„Teď ne, nechám to na zítra“ aneb jak nepropadnout prokrastinaci?

Nedodělaná práce, nahromaděné domácí povinnosti a další kopa věcí, které bychom měli neprodleně udělat, ale odsouváme je (pod)vědomě na druhou kolej. Někdy ovšem musí přijít bod zlomu, kdy se z méně naléhavé povinnosti stane urgentní záležitost, a začneme se tak topit ve stresu. To vše může být minulostí – naučte se vyzrát na prokrastinaci jednou provždy!
Linda Svobodová
——
29. listopadu 2022

Foto: Profimedia

Asi každý z nás někdy v životě odložil nějaký úkol. Většinou to svalujeme na lenost či na to, že dnes není náš den a zítra budeme určitě motivovanější a plní energie. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, že za odkládáním úkolů může být ještě něco dalšího? Stojí za tím již známá prokrastinace neboli trávení volného času činnostmi, které nejsou důležité, jako je sledování filmů/seriálů či především bezcílné scrollování sociálními sítěmi, místo toho, abychom plnili důležité úkoly. I přesto, že si namlouváme, že „to uděláme za pár hodin“, vystavujeme se akorát panice z časové tísně, která nepochybně nastane. 

V psychologii se dlouho věřilo, že tzv. prokrastinátoři jsou neorganizovaní a nedokážou si rozvrhnout čas. Novější výzkumy ovšem naznačují, že tendence prokrastinovat má mnohem hlubší význam, a to potíže se zvládáním úzkosti. „Pracuji s mnoha klienty, kteří mají mentální překážky, které vedou k odkládání nevyhnutelného úkolu, a obvykle to pramení ze strachu ze selhání, úzkosti a maladaptivního perfekcionismu,“ říká doktorka a psycholožka Meg Arroll.

„Zatímco se prokrastinátoři snaží vyhnout úzkosti, tak právě tento přístup může naopak způsobit úzkost ještě větší, a to i z toho dlouhodobého hlediska. Prokrastinace může vést ke zvýšenému stresu, zdravotním problémům a horšímu výkonu,“ píše doktorka Elizabeth Lombardo pro Psychology Today.  Přidat se pak mohou i další symptomy. Lidé, kteří prokrastinují, mívají více potíží se spánkem nebo mají i problémy se sebevědomím, jelikož cítí pocit viny a studu z odkládání úkolů.

Proč úkoly odkládáme?   

Na vině je především averze k daným úkolům – jsou podle nás náročné, nudné, zdlouhavé, vyčerpávající. Právě tyto důvody v nás evokují ještě větší nechuť daný úkol splnit, a tím je tedy i pravděpodobnější, že jej odložíme.   

Pokud navíc pracujeme z domova, o to je prokrastinace nutkavější a je těžší ji udržet na uzdě. Atmosféra v kanceláři je totiž přece jen lepší, jelikož vidíte své kolegy pracovat a nemáte tak tendenci uchylovat se k jiným činnostem, jako je například sledování televize či vytřídění a uklizení letních kousků hluboko do šatníku.  Je samozřejmě lidské, že něco sem tam odložíte, jelikož ne každý den je nálada a energie na to řešit zapeklité úkoly a trávit veškerý volný čas nad prací (i když byste tím zajisté získali body u šéfa), ale jak se říká, všeho moc škodí.   

Pokud tedy bojujete s každodenní prokrastinací, vyzkoušejte pár tipů, abyste se dostali z jejích spárů:

Rozdělte si práci na několik kroků  

V práci například dostanete za úkol vypracovat nový projekt a už víte, kolik práce a času nad tím strávíte. Pokud si ovšem úkol rozdělíte na několik částí a rozplánujete si dopředu všechny kroky, o to jednodušeji s ním začnete, jelikož už neuvidíte jeden velký projekt, ale několik dílčích úkolů. K tomu vám může pomoci i například to do list, kde si budete odškrtávat věci, které jste již splnili.

Časové úseky  

Sedět u úkolu několik hodin a lámat si hlavu s jeho vyřešením či vypracováním může být nekonečné. Soustředit se totiž dokážeme na danou věc pouze okolo 15 až 20 minut. Zkuste si tedy nastavit budík na tento časový úsek a po jeho uplynutí si dejte 5minutovou pauzu. „Budete překvapeni, kolik toho můžete za 15 až 20 minut stihnout. Dejte si také stranou všechny rušivé prvky – vypněte si telefon a zavřete prohlížeč,“ radí psycholožka Arroll.

Zapište si na papír deadliny  

Jak se říká: co je psáno, to je dáno. Pokud si tedy na papír či do diáře rozepíšete všechny deadliny, které musíte dodržet, budete se lépe orientovat ve svých povinnostech. Ty, které se blíží, si navíc můžete označit zvýrazňovačem, abyste věděli, že právě jim musíte věnovanost pozornost přednostně. K tomu vede i další krok – je dobré zredukovat počet denních povinností na minimum a napsat si pouze úkoly, které opravdu musíte ten den splnit.

Změňte prostředí   

Jak už bylo řečeno, tak domácí prostředí je sice velmi pohodlné, ale není nejlepší na práci. Řada faktorů na nás může působit rušivým dojmem, a tudíž budeme mít problém i se soustředěním. Zkuste si tedy najít místo, kde budete mít klid přemýšlet a nebudete mít tendenci odcházet od svých povinností. Pokud potřebujete úplný klid, zkuste zajít do knihovny či nějaké studovny, dalším útočištěm pak může být útulná kavárna.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu