Body language: proč máme chutě na slaná nebo pálivá jídla?
Foto: Getty Images
Foto: Getty Images
Každého z nás jednou za čas popadne nekontrolovatelná potřeba konzumace určité potraviny nebo jen nutkání pocítít v ústech určitý druh chutě – slané, kyselé, sladké nebo pálivé. Jedná se o signál z mozku, který může být vyvolán jak psychickou reakcí, tak ale i tou fyzickou – kdy jde často o nedostatek určitých látek v těle.
Mezi psychické příčiny může patřit stres, návyk impulzivní konzumace sacharidů pro uklidnění se nebo příležitostní kontext jídla (jako třeba konzumace popcornu v kině).
Fyzické příčiny jsou však o něco komplikovanější. Krom bohužel neovladatelného PMS (premenstruačního syndromu) a těhotenství u žen, kdy jsou doslova vydány napospas svým hormonům, se ale může jednat také o jiné důvody:
Jedná se o hormony, které nejsou exkluzivní pro ženy. Leptin a ghrelin jsou hormony hladu a sytosti, a pokud nefungují správně, můžete mít i po jídle pocit, že máte stále hlad.
Nekvalitní spánek způsobuje narušení hladin hormonů zodpovědných za regulaci cyklů spánku a bdění, což může zesílit chuť na jídlo, a to zejména večer.
Pakliže si nedopřáváte dostatek sacharidů (ale i jiných živin), vaše tělo vám bude dávat signály, že něco potřebuje – viz níže. Pakliže vyloučíme psychicky naučený reflex, že si po jídle „musíme dát něco sladkého“ a opravdu se soustředíme na nutkání organismu do sebe ještě něco dostat, zjistíme, že nejspíš konzumujeme málo sacharidů nebo že je naše strava chudá na vlákninu či bílkoviny.
Zní to banálně, ale velice často může nedostatek tekutin vyvolávat či zesilovat pocit hladu nebo určité chutě. Rozhodně se ale není třeba držet pravidla „hlad je převlečená žízeň“ za každé situace.
Fenoménu naší závislosti na cukru se dlouhodobě věnuje doktor Robert Lustig, dětský endokrinolog, který zkoumá dětskou obezitu a cukrovku. Cukr popisuje jako toxickou drogu, která má na naše tělo velmi silný vliv a zároveň mnohdy ani nevíme o tom, že jej konzumujeme. Skrývá se totiž doslova všude.
Existují určité důkazy toho, že určitý typ bakterií přítomných ve střevech může ovlivňovat četnost a typ chutí, které můžete mít.
Některé teorie tvrdí, že jsou naše chutě určovány nedostatkem některých látek v těle – je možné, že jste na sobě sami něco takového pocítili, a nemuselo se ani jednat o potravinu, ani o nic v každodenním životě „jedlého“. Příkladem toho je nemoc pika, která postihuje těhotné ženy nebo děti, kdy mají jedinci chuť na nestravitelné předměty, jako je křída, led nebo písek. V tomto případě se podle mnoha studií jedná o výrazný nedostatek železa, vápníku nebo zinku v těle.
Jak je to ale v případě našich chutí? Které jsou nejčastější a co mohou znamenat?
Zatímco ženy mají častěji chutě na sladké, muži naopak na slané nebo kyselé – preclíky, křupky a brambůrky, oříšky nebo popcorn.
Podle dietoložky doktorky Deekshi Arory je možné, že se jedná o nedostatek sodíku v těle, byť je tento nedostatek vzácný. Je však pravděpodobnější, že jste dehydrovaní. Dietoložka Amanda A. Kostro Miller říká, že žízeň je často převlečený hlad (byť my toto rčení známe obráceně). Dodává: „Sůl a slané potraviny stimulují žízeň, takže pokud máte chuť na něco slaného, vaše tělo může ve skutečnosti prosit o trochu vody.“ Krom zvýšení příjmu vody také zkuste nadměrné solení nahradit černým pepřem, česnekem nebo citronovou šťávou.
Podle fitness žurnalistiky Aayushi Gupta je důvodem chutě na toastové pečivo nedostatek dusíku ve stravě. Naše tělo jej potřebuje k tvorbě bílkovin ve všech našich buňkách coby stavební kámen – ve svalech, kůži, krvi, vlasech, nehtech i DNA. Ideálním řešením je proto konzumace vyvážené stravy obsahující dusík, např: maso, ryby, mléčné výrobky, vejce, ořechy a luštěniny, obiloviny a cereálie, ale také zelenina – ředkvičky, kapusta, cibule, chřest, okurky nebo rajčata.
Pokud se nesnažíte pouze něčím sladkým zajíst hlad nebo do sebe impulzivně dostat cukr (v případě únavy nebo psychické úzkosti), a máte opravdu chuť na kus hořké čokolády, je možné, že vám schází hořčík. Alespoň to naznačují některé výzkumy. Alternativou pro doplnění hořčíku mohou být ořechy (para a mandle), semínka (dýňová či lněná), avokádo, luštěniny (fazole, čočka, hrách a cizrna) nebo banány.
„Pokud máte chuť na sýr, tofu nebo jiné mléčné výrobky, může být vaše hladina železa nebo vápníku nízká,“ říká doktorka Aror. Tento nedostatek často pociťují lidé, kteří přecházejí na veganskou dietu z jiných než zdravotních důvodů – tělu se tak nedostává určitých potravin, a tak to signalizuje „chutěmi“. Krátkodobá potravinová deprivace může vést ke zvýšené chuti na ty potraviny, kterým se vyhýbáte. Veganům se proto doporučuje alternativa v podobě sóji či bezlaktózových variant, brokolice, luštěniny a špenátu. Ty je sice nenahradí v plné míře, ale alespoň částečně.
Pakliže pociťujete neutuchající nutkání dát si něco tučného nebo smaženého, může se jednat o nedostatek tuků ve vaší stravě. Přestože od poloviny 50. let se mnohé firmy (především v Americe) snažily o eliminaci tuků ve stravě, čímž vznikly „low-fat“ verze snad úplně všeho, vědci zjistili, že jsou tuky ve skutečnosti prospěšné. Potřebujeme je pro fungování a obnovu buněk v těle a pro správnou funkci mozku. Některé látky, jako například vitamíny A, D, E, K, jsou navíc rozpustné pouze v tucích. Do své stravy proto určitě zařaďte větší dávku olivového oleje, tučných ryb (makrela, losos), avokádo, ořechy a semena.
Tužby po brambůrcích příchutí Salt & Vinegar, octové dresinky v salátech nebo na extra kyselé bonbony mohou být příznakem nízké hladiny žaludeční kyseliny, kterou naše tělo produkuje, aby mohlo dobře trávit. Pak je třeba dát si pozor, jelikož konzumace těchto kyselých potravin následně může vyvolat silné pálení žáhy a jiné zažívací potíže. V tomto případě můžete vyzkoušet přidat do svého jídelníčku čerstvou citronovou šťávu – třeba ráno do šálku teplé vody a vypít hned jako první věc, co uděláte, nebo také přidávat společně s olivovým olejem do salátu jako dresink.
Vzhledem k tomu, že je ovoce zřejmě nejzdravější variantou „mlsné“, ho můžete svému tělu dopřát bez jakýchkoliv výčitek. I v tomto případě vám však může tělo něco signalizovat – může jít o dehydrataci, nízký cukr v krvi nebo hormonální změny. Konkrétně u žen tak mohou být chutě na ovoce spojeny s PMS nebo těhotenstvím. Podle studie z roku 2009 honí ženy nejčastěji mlsná na mango, bobule a meloun.