Lidský mozek si neukládá jen tváře a jména. Neustále vytváří složitou síť vztahů, ve které sleduje, kdo komu důvěřuje, kdo soupeří o vliv nebo kdo se může stát hrozbou. Právě negativní vazby přitom podle nové studie zanechávají výraznější stopu než přátelství. Konflikt totiž není jen nepříjemnou zkušeností – z evolučního hlediska představuje důležitou informaci, která nám pomáhá orientovat se ve společnosti.
Výzkumníci sledovali 21 vysokoškolských studentů, kteří nikdy předtím neviděli populární seriál Suits. Nejprve jim při magnetické rezonanci ukázali fotografie osmi hlavních postav. Poté účastníci zhlédli šest epizod seriálu a následovalo druhé skenování mozku. Současně hodnotili, jak silné vztahy mezi jednotlivými postavami vnímali a zda byly založené na přátelství, nebo na nepřátelství.
Výsledky ukázaly, že už několik hodin sledování příběhu stačí k tomu, aby se způsob, jakým mozek reaguje na tváře jednotlivých postav, výrazně změnil. Nejvýraznější stopu přitom nezanechaly přátelské vztahy, ale právě konflikty.
Po šesti epizodách už pro účastníky nebyla každá tvář jen anonymním obličejem. Každá postava získala vlastní příběh, historii loajality, ambicí, zrady i soupeření. Mozek si tak nevytvářel pouze obraz jednotlivců, ale celé sociální mapy, ve kterých měl každý své místo.
Podle autorů studie fungujeme podobně i v běžném životě. Lidi nevnímáme izolovaně, ale především podle toho, jaké vztahy mají s ostatními – kdo je náš spojenec, rival nebo potenciální hrozba. Právě tato schopnost byla po většinu lidské evoluce zásadní pro přežití v malých komunitách.
Zajímavé přitom je, že nejvýraznější změny se objevily v oblastech mozku, které pomáhají chápat motivace druhých lidí, předvídat jejich chování a orientovat se v mezilidských vztazích. Tyto oblasti reagovaly nejsilněji právě na nepřátelské vazby.
Z evoluční perspektivy je odpověď poměrně jednoduchá. Přátelský vztah obvykle nepředstavuje bezprostřední riziko. Nepřítel ale ano. Mozek proto věnuje konfliktům více pozornosti, protože jejich správné vyhodnocení mohlo rozhodovat o bezpečí i přežití. Nepřátelství navíc dokáže změnit význam celé sociální sítě. Jeden konflikt může ovlivnit vztahy mezi mnoha lidmi, a proto si ho mozek ukládá jako důležitý orientační bod.
Studie zároveň ukazuje, že podobné sociální mapy nemusíme vytvářet jen z vlastních zkušeností. Stačí sledovat film, seriál nebo číst román. Přestože účastníci postavy ze seriálu nikdy osobně nepotkali, jejich mozky si během několika hodin vytvořily detailní představu o tom, kdo je spojencem a kdo protivníkem.
Právě proto lidé odjakživa milují příběhy. Knihy, seriály, divadelní hry nebo dokonce pomluvy nám umožňují bezpečně trénovat orientaci ve složitých mezilidských vztazích. Učí nás rozpoznávat motivace, odhadovat rizika a přemýšlet o tom, komu můžeme důvěřovat.
Výzkumníci navíc zaznamenali zvýšenou aktivitu oblasti mozku zvané precuneus, která souvisí s autobiografickou pamětí, představivostí a přemýšlením o druhých lidech. Jakmile postava získá svůj příběh, mozek si s její tváří začne automaticky spojovat vzpomínky, emoce i předchozí události.
Studie připomíná, že konflikt nemusí být jen známkou rozdělené společnosti. Z pohledu mozku představuje způsob, jak si uspořádat složitý svět kolem sebe. Zároveň ale upozorňuje na jeho stinnou stránku. Pokud si mozek vytváří své mentální mapy především podle nepřátelství, může snadno udržovat staré křivdy, prohlubovat polarizaci nebo posilovat zakořeněné předsudky.
Možná právě proto si tak dobře pamatujeme dramatické hádky, zrady nebo soupeření, zatímco klidné období často mizí z paměti mnohem rychleji. Náš mozek totiž neukládá jen seznam lidí, které potkáváme. Vytváří si jejich sociální mapu – a konflikty v ní zřejmě představují ty nejvýraznější orientační body.
Lifehacky slavných, dobré a zdravé jídlo a (kultovní) filmy jsou její hlavní obsesí, o kterou se ráda podělí s čtenářkami Harper’s Bazaar.
Kouzlo Chiang Mai
Proč má odmítnutí tak silný dopad na psychiku?
Týdenní horoskop 1.4.2024-7.4.2024