Nejsem introvert, ale…

Nemáte chuť nikoho vidět a chcete se občas izolovat od světa? Vysilují vás společenské události? Pak možná děláte tyto 4 chyby.
Alice Filatova
——
29. května 2024

Foto: Profimedia

Být jednou za čas sám se sebou je opravdu odměna – srovnat si myšlenky v hlavě, napojit se na vlastní tělo a na chvíli zastavit je důležité jak pro naše mentální, tak fyzické zdraví. Je však rozdíl mezi tím být „sám“ a „osamělý“, což je málokdy dobrovolným rozhodnutím jedince. Společenský kontakt potřebujeme k životu, což je dokázáno napříč vědeckými obory. Mnozí lidé ale poslední dobou volí společenský „detox“ – mají pocit, že jakákoliv sebemenší interakce s lidmi je vysiluje a raději dělají vše pro to, aby se izolovali od svého okolí, přátel, ale i rodiny. 
Ve skutečnosti se pouze dopouštíme jednoduchých chyb, které nám ony interakce kazí – přitom se stačí držet malých pravidel, a místo vyčerpávající zkušenosti se (znovu) naučíme užívat si společnost.  Na co si tedy dát pozor?

Jste „na příjmu“ 24/7

Nikdy v historii nebylo jednodušší někoho jen tak kontaktovat. Není to tak dávno, co jsme byli odkázáni na pevnou linku (kterou si sotva pamatují mileniálové), zatímco dnes se můžeme snadno spojit dokonce i se svým idolem skrze sociální sítě. A pochopitelně na to také doplácíme. Komunikujeme neustále – pokud jsme dříve byli zvyklí volat v případě absolutní nutnosti, dnes nám chodí pracovní maily dávno po pracovní době. Telefonní upozornění nám zazvoní, zavibruje nebo problikne každou chvíli – zpráva od kolegy, vtipné video od kamaráda, prosba od partnera, abychom nezapomněli cestou domů koupit mléko, a esemeska od rodičů o tom, jak se máme. Jsme zkrátka otrokem moderní technologie, a po tom všem ještě musíme mít osobní interakce!  Je pochopitelné, že proto raději odkráčíte domů, kde se zavřete před celým světem.
Neznamená to, že si ihned musíte dělat internetový detox a vrátit se zpět ke své staré Nokii z 90. let (i když… proč si neudělat experiment na víkend?). Stačí, když si během práce vypnete na telefonu notifikace ze sociálních médií, a naopak po pracovní době vypnete upozornění na maily a pracovní věci. Budete se divit, ale i tak malá redukce zvonění a vibrací vám výrazně usnadní soustředění a nebude vás tak psychicky vyčerpávat!

Nedodržujete své společenské tempo

Každý z nás má své vlastní limity toho, kolik času chce trávit ve společnosti určitých lidí a co mu přijde normální – s některými přáteli jsme schopni „jednu sklenku“ protáhnout až do rána, aniž bychom si uvědomovali, kolik času uplynulo. Velkým ukazatelem je zde rozpětí naší pozornosti – je to doba, v rámci které udržíme své soustředění. U někoho to trvá celé hodiny a u jiných 20 minut. Je to prostě způsob, jakým jsme přirozeně nastavení a jak naše tělo optimalizuje svou energii. Abychom svou pozornost udrželi, občas potřebujeme přestávky – malá procházka, pauza, čas na dekompresi v rámci velkých akcí i domácích večírků, zkrátka čas na to, abychom strávili všechny informace a mohli pokračovat dál.

Příliš řešíte a „hrotíte“

Možná patříte k lidem, s nimiž se ostatní rádi dělí o detaily svého života a své problémy. Možná je to proto, že vědí, že vám na nich záleží a že se na vás mohou vždy spolehnout. Nebo jste vždy plni dobrých rad a pozitivního náboje, který rozdáváte jiným. I láska a péče o ostatní by však měla mít své meze. Můžete strávit nespočet hodin s osobou, která vám vylije své srdce, a ve finále si k srdci nevezme jedinou radu, kterou jí dáte. Vždy se proto ptejte sami sebe:  Opravdu si daná osoba mou pozornost zaslouží, nebo se jedná o někoho, kdo nestojí o mou radu, a chce jen sobecky mluvit o sobě bez ohledu na mě?

Nemáte náhodou k osobě, se kterou se stýkáte, skrytý odpor?

Na první pohled to zní hloupě – proč byste se stýkali s lidmi, které nemáte rádi? Nemusí se však jednat o zcela zřetelnou věc. Často se jedná o dlouholetého kamaráda z dětství, kolegu z předchozí práce nebo bývalého partnera, s nímž jste se rozhodli zůstat v kontaktu, protože váš rozchod byl přátelský a bezbolestný. Možná vás pojí nostalgie a hezké vzpomínky, které činí váš vztah výjimečným. Nebo je vám dané osoby líto a z jednorázového „kafe“ přerostl váš vztah v pravidelné schůzky, které přetrvávají proto, že se bojíte být upřímní nebo si neumíte (či se bojíte) nastavit své hranice. Takový vztah vás ale bohužel bude vysávat tak dlouho, dokud se nepokusíte opatrně a zdvořile dát najevo, že se zkrátka potřebujete posunout v životě dál, což se vám s tímto vztahem nepodaří. 

Co dělat místo toho? 

V první řadě je třeba najít vlastní balanc mezi obdobími (pracovních i nepracovních) večírků, eventů a akcí, které proložíte takzvaným „me time“, tedy časem, kdy se budete věnovat sami sobě. Neméně důležité je také stanovit si priority a neúčastnit se naprosto všech akcí. Udělejte si seznam těch, které jsou opravdu nutné a/nebo chtěné, a na ty vyrazte. Je lepší se některých akcí vzdát zcela, jelikož už přípravy a cesta na byť jen krátkou návštěvu vás bude stát energii a čas, a opět se dostanete do bludného kruhu společenského vyhoření. V neposlední řadě zvažte, zda některé vaše samostatné aktivity nebude lepší obohatit o tzv. plus jedna, čímž zabijete dvě mouchy jednou ranou – potřebujete si vybrat nový nábytek nebo jdete na dlouhou procházku se psem do přírody? Možná se jedná o skvělou příležitost se vidět s přítelkyní místo toho, abyste to odkládali na větší společenskou událost. Win-win!

Alice Filatova

Lifehacky slavných, dobré a zdravé jídlo a (kultovní) filmy jsou její hlavní obsesí, o kterou se ráda podělí s čtenářkami Harper’s Bazaar.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu