Nejlepší a zároveň nejtěžší věcí na modelingu je rozhodně cestování. Od mého návratu z Ameriky uběhly už dva týdny, a já toho stihla tolik, že po příletu do Portugalska, mé letošní dovolenkové destinace, jsem první dny téměř celé jen proležela u bazénu.
I proto jsem si zvolila začít svou dovolenou v maličké portugalské vesničce Melides. Potřebovala jsem ticho a klid, a právě tato oblast není tak moc turistická, vesnička Melides se dá celá projít pěšky za pár minut. A i když se na první pohled zdá, že se tu toho moc neděje, což mi právě dost vyhovuje, nachází se tu nádherný butikový hotel Christiana Louboutina, kde začínám svou dovolenou.

Před tím, než jsem přiletěla do Portugalska, jsem měla dost pracovních cest. Z New Yorku jsem letěla na focení do Mnichova. Jsem vděčná, že bydlím poměrně blízko vídeňského letiště, které je velmi dobře spojeno s celým světem. Z Mnichova jsem se musela vrátit na Slovensko, a odtud jsem po pár dnech letěla na další práci do Amsterdamu.
Amsterdam mám velmi ráda. Žije tam moje sestřenice a vždy, když mám pracovní cestu, se těším, že ji uvidím. Vždy najde celý dlouhý seznam měst, muzeí, veganských restaurací a nových spotů, které je třeba navštívit. Tentokrát jsem ale neměla moc času, a tak jsme stihly jen procházku parkem, večeři a sklenku vína.

Po Amsterdamu mě čekala Paříž. Dva dny focení zimní kolekce v ulicích Paříže při více než třicetistupňových vedrech. Hned, jak mě turisté procházející se nejkrásnějšími uličkami tohoto města vidí pózovat uprostřed ulice, ve vteřině namíří své foťáky mým směrem. Po těch letech to již upřímně ani nevnímám – žila jsem v Paříži téměř čtyři roky a všechny velké značky fotí své kampaně na stejných, známých místech. Už to vnímám jako součást své práce. Podle mě se spíše pozastaví nad tím, jak je možné, že mám v létě oblečené tři vrstvy pletených svetrů a čepici. Přiznám se však, že tento extrém je podle mě ten přijatelnější. Mnohem hůře prožívám, když musím fotit letní věci v mínusových teplotách. To, proč klienti modelky „trápí“ takovými extrémy, bylo vysvětleno vícekrát. Každá kolekce se totiž fotí v předstihu, a proto, aby byly kampaně hotové na čas, se musí fotit půl roku dopředu.

Už asi chápete, proč je moje takzvaná self-care velmi podstatná a docela přísná. Za ta léta jsem se naučila, jak moje tělo funguje, co mi vyhovuje a po čem se budu nebo nebudu cítit dobře. Hlavně co se létání týče.
Na focení jsem docela extrovert. Co se týče mých stálých klientů, kteří mě často vypravují do dalekých destinací, ti už vědí, že většinu času trávím v tichu a že vypínám vždy, když se dá. Před kamerou je moje persona úplně jiná. Když se na mě někdo podívá přes fotoaparát, vidí někoho úplně jiného. Mimo něj ale neplýtvám energií. Právě naopak.

A teď zpátky do Portugalska. Máme před sebou ještě pár míst, která s přítelem navštívíme. Dopisuji článek, dojídám snídani, sbalím kufr a odjíždím do Lisabonu.
