předplatné Harper‘s Bazaar

Časopis Harper‘s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu