Fyzické známky úzkosti, které možná přehlížíte

Fyzické známky úzkosti, které možná přehlížíte

Úzkost je přirozenou součástí našeho pudu sebezáchovy. Co když ale přeroste ve víc než jen nepříjemné myšlenky? Kromě obyčejné nervozity se může projevovat také fyzickými příznaky, které mohou do velké míry ztěžovat život.
Tereza Zajíčková
——
21. února 2024

Foto: Getty Images

Občas ji zažíváme všichni. Ať už jde o obavy z budoucnosti, strach z pracovního selhání, společenské rozpaky, nebo emoce způsobené nemocí či ztrátou, úzkost se nejčastěji projevuje jako pocit celkového neklidu. Nadměrná úzkost, kterou mohou vyvolat velké události nebo nahromadění menších stresových situací, vás ale může ochromit i po fyzické stránce.

Jak úzkost ovlivňuje tělo

Když vaše mysl vyhodnotí, že jste v nebezpečné situaci, ocitá se „pod palbou“ celé tělo. Organismus začíná reagovat zvýšenou produkcí adrenalinu a kortizolu, hormonů zodpovědných za zrychlený srdeční tep a dýchání. Tyto chemické látky zároveň ovlivňují také trávení a hladinu cukru v krvi. Činí se také amygdala, která vysílá signály o potenciálním nebezpečí do nervového systému a následně do všech životně důležitých orgánů. Protože není přirozené, abychom byli neustále ve střehu, může se při konstantní stresové reakci (nazývané jako „bojuj nebo uteč“ neboli „fight-or-flight“) projevit chronická úzkost. A ta má na tělo mnoho negativních účinků.

I když vám zrovna nehrozí bezprostřední fyzické nebezpečí, můžete tak pociťovat řadu nepříjemných pocitů od sucha v ústech přes bolesti žaludku a hlavy až po třes nebo dušnost. „Lékaři se s tím setkávají neustále – pacienti mají skutečné bolesti nebo jiné příznaky, ale fyzicky jim nic není,“ říká Dr. Arthur Barsky, profesor psychiatrie z Harvard Medical School.

13 příznaků fyzické úzkosti

Podle britské Národní zdravotní služby (NHS) mohou úzkost běžně doprovázet fyzické příznaky. Na seznam těch nejčastějších patří:

  • Únava
  • Závrať
  • Bolest svalů nebo napětí
  • Nespavost
  • Namáhavé nebo rychlé dýchání
  • Bolesti žaludku
  • Třes nebo chvění
  • Sucho v ústech
  • Bušení srdce nebo bolest na hrudi
  • Pocení
  • Nevolnost
  • Necitlivost nebo mravenčení
  • Bolest hlavy

Léčba svépomocí

Ačkoli může být život s úzkostí občas velmi náročný, existují kroky, které vám mohou pomoci. Jednou z běžných svépomocných technik je pravidlo 333, které vám umožní se uklidnit ve chvílích, kdy se cítíte obzvlášť ochromení úzkostí. A v čem spočívá? Stačí se rozhlédnout po svém okolí a vyjmenovat tři věci, které vidíte, tři věci, které zrovna slyšíte, a nakonec tři věci, jichž se můžete dotknout (případně s nimi pohnout). Praktikováním této metody se navrátíte do přítomného okamžiku. Vyzkoušet můžete i pravidlo 555, které je zaměřeno na dýchání: zhluboka se nadechněte, na pět vteřin zadržte dech a poté pět vteřin vydechujte.

Nejúčinnějším (i když často i nejnáročnějším) řešením je změna celkového životního stylu, která pomůže zmírnit část stresu a úzkostí, s nimiž se musíte denně potýkat. Na čem záleží, je především dostatek spánku, pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, vyvážená strava, vyhýbání se alkoholu a kouření, ale i kofeinu, který sice sám o sobě produkci stresového hormonu nezvyšuje, ale ztěžuje jeho odbourávání.

A co chronická úzkost? 

Studie ukazují, že dlouhodobé působení stresových hormonů představuje pro tělo riziko zdravotních komplikací. Pokud se úzkost neřeší, nemá vliv pouze na aktuální psychickou a fyzickou pohodu, ale do určité míry ovlivňuje také vznik fyzických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, chronické poruchy dýchání nebo gastrointestinální poruchy – např. pálení žáhy, dráždivý tračník a v horších případech i záněty nebo nádorová onemocnění.

Úzkost vs. úzkostná porucha 

Klasická úzkost, která je jedním z našich důležitých vnitřních varovných systémů, připravuje tělo na nebezpečné situace a její přítomnost v životě je víceméně užitečná. Jakmile jsou ale její příznaky závažnější nebo dlouhodobé, může přerůst v úzkostnou poruchu. Tento stav je přitom mnohem častější, než by se mohlo zdát: podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) se s ním potýká až 10 % populace. Ochromující stav se může týkat konkrétní situace, ale také místa, osoby nebo dokonce i zážitku z minulosti, s nímž jste se dosud nevyrovnali. Úzkostná porucha může být natolik intenzivní a vysilující, že znemožní vaše každodenní fungování, při neléčení navíc hrozí zhoršování stavu. Proto je v případě silných úzkostlivých stavů vhodné navštívit psychologa nebo psychoterapeuta.

Tereza Zajíčková

Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu