Umíte přijmout pochvalu? Zlehčování úspěchu může brzdit vaši kariéru

V pracovním životě totiž nestačí odvádět dobré výsledky. Důležité je také to, aby bylo zřejmé, jak jste k nim přispěli. Skromnost může být sympatická, dokud kvůli ní nezačnete svou práci podávat jako samozřejmost. Pokud svůj podíl opakovaně zlehčujete, oslabujete tím svou pozici při vyjednávání, hodnocení i rozhodování o dalším kariérním posunu.

Proč bývá uznání tak nepohodlné?

Pochvala někdy nenaráží na nedostatek skromnosti, ale na představu, kterou o sobě dlouhodobě máte. Pokud je váš vnitřní obraz postavený na neustálém zlepšování, hledání chyb a posouvání laťky, hotový úspěch se do něj obtížně vejde. Pozornost se automaticky přesune k tomu, co ještě chybí. Výsledek, který ostatní považují za výjimečný, vám může připadat jako základní standard, protože dobře znáte všechny slepé uličky, pochybnosti a nedokonalosti, které mu předcházely.

Roli může hrát i způsob, jakým se ženy učí zacházet s vlastními schopnostmi. Ambice bývají přijatelné, dokud nepůsobí příliš nápadně, sebejistota je vítaná, pokud zůstává příjemná, a úspěch je bezpečnější sdílet než si ho otevřeně přiznat. „Vyrůstaly jsme s představou, že se naše hodnota měří výkonem. Mnoho mých klientek má dvě nebo tři vysoké školy, jsou perfektní zaměstnankyně a také mámy. Jenže i přesto všechno mají pocit, že nejsou dost dobré,“ popisuje Veronika Šamonilová, expertka na vyjednávání, prezentaci a leadership. 

Toto nastavení má podle ní často kořeny už v dětství, kdy jeden z rodičů kladl vysoké nároky a chválil jen zřídka. Pocit, že stále nejsou dost dobré, si pak ženy mohou přenést do dospělosti, takže pochvala nebo ocenění vyvolají spíš rozpaky, hledání chyb a zlehčování vlastního podílu.

Když skromnost přepíše výsledek

U společných projektů se vlastní přínos vytrácí nejsnáze. Není vždy zřejmé, kdo měl na starosti kterou část, a zásluhy se rychle rozptýlí mezi tým, okolnosti a poslední viditelný krok. Pokud při každé zmínce o výsledku automaticky ustoupíte do pozadí, okolí může časem začít vaši roli vnímat stejně okrajově. 

Jedna rozpačitě přijatá pochvala kariéru nezmění. Opakovaný způsob, jakým o své práci mluvíte, už ale vytváří profesní obraz. Při hodnocení výkonu nebo rozhodování o povýšení se málokdy vrací celý průběh projektu. Zůstávají hlavně výsledky a to, s kým si je lidé spojí. Jestliže sami pokaždé naznačíte, že váš podíl nebyl nijak zásadní, může tato verze nakonec převládnout.

Sebevědomí má dvojí metr

Rada, že by ženy měly o svých schopnostech mluvit hlasitěji, zní jednoduše. V praxi však přímá sebeprezentace nemusí být vnímána pouze jako zdravé sebevědomí. V některých situacích může být vykládána také jako arogance nebo přehnaná ambice. Vlastní úspěchy proto lidé často doprovázejí sebeironií či pochybnostmi, aby nezněli příliš sebejistě.

Takový přístup ale většinou nefunguje. Výzkum publikovaný v roce 2018 v časopise Journal of Personality and Social Psychology ukázal, že lidé vnímají chlubení maskované skromností nebo sebekritikou jako méně upřímné než otevřené mluvení o vlastních výsledcích. Takzvaný humblebragging navíc snižuje sympatie a nepomáhá ani v hodnocení kompetence. Mnohem lépe fungují konkrétní fakta: co jste udělali, jaký problém jste vyřešili a co se díky vaší práci změnilo. Když pak přijde pochvala, není nutné hned vysvětlovat, proč váš podíl nebyl tak důležitý.