Stop right there! Jak si stanovit zdravé hranice ve vztahu

Dělá partner opakovaně něco, co podle vás překračuje akceptovatelné meze? Možná je čas si nastavit ve vztahu pevné hranice.
Linda Svobodová
——
22. ledna 2023

Foto: Profimedia

Šťastný a prosperující vztah by měl stát především na pevně vybudovaných základech. Těmi by měla být nepochybně důvěra, umění naslouchat a o všem otevřeně komunikovat – o životních postojích, plánech do budoucna, ba i nepříjemných věcech, které jsou „přes čáru“. Může se jednat o malé zlozvyky, jako například pronášení urážlivých vtipů na vaši adresu na veřejnosti, pokřikování z vedlejší místnosti, když něco potřebuje, nebo nedodržování domluv v rámci domácích prací. Může však jít i o opakované vzorce nežádoucího chování, které poškozují váš vztah – trávení velkého množství času s přáteli místo s vámi, nemístné flirtování s jinými lidmi, či dokonce nadměrná konzumace pornografického obsahu na úkor vašeho intimního života.

Nechoďte okolo horké kaše

I když se jedná o jednorázový přešlap, který druhé straně ublížil, je třeba dát tuto informaci najevo a přesně zde si stanovit hranice. Není dobré situaci přehlížet s tím, že se jednalo o výjimku a bát se osočení z toho, že „z komára děláme velblouda“. Jakékoliv porušení vztahového statusu quo je třeba nahlas vyslovit – v první řadě si možná partner není vědom, že udělal něco špatně. Je třeba mu dát najevo, že zde překročil hranici vaší tolerance a způsobil újmu vám a potažmo i vztahu. Pakliže zůstane tento problém nevyřčen, hrozí, že se situace zopakuje.
Existuje také možnost, že si je svého nevlídného chování partner zcela vědom, a pouze zkouší posouvat vaše hranice tam, kam mu to dovolíte – čím více toho tedy budete tolerovat, tím více naškodíte sobě a zasejete zrno zášti vůči partnerovi.
V tomto případě se tedy nevyplácí chodit kolem horké kaše a je třeba jasně identifikovat chování, které se vám příčí, a následně své stanovisko i vysvětlit. Je totiž zcela možné, že jste kontext situace špatně přečetli nebo jsou vaše nároky neakceptovatelné pro druhou stranu.

Proč potřebujeme hranice? 

Toto „cvičení“ má hlavně za úkol identifikovat vaše hranice a maximálně je mezi sebou zkoordinovat. Pochopitelně se může stát, že se partner bude bránit nařčení z neadekvátního chování, zapírat vinu a aplikovat i tzv. gaslighting, kdy vám bude vyčítat, že jste to vy, kdo má až moc striktní hranice, které jsou absolutně neslučitelné s realitou. „Pokud se tedy objeví odpor, je to normální a může to ve skutečnosti signalizovat, že hranice je velmi potřebná a může prospět vašemu duševnímu zdraví,“ říká psychoterapeutka Leah Aguirre. Pakliže se tedy dostanete do situace, kdy se váš protějšek snaží vaše hranice zpochybnit, nenechte se bez pádných argumentů přesvědčit. Nastavte si dlouhodobý režim, který budete muset oba dodržovat – pokud bude jedna strana dlouhodobě nespokojená a nebude moci nic říci nahlas (protože ze svých požadavků jednou slevila), začne v daném jedinci růst zášť, která se dříve nebo později projeví v každodenní interakci. A následně nepochybně „vybouchne“ v masivní konflikt.

Neustálé posilování hranic

Kompromis, který si společně stanovíte, tak musí být akceptovatelný pro obě strany a musí se oboustranně dodržovat. Plnění těchto úmluv je klíčové pro budování (i posilování) vzájemné důvěry, která dokáže upevnit váš vztah.  Ze začátku může být nový režim složitý, a proto neváhejte svému partnerovi děkovat za jeho snahu a chválit jej za jeho píli. I banální „děkuji“ dokáže podnítit motivaci.  Společně se změnou vztahu se také budou měnit i vaše hranice – jejich striktní dodržování se stane spíše doporučením a jejich jednorázové porušení díky vzájemné důvěře již nevyvolá tak silný konflikt.

Objednejte si předplatné Harper‘s Bazaar

Časopis Harper‘s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu