I když možná doufáte, že vás k lepšímu zdraví katapultuje zázračná superpotravina nebo nový trend ve cvičení, realita se drží mnohem víc při zemi. Všechny oblasti, které jsou označovány jako modré zóny, spojuje jediné: lidé se tu stravují převážně rostlinnou stravou a pojem „sedavý způsob života“ vůbec neznají.
Oblast Barbaglia na Sardinii, ostrov Okinawa v Japonsku, město Loma Linda v Kalifornii, ostrov Ikaria v Řecku a poloostrov Nicoya na Kostarice. Právě v těchto místech žije největší koncentrace stoletých – a očividně zdravých a šťastných – lidí. Americký vědec Dan Buettner, který vyhledával a popisoval tyto zeměpisné oblasti, potvrdil, že neexistuje jediný klíč k dlouhověkosti. „Na délce života se podílejí geny asi z 20 %, zbylých 80 % závisí na životním stylu a životním prostředí,“ řekl v rozhovoru pro Chenot. S tímto vědomím označil Buettner několik faktorů, které vedou v těchto oblastech k dlouhověkosti. Těmi, na které bychom se měli z pohledu životního stylu zaměřit nejvíce, je každodenní přirozený pohyb, zvládání stresu, střídmá konzumace vína, nepřejídání se, převážně rostlinná strava a láskyplné rodinné vazby.
Nejdéle žijící lidé na světě nevzpírají v posilovně, neběhají maratony ani se netrápí na lekcích hot jógy. Místo toho žijí v prostředí, které je neustále nutí k pohybu. Obdělávají půdu, pracují na zahradě, chodí pěšky na nákupy, ale i na procházky do přírody. V neposlední řadě také nepracují u počítačů, ale živí se rybolovem, pastevectvím a podobnými činnostmi, které vyžadují lehkou až středně těžkou fyzickou aktivitu. Přestože je pro většinu z nás nemožné změnit v tomto ohledu svou práci, některé aspekty modrých zón si i tak můžeme přenést do svého každodenního života. Častý pobyt venku na čerstvém vzduchu, zahradničení na chalupě, procházky v přírodě nebo praktikování nordic walkingu, to všechno se pozitivně podepíše na našem zdraví i náladě.
Dieta modrých zón ale není jen o tom, co jíte, ale také jak jíte. To potvrzuje pravidlo 80 % inspirované 2 500 let starou okinawskou mantrou, kterou lidé v této oblasti odříkávají před každým jídlem. Ta připomíná, abyste přestali jíst, když je váš žaludek z 80 % plný. Dvacetiprocentní rozdíl mezi pocitem plnosti a hladem může být zásadní nejen pro zdravější život, ale i hubnutí. Podle výzkumu zveřejněného v roce 2019 v časopise Journal of Nutrition and Metabolism navíc dieta modrých zón vyniká vysokým obsahem vlákniny, která podporuje pocit sytosti, čímž významně pomáhá shazovat přebytečná kila.
Pokud alkoholu neholdujete, neznamená to, že byste měli začít pít, ale chování dlouhověkých lidí v těchto zeměpisných oblastech dokazuje, že alkoholické nápoje nejsou vždycky na škodu.
Kromě adventistů si lidé v modrých zónách alkohol neodpírají. Pijí sice pravidelně, ale střídmě. Jejich trik spočívá v pití 1–2 skleniček vína denně, a to ve společnosti přátel nebo k jídlu. Na konzumaci alkoholu existují různé názory, avšak mnohé studie se shodují, že pokud je základem kvalitní strava a celkově dobrý životní styl, v malém množství zdraví neškodí. Velmi přitom závisí i na samotném druhu alkoholu. Nejlepší je údajně červené víno obsahující řadu antioxidantů (jako například červené víno Cannonau ze Sardinie), které pomáhají předcházet poškození DNA a zpomalovat tak proces stárnutí. Konzumace vína podle studií také přispívá ke snížení krevního tlaku a hladiny cukru v krvi, lepšímu spánku a větší koncentraci „dobrého“ cholesterolu.
Stres ničí naše životní štěstí i zdraví. Vyvolává chronický zánět, který se časem hromadí a nakonec může vést k srdečním onemocněním, rakovině nebo Alzheimerově chorobě. Bohužel stres v určité míře zažíváme všichni, a výjimkou nejsou ani obyvatelé modrých zón. Důležitý je ale způsob, jakým se s ním nejdéle žijící lidé na světě dokážou vypořádat. Zatímco Okinawané si každý den vyhradí chvilku na vzpomínky na své předky, adventisté v Loma Lindě se modlí, obyvatelé Ikarie pijí víno a dávají si šlofíka a lidé ze Sardinie vstávají brzy, aby své povinnosti splnili co nejdříve a po obědě si pak dopřávají „šťastnou hodinku“.
Obyvatelé modrých zón jsou různí, ale určitě nejsou samotáři. Na první místo kladou své rodiny, a proto si stárnoucí rodiče i prarodiče drží ve své blízkosti. S velkou vervou také pečují o své životní partnery a děti. V neposlední řadě udržují sociální pouta s přáteli, které příznivě formují i jejich zdravotní chování. To potvrzují například výzkumy Framinghamské studie, z jejichž výsledků je patrné, že kouření, obezita, štěstí a dokonce i osamělost jsou návykové.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Emoční přetížení: Proč cítíte vyčerpání, i když se nic neděje?
Změna času 2025: Kdy bude, jak nás ovlivňuje a co s ní bude dál?
Adventní kalendář den 2: Ferrero Rocher