Největší výstavy roku 2023
Foto: M+ Museum
Foto: M+ Museum
Yayoi Kusama se za posledních sedm dekád stala nejslavnější žijící umělkyní 21. století, kterou oslavuje nejen umělecký svět, ale také svět módy – díky její již druhé kolaboraci s francouzským domem Louis Vuitton.
Její díla oslovují lidi napříč věkovými kategoriemi i zeměpisnými šířkami – zrcadlí celý magický vesmír umělkyně a vybízí k úvahám o přírodních cyklech regenerace. Kniha Yayoi Kusama: 1945 to Now mapuje její život a kariéru umělkyně a zdůrazňuje její touhu po vzájemném propojení a hluboké otázky o existenci, které ji vedou k tvůrčímu zkoumání. V rámci výstavy budou návštěvníci moci zhlédnout zatím největší množství děl této umělkyně – pohromadě se představí celkem 200 exemplářů včetně maleb, kreseb, soch, instalací a archivních materiálů sesbíraných od jejího mládí až po současnost.
Egon Schiele byl jedním z nejpozoruhodnějších vídeňských malířů konce 19. století. Za svůj velmi krátký život, který trval pouhých 28 let, získal uznání kolegů i přízeň široké veřejnosti. Výstava složená ze sbírky vídeňského Leopoldova muzea bude zahrnovat Schieleho rané manýristické studie, autoportréty odhalující proměnlivou identitu malíře, obrazy matek s dětmi z doby jeho umělecké zralosti a také jeho akty. Dílo bude zasazeno do kontextu malířova uměleckého prostředí a kolegů, kteří jeho tvorbu ovlivnili.
Muzeum získalo 28 z 37 obrazů Johannese Vermeera, a bude se tak jednat o největší retrospektivu děl od roku 1995, kdy bylo ve Washingtonu představeno 21 děl pohromadě. Během uplynulých let proběhl rozsáhlý technický výzkum obrazů, v rámci kterého se znalci dozvěděli nové informace o způsobu a technice jeho práce. To vše budou moci návštěvníci nyní poodhalit (informace budou prezentovány především v katalogu výstavy).
Rijksmuseum také vystaví obrazy, které v Nizozemsku dosud nebyly k vidění, například nedávno restaurovanou Dívku čtoucí u okna z drážďanské Gemäldegalerie Alte Meister.
Na 8. dubna 2023 připadá padesáté výročí úmrtí Pabla Picassa, a tak se tento rok ponese ve znamení oslav jeho díla a uměleckého odkazu ve Francii, Španělsku i na mezinárodní úrovni. U příležitosti tohoto jubilejního roku pozvalo Musée national Picasso-Paris britského návrháře Sira Paula Smithe, známého svou prací s barvami, aby se podepsal pod umělecké vedení výjimečné výstavy, mapující téměř celou umělcovu kariéru. Výstava také zahrnuje současná díla mezinárodních umělců Guillerma Kuitca, Obi Okigbo, Mickalene Thomas a Chéri Samba, kteří představují nové vidění Picassova díla.
Období mezi rokem 1880 a vypuknutím první světové války v roce 1914 bylo složitým a živým obdobím uměleckého hledání, riskování a inovací. Tato výstava se zabývá umělci, kteří se vymanili ze zavedené tradice a položili základy umění 20. a 21. století. Expozice tak oslaví úspěchy tří velikánů této éry: Paula Cézanna, Vincenta van Gogha a Paula Gauguina včetně jejich vlivu na mladší generace francouzských umělců, na jejich vrstevníky i na širší umělecké kruhy v Evropě – v Barceloně, Berlíně, Bruselu a Vídni. Na více než stovce děl umělců od Klimta po Kokoschku (včetně Matisse, Picassa, Rodina a Camilla Claudela) sleduje výstava vznik nového moderního umění, oproštěného od všech konvencí, v různých po sobě následujících směrech: expresionismus, kubismus a abstrakce. Návštěvníci si budou moci prohlédnout díla, která byla muzeu poskytnuta ze soukromých sbírek i veřejných institucí včetně Muzea moderního umění v New Yorku, Musée d'Orsay v Paříži, Art Institute of Chicago a Museu nacional d'arte de Catalunya v Barceloně.
Édouard Manet (1832–1883) a Edgar Degas (1834–1917) hráli klíčovou roli ve formování malířství v 60.–80. let 19. století. Pařížská expozice představí oba umělce ve světle jejich protikladů – různorodost a protichůdné aspekty malířské moderny. Odhalí také hodnotu Degasovy sbírky, v níž Manet po jeho smrti zaujal větší místo.
Legendární duo Jean-Michel Basquiat (1960–1988) a Andy Warhol (1928–1987) společně v letech 1984–1985 vytvořilo přibližně 160 obrazů, z nichž některé patří k nejlepším v jejich kariéře. Představena budou také jednotlivá díla každého z nich a soubor děl dalších významných umělců (Keith Haring, Jenny Holzer, Kenny Scharf, Michael Halsband...), aby tak byla evokována energie newyorského uměleckého downtownu 80. let. 20. století.
Institut kostýmů letos na jaře uctí tvorbu Karla Lagerfelda (1933–2019). Výstava se zaměří na návrhářův stylistický slovník vyjádřený estetickými tématy, která se opakovaně objevují v jeho módních kreacích od 50. let 20. století až po jeho poslední kolekci v roce 2019. Okolo 150 vystavených kusů oděvu bude doplněno Lagerfeldovými skicami, které podtrhují jeho precizní tvůrčí proces. Lagerfeldovy plynulé linie spojily jeho návrhy pro značky Balmain, Patou, Chloé, Fendi, Chanel a jeho stejnojmennou značku Karl Lagerfeld a vytvořily tak rozmanité a plodné dílo, které nemá v historii módy obdoby.
Musée Van Gogh a Musée d'Orsay oslaví 170. výročí úmrtí Vincenta van Gogha v roce 1853 velkou výstavou o posledních měsících umělcova života, které strávil ve francouzské vesnici Auvers-sur-Oise.
Během těchto měsíců byl van Gogh mimořádně produktivní a vytvořil velkou část svých nejslavnějších mistrovských děl, včetně Pšeničného pole s havrany a Kořeny stromů. V té době se ho zmocnily pocity neúspěchu, osamělosti a melancholie, ale Van Gogh přesto pokračoval v tvorbě mimořádně silných děl. Návštěvníci uvidí více než 50 obrazů a 20 kreseb a skic Vincenta van Gogha, které dosud nikdy nebyly vystaveny pohromadě.
Marina Abramović je po celém světě již desítky let oslavována jako průkopnice performativního umění, která ve své tvorbě testuje hranice vlastní fyzické a psychické odolnosti. Na své první velké výstavě ve Velké Británii, která zahrnuje celou její padesátiletou kariéru, zve Abramović návštěvníky k intenzivnímu fyzickému setkání, jímž je známá. V roce 2010 díla jako The Artist Is Present v Muzeu moderního umění v New Yorku nutila diváky, aby si kladli otázky o svých vlastních emocích, když seděli v tichosti tváří v tvář umělkyni.
První výstava ve Velké Británii věnovaná tvorbě francouzské návrhářky Gabrielle „Coco“ Chanel, bude mapovat vznik domu CHANEL a vývoj jejího designérského stylu, který dodnes ovlivňuje způsob oblékání žen po celém světě.
Eklektický umělec se snažil zpochybnit tradiční hierarchii mezi originálem a kopií. Reprodukováním svých děl v různých médiích, v různých velikostech a v limitovaných edicích Duchamp radikálně redefinoval, co představuje umělecké dílo, a tím i identitu samotného umělce. Jádrem benátské expozice bude Box in a Suitcase (1935–1941), mistrovské dílo, které je nyní součástí sbírky Peggy Guggenheim – muzea nesoucího 69 miniaturních replik a reprodukcí Duchampových děl, jež americká mecenáška získala od umělce v roce 1941. Výstava obsahuje významné zápůjčky z prestižních italských a amerických muzeí i z různých soukromých sbírek, včetně přibližně třiceti děl ze soukromé benátské sbírky.