„Give me a break!” Mikropauzy během práce pomohou snížit stres i únavu

Na blahodárné účinky mikropauz se mimo jiné zaměřila i analýza, která zkoumala jejich účinnost při zvyšování pohody a výkonnosti v práci. Z výzkumných dat vyšlo najevo, že přestávky do pěti minut podpoří mentální pohodu, zatímco ke zlepšení výkonu, například při řešení vyčerpávajících úkolů, může být zapotřebí více než desetiminutová pauza. Zásadním pravidlem je jejich pravidelnost – a to nejlépe každou hodinu. Není ale nutné je dodržovat v jednotném bloku. Výzkumy totiž naznačují, že je lepší dělat kratší a častější přestávky, například tedy dvě až tři minuty, a to každých 20 minut, než delší, které budou naopak méně časté.

Při praktikování mikropauz během pracovní doby pak sami zpozorujete, zda se vašemu režimu více osvědčily kratší, či naopak delší přestávky. Ze začátku může být obtížné jejich pravidelnost dodržovat. V tomto případě ale dokáže pomoci nastavení připomenutí na hodinkách/počítači nebo se doporučuje i naplánovat si přestávky na celý den dopředu.

Kdy si dát mikropauzu? 

Mezi varovné signály můžeme zařadit nový obtížný úkol, na který potřebujeme být plně soustředěni, nepřiměřená reakce na stresovou situaci či již zmíněná únava, která může být způsobená jak brzkým vstáváním, tak i vydatným obědem. Většina lidí tak ospalost zažene šálkem kávy či energetickým nápojem, což je ovšem pouze krátkodobým řešením problému. Dávka dodaného kofeinu začne z organismu mizet velmi rychle, a o to větší ospalost vám následně způsobí, nemluvě o náloži jednoduchých cukrů z energetického nápoje. 

Pokud tedy zvolíte místo shotu espressa přestávku na čerstvém vzduchu, můžete svou produktivitu z dlouhodobého hlediska pouze zvýšit. S tímto názorem souhlasí taktéž psychoterapeutka Beverley Blackman, která uvádí, že pravidelné přestávky pomáhají pečovat o naše duševní zdraví během pracovní doby, jelikož umožní naší mysli najít si čas na regeneraci. „Mysl nepotřebuje palivo – místo toho si potřebuje odpočinout, aby se mohla zregenerovat,“ říká Blackman.

Více mikropauz, méně stresu, nižší riziko vyhoření  

Zvýšená produktivita podmíněná mikropauzami může mít pozitivní vliv i na zvládání stresu, a tím u nás může snížit také riziko rozvoje syndromu vyhoření, a to Blackman popisuje jako „prospěšný cyklus“.  „Mysl totiž nepracuje pouze vědomě – funguje i nevědomě, a pokud jí dáme pauzu od nepřetržitého soustředění, budeme se moci vrátit ke své práci s větší energií a lepší koncentrací. Myšlenka toho, že necháváme mozek pracovat „nevědomě“ může být poněkud zvláštní, ale zkusme si vzpomenout na situace, kdy nás napadl přelomový nápad právě ve chvílích, kdy jsme nebyli v pracovním prostředí, ale například ve sprše. Ne nadarmo se říká, že právě tam se rodí nejlepší ideje. Pokud totiž dovolíme mozku „vypnout“ a myslet i na jiné věci, které se netýkají práce či povinností, dáme mu příležitost zpracovat informace nashromážděné během dne a přijít s novými nápady.

Jak si během mikropauz nejlépe odpočinout? 

Udělejte si krátkou procházku na čerstvém vzduchu. 

Připravte si něco dobrého k jídlu či pití.

Vychutnejte si šálek kávy o samotě či s přáteli. 

Pusťte si na pár minut svou oblíbenou hudbu či podcast. 

Přečtěte si kapitolu z knihy. 

Pokud pracujete z domova, můžete se protáhnout či meditovat.

Pakliže nemáte možnost opustit kancelář, dívejte se chvíli z okna.