Why Would You: Co znamená pít Starbucks v roce 2022

Starbucks se v květnu po necelých patnácti letech nadobro stáhl z Ruska kvůli válce na Ukrajině. Minulý týden se v Moskvě otevřela kavárna nová, nápadně připomínající slavný řetězec nejen sortimentem, ale i jménem. „Stars,“ píše se na logu, které je podezřele povědomé jakbysmet. Co byste taky v Rusku chtěli dělat s „bucks“?

Americkou společnost to, zdá se, příliš nevzrušilo a dál se věnuje tomu, na čem skutečně záleží – co nevidět uvede své Pumpkin Spice Latte, čímž oficiálně začne podzim.

Nemohu se ubránit myšlence, jak si v roce 2022 Starbucks vlastně stojí. Čísla stranou, mou měrnou jednotkou jsou emoce. „Chápeš, že jsem byl před deseti lety schopný vejít do Starbucks a zcela vážně říct, že chci venti skinny latte s extra shotem, bez pěny a na dětskou teplotu?“ zeptal jsem se kamarádky.

Chápala to. „V roce 2012 to bylo cool,“ odtušila samozřejmě. „Teď je to trapný.“

Co je vlastně cool teď? Dát si filtr? Přichystat si ho doma? Upražit si na něj kávu sám? Nebo si kávu odpustit úplně? Jíst hovězí je už téměř stejně passé jako kouření a bílý cukr je jen krůček od toho, aby se dostal na seznam nelegálních drog. Mohla by být káva další v řadě? Z té představy je mi úzko. Barvitě si vybavuji, kdy se pomalu stávala neodmyslitelnou součástí mých dní. Tu dobu mám spojenou s četnými návštěvami Starbucks.

Vím, nostalgie je špatná na pleť, ale přestože jsem v řetězci nebyl celá léta, mám na něj hezké vzpomínky. Mohl jsem se na něj spolehnout. V dobách, kdy nebyl internet v telefonu samozřejmostí (ano, jsem dinosaurus), jste se ve Starbucks připojili k wifi. A relativně důležitou roli sehrál i při cestování. Ať jste byli kdekoliv na světě, věděli jste, co v něm dostanete. (Nejspíš přepraženou kávu se zkomoleným jménem na kelímku, aww!) Bavilo mě objevovat rozdíly v nabídce napříč městy. „V berlínském Starbucks mají matchu,“ psal jsem vzrušeně kamarádce, jako bych právě chytil Pokémona. Starbucks se dokonce stal samotným synonymem kávy. „Dáme si Starbucks?“ Pít ho byl statement. Dnes je to tedy taky statement, ale znamená trochu něco jiného. Dnes je pro mě spíš milou vzpomínkou. Jeho nepříliš šťastná kopie v Moskvě pak slabším vtipem.

Na YouTube najdete video z roku 1959, kde se novinář ptá Coco Chanel, co říká na to, že ji ostatní kopírují. „Jsem z toho nadšená. Pochopitelně jsem o to usilovala, to byl můj záměr,“ odpovídá a ihned dodá, že je pro ni kopírování známkou úspěchu. „Není úspěchu bez kopírování a imitace, to neexistuje.“

Je Starbucks polichocen? Těžko říct. Společnost zatím mlčí. Možná se řídí stejným mottem jako moje kamarádka: „Orel mouchy neloví.“

Pumpkin Spice Latte nikdy nebylo mým šálkem kávy. Ale možná, až přijde zima, zajdu si po letech do Starbucks pro perníkové latte. Z čiré nostalgie. Snad to má pleť ustojí. Proč se mu vyhýbat jen proto, že už není cool? Něco mi říká, že letos bude o kapku sladší…

#whywouldyou