Pracovní den dnes většina lidí tráví u počítače. Hodiny nad klávesnicí nebo s telefonem v ruce přitom často vedou k tomu, že se tělo postupně sklání dopředu a páteř ztrácí svou přirozenou oporu. Držení těla ale není jen otázkou fyzického pohodlí. Výzkumy naznačují, že může ovlivňovat také psychické rozpoložení, zvládání stresu i to, jak člověk působí na své okolí. V pracovním prostředí totiž může hrát překvapivě významnou roli i to, zda sedíte nebo stojíte vzpřímeně.
Vztah mezi posturou a psychikou se stal předmětem několika psychologických studií. Experiment z roku 2010, publikovaný v časopise Psychological Science, sledoval, jak různé postoje ovlivňují hormonální reakce organismu. Účastníci, kteří zaujali takzvané otevřené pozice – tedy postoje, při nichž člověk stojí nebo sedí vzpřímeně a zabírá více prostoru – vykazovali vyšší hladinu testosteronu a nižší hladinu stresového hormonu kortizolu.
Naopak uzavřené pozice, například shrbená záda nebo zkřížené paže, byly spojeny s opačným efektem. Jak potvrdila studie z roku 2015 publikovaná v časopise Health Psychology, která sledovala reakce lidí ve stresové situaci, účastníci sedící vzpřímeně vykazovali vyšší sebeúctu a pozitivnější náladu než ti, kteří se hrbili. Odborníci proto upozorňují, že způsob držení těla může ovlivňovat i schopnost zvládat psychickou zátěž.
Držení těla má význam také z fyziologického hlediska. Pokud je páteř v přirozeném postavení, nervový systém i cévy mohou fungovat efektivněji. Podle fyzioterapeutů zatěžuje dlouhodobé hrbení krční páteř a svaly v oblasti šíje, což může narušovat průtok krve i přísun kyslíku do mozku. Důsledkem pak bývá horší koncentrace, rychlejší únava nebo obtížnější udržení pozornosti. Správná postura proto není jen otázkou estetiky nebo prevence bolesti zad – souvisí také s mentálním výkonem a schopností soustředění. V pracovním prostředí, kde je důležitá pozornost a rychlé rozhodování, tak může mít způsob, jakým sedíte u stolu, překvapivě praktické důsledky.
Způsob držení těla patří k nejvýraznějším prvkům neverbální komunikace. Lidský mozek přitom podobné signály vyhodnocuje velmi rychle a často zcela podvědomě. Postoj těla tak může ovlivnit, zda někdo působí sebejistě, důvěryhodně nebo naopak nejistě. Podle odborníků na řeč těla jde o mechanismus s hlubokými evolučními kořeny – lidé si na základě podobných signálů vytvářejí první dojem během několika vteřin.
Potvrdil to například i výzkum publikovaný v roce 2022 v časopise Frontiers in Psychology. Účastníci studie hodnotili fotografie lékařů: ti, kteří seděli vzpřímeně, byli vnímáni jako kompetentnější a autoritativnější než ti s uzavřenou posturou. I drobné rozdíly v postoji tak mohou ovlivnit, jak důvěryhodně nebo profesionálně člověk na své okolí působí.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Příběhy největších love songů
Proč si mozek pamatuje nepřátele lépe než přátele? Nová studie vysvětluje, proč nás konflikty fascinují
Jak poznat „toho pravého“ během prvních týdnů vztahu