Yes, your highness aneb Co stojí za naší obsesí britskou královskou rodinou?

Členové královské rodiny jsou doslova všude. Můžeme je spatřit v novinách, televizi, ale i v nejrůznějších dokumentech či seriálech. Stali se neodmyslitelnou součástí našich životů. Co stojí za jejich popularitou a naší obsesí?
Linda Svobodová
——
8. listopadu 2022

Getty Images

Důvodů, proč milujeme královskou rodinu, může být hned několik. Byla vždy považována za symbol společenských hodnot, vyzdvihující úctu ke své roli ve společnosti, její hierarchii a důležitost někdy jednat v kontradikci s vlastním přáním, avšak v souladu s „protokolem“. Vzhledem k tomu, že se tyto hodnoty napříč druhou polovinou 20. století měnily, je tak velkou kuriozitou, že ve Velké Británii monarchie setrvala. Královská rodina v nás totiž zakořeňuje pocit věčnosti, která sahá tisíce let zpět. To může u někoho evokovat kontinuitu a stabilitu, mnoho lidí navíc lpí na tradicích, které uspokojují vloženou touhu po předvídatelnosti, bezpečí a pořádku.

Tradice a stabilita se mimo jiné projevila i v případě vlády zesnulé královny Alžběty II., která usedla na trůn v roce 1952 a vládla neuvěřitelných 70 let, až do svého nedávného skonání.

Královnou Alžbětou II. ovšem příběh nejznámější a nejsledovanější rodiny teprve začíná. Veškerou pozornost veřejnosti na sebe strhla princezna Diana, bývalá manželka prince (nyní již krále) Charlese. Lady Di se zapsala do historie svou laskavostí, ale i patřičnou dávkou kontroverznosti, díky které se stala ikonou. O to více zničující bylo, když svět obletěla zpráva o jejím tragickém úmrtí v Paříži.

Dalším zajímavým příběhem je i tzv. Mexgit prince Harryho a jeho manželky Meghan Markle. Jejich vztah byl ovšem v médiích propírán již v minulosti, jelikož Meghan jakožto rozvedená žena úplně nezapadala do měřítek královské rodiny.

Žijí naši vysněnou pohádku

Jak si ale vysvětlit naši posedlost, když je pro nás královská rodina vlastně úplně cizí?  „Jsme společenská zvířata. Prožíváme část našich životů prostřednictvím životů celebrit či slavných mediálních postav,“ říká Frank Farley, profesor a psycholog na Tempe University a bývalý prezident Americké psychologické asociace. Tento jev spadá pod označení „parasociálního chování“, kdy si jedinec vytvoří jednostranný vztah k osobě, aniž by s ní jakýmkoliv způsobem skutečně interagoval.

Parasociální chování se může projevit během sledování oblíbených televizních reality show, seriálu, sledováním nějakého zpěváka či herce nebo právě i sledováním životů a dramat královské rodiny. A čím to, že naši pozornost upoutává především život celebrit? Farley to vysvětluje tím, že ilustrují věci, po kterých my sami podvědomě toužíme. „Všichni máme sny o bohatství, slávě či společenském vlivu, a to hraje velkou roli v tom, proč tíhneme k ‚hrdinům‘ typu Kardashians, hollywoodským hvězdám či právě královské rodině. Ti pak tento fenomén drží při životě.“

Vzestupy a pády  

Abychom se o královské rodině dozvěděli něco více, nemusíme chodit daleko a hledat informace v zaprášených knihách. Za zfilmováním jejich životů stojí scenáristi v čele s Petrem Morganem, kteří jsou autory kýženého seriálu The Crown – ten zachycuje jak korunovaci Alžběty II., tak  seznámení Lady Di s Charlesem. Již 9. října navíc vyjde očekávaná 5. série, kde bude dominovat především příběh rozpadu manželství Diany a Charlese, ale i konec manželství dalších dvou dětí královny Alžběty II. – princezny Anny a také prince Andrewa. Ve stejný rok navíc hrad Windsor zachvátil požár, který památku vážně poškodil.

Jak tedy můžeme vidět, královská rodina utrpěla za několik dekád mnoho vzestupů i pádů a všemu mohla po celou dobu přihlížet i veřejnost. Na sledování jejich životů je něco lákavého a vzrušujícího, jelikož de facto žijí tak, jak jsme jako malí chtěli žít i my – neutuchající sláva a pohádkový život na zámku. Je ale nutné oddělit naši zálibu ve sledování jejich životů od posedlosti, která může přerůst až v pronásledování. 

„Není nic špatného na tom nechat se vtáhnout do detailů svatby, které se nikdy nezúčastníte, nebo prohlížet fotografie královského dítěte. Je ale nutné udržet si perspektivu,“ říká McCutcheon, autorka článku o uctívání celebrit, který v roce 2002 publikoval British Journal of Psychology.

Objednejte si předplatné Harper‘s Bazaar

Časopis Harper‘s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu