S pozicí beauty redaktorky, která má testování veškerých kosmetických novinek na trhu přímo v popisu práce, se na jednu stranu otevírají obrovské možnosti, ale současně s tím i pasti. Není totiž jednoduché se nenechat zahltit, neztratit nadhled a v horším případě si nezničit pleť, vlasy a mnohé další. Zároveň si díky takové profesi najdete návyky, které se nikde neučí a které nejen stopy času výhodně zbrzdí. A ráda se o ně podělím.
Svých zažitých rituálů bych popravdě dokázala vyjmenovat desítky, ale mezi ty, které skutečně neoželím téměř nikdy, patří tyto:
Ideální klenutí
Nejspíš to přišlo s existencí Brow Barů v parfumeriích Sephora, kde jsem tento servis poprvé vyzkoušela, a od té doby na své obočí nenechám sáhnout jinde. Rozumějte, kosmetičky jistě zvládnou v průběhu ošetření pleti oblouky obarvit a začistit tak, aby nikde nepřebýval ani chloupek, ale nezapomínejte, že jednak na vaši tvář nahlíží vzhůru nohama, a navíc při tom ležíte. To je, jako kdybyste si nechali stříhat ofinu vleže – obličej zkrátka vypadá jinak. V Brow Baru naopak způsobně sedíte a browbaristka vám vyměří všechny klíčové proporce tak, aby jednak odpovídaly správným měřítkům, a jednak aby ladily s vaší tváří. Zvýrazní je barvou, vydepiluje voskem, finálně doupraví (kartáčkem, korektorem, fixačním gelem…), a máte zhruba na měsíc vystaráno. Mimochodem, naučila jsem se tuto seanci střídat s laminací, na kterou se může jednou za osm týdnů. Jediné, co pak doma musím, je každý večer pročesat obočí kartáčkem namočeném ve výživném oleji. Víc nic.
Pozorný bodyguard
Do nepřetržitého používání opalovacího krému není žhavý asi nikdo, koneckonců ani já. Ovšem vzhledem ke všem strašidelným obrázkům pigmentových skvrn, melanomu kůže a předčasných vrásek, které jsem při různých prezentacích (to poslední i na některých kamarádkách posedlých opalováním) měla možnost vidět, jsem už dávno pochopila, že sluníčko jednak není až takový kamarád, za jakého se vydává, a jednak, že bez kvalitního SPF se v dnešním světě prostě nelze hnout. Ať je léto, nebo mráz, ať je pod mrakem, sedíte ve stínu, nebo jdete v kšiltovce na túru – záleží, jestli a jakou plochu kůže odhalujete. Paprsky totiž dosáhnou všude, i pod vodní hladinu nebo přes sklo. Opět je to jen další půlminuta péče navíc, kdy ranní rutinu stačí protáhnout o vrstvu opalováku. Během dne na vzduchu si pak pro jistotu dávám ještě repete, nejraději s SPF ve spreji, které mám v miniverzi v kabelce nebo v autě. Kryje mě, aniž by porušilo make-up.

Na vysoké noze
Slyšet, jak někdo „trpí na ztvrdlé paty“ nebo že mu po pedikúře nevydrží nožky měkké ani týden, mě většinou nutí k otázce, jestli si každý večer, těsně před tím, než se přikryje peřinou, nakrémuje nohy. Odpovědi nepřekvapí… Akorát že efekty, které takový zvyk přináší, jsou k nezaplacení. Mít u postele připravený krém či máslo na nohy (výhradně na nohy, protože ty obsahují specifické změkčující složky), a ještě než se položíte, udělat tento krok, je vše, co se od vás žádá. Potom nebude profi pedikúra nutná častěji než jednou za dva nebo i tři měsíce. Přes léto, kdy chodím v sandálcích v prašném prostředí, se mi taky osvědčilo paty (během sprchování) zlehka obrousit jemným pilníkem. Zbaví všech neodbytných nečistot, zjemní kůži, a když pak před spaním přijde ještě vrstva krému, paty zůstanou bezchybně hebké mnohem déle.
Tajná dohoda
Ve chvílích, kdy nejsem příliš spokojená s bělostí zubů, ale zároveň bych chtěla vynést výraznější rtěnku, vsázím na oblíbený trik – „make-up“ na zuby, jehož schopnosti spočívají v tom, že využívá fialové korigující pigmenty a těmi úsměv na počkání viditelně rozzáří. V praxi to vypadá tak, že si zuby vyčistím klasickou pastou a poté přidám ještě druhé kolo se speciálním sérem. Výsledek je okamžitý, jenom ne dlouhodobý. Na to musíte povolat jinou službu a tuto si nechat pouze nárazově na důležité příležitosti.
Vlasový klid
Článků na téma jak „jen ze zdravé pokožky hlavy mohou růst zdravé a krásné vlasy“ mám za sebou nepočítaně. A bez ohledu na to, jak vývoj letí kupředu, nikdo zatím nevymyslel na toto tvrzení lepší argument než dohlížet, aby byla vlasová pokožka v rovnováze, tedy beze zbytků stylingových přípravků, a hlavně v suchu. Stejná je i moje mantra, a proto vždycky dbám na to, abych nikdy nenechávala pokožku hlavy dlouho ve vlhku. Takže ani v turbanu po koupeli, po lekci ve fitku a už vůbec ne během spánku (snad jen na pláži to nelze, ale tam zase funguje teplo a sluníčko). Pokaždé – i když nemám ani pět minut nazbyt – vlasy profoukám dosucha alespoň u kořínků.

Final touch
Opečovat kůži bezprostředně po umytí se sice má, jenomže když se máte hned na to obléct a vaše pokožka začne při kontaktu se svršky okamžitě svědit tak, že si musíte dát další sprchu, je otázkou čím. Taktiku, jak kůži neokrádat o hydrataci a živiny, a přitom nemuset pokaždé nejméně 10 minut čekat, než se přípravek vstřebá, jsem vyladila až poměrně nedávno. Místo krémů používám – ještě na vlhkou pokožku – oleje. Poté chvilku počkám a zabalím se do osušky. Je pravda, že materiál část nasaje, ale pocit hebkosti bez sebemenší mastnoty je neskutečně příjemný a kůže zatím dostává vše, co potřebuje.
Na dobré ráno
Ve dnech, kdy nemusím po ránu rovnou ven z domu, jsem si navykla na jednoduchý obřad. Zatímco chystám snídani nebo už jednou rukou odpovídám na e-maily, si na vyčištěnou pleť nanesu masku. Abych byla přesná, takovou, u které nemusím bezpodmínečně ležet. Buď LED masku, která jde zafixovat, anebo hydrogelovou, jež „přisátá“ na tvář odvádí svou práci. Podle míry únavy ještě rozlišuju, jestli jen pod oči, nebo na celý obličej. Pro někoho je to nepředstavitelná povinnost navíc, ale to jen využívám chvíle, kdy se péče může odehrávat i bez mé součinnosti. Ráno je navíc výhodné právě díky tomu, že pleť rozzáříte na celý následující den. Jinak ji samozřejmě můžete nechat i na večer, každopádně výmluva, že na něco takového není čas, se zamítá.