Why Would You: Co na srdci, to na sobě

Jistě nejsem jediný, koho tím utvrdil v tom, že Česko je v tento moment jakýmsi módním domem bez kreativního ředitele. 

Když jsem se v rozhovoru pro Esprit Lidovek ptal párového terapeuta Honzy Vojtka, jak by vysvětlil důležitost manželství pro všechny, odpověděl: „Tak, že homosexualita není postižení, ale jedna z variant sexuality, a homosexuálové, vůbec všichni z LGBTI+ komunity, jsou rovnocennými členy společnosti. A fascinuje mě, že to pořád v 21. století někdo musí vysvětlovat. Když nemají stejná práva, společnost jim říká, že rovnocenní nejsou, že jsou horší, a to do moderní demokratické společnosti opravdu nepatří. Je to velmi tmářské a velmi nefér.“ Amen.

Proč být zpátečnický, když máte moc zasadit se o lepší budoucnost?

Mé myšlenky pluly k leaderům, co si zaslouží uznání, ať už mají moc výkonnou nebo symbolickou. K dánské korunní princezně Mary, hlasité advokátce práv LGBTI+ komunity, anebo k finské premiérce Sanně Marin, již dokonce vychovaly dvě matky, a nejenže to přežila, ale horore hororů, dokonce si dnes troufá veřejně tvrdit, že rovnost je „základem všeho“.

V tom mi to došlo. Nesuď knihu podle obalu, říká se, ale možná bychom měli? Náš vzhled za nás mluví ještě dřív, než vůbec sáhneme po prvních slovech. Na politických osobnostech se to pozoruje obzvlášť dobře. A u valné většiny z nich jdou názory se vzhledem ruku v ruce.

Pokud jde o mé preference na politickém spektru, stejně jako v případě spektra módního dávám přednost civilizovanosti. Připadá mi zkrátka krásnější.

#whywouldyou