Všechno začalo příspěvkem na LinkedIn. V indickém Dindigulu během inspekce zkolabovala odborářka Thivya Rakini – přímo v továrně, kde pracovníci tráví devět hodin denně v teplotách přesahujících 38 °C. Ve statusu, který obletěl svět a masivně se šířil přes e-maily i zprávy aktivistů, popsala realitu, ve které tisíce textilních dělníků fungují: dlouhé směny, neustálý tlak na vyšší výkon, syntetické uniformy a dusno, zatímco manažeři sedí v klimatizovaných kancelářích.
Její zkušenost není ojedinělá. Právě od módního průmyslu a továren v Indii, Pákistánu, Bangladéši nebo Turecku se začíná vést debata, jak stoupající teploty ovlivní pracovní právo a podnikové standardy. Podle analýzy Cornellovy univerzity by už do roku 2030 mohlo být ohroženo až 65 miliard dolarů hodnoty textilních exportů z Kambodže, Bangladéše, Pákistánu a Vietnamu – jen v důsledku extrémních klimatických jevů. A právě horko je klíčovou součástí širšího obrazu: firmy své zaměstnance nedokážou ochránit ani teď, natož v budoucnosti, kdy se extrémy stanou normou. A problém už dávno není jen záležitostí Asie, Blízkého východu nebo Afriky – právě teď ho začíná intenzivně pociťovat i Evropa.
Důsledky veder už totiž nejsou jen exotickým tématem. Stačí připomenout případ sedmačtyřicetiletého dělníka, který v červnu zemřel na stavbě u Boloně při pokládání betonu. V Itálii na situaci rychle reagovaly odbory, zaměstnavatelé i ministerstvo práce a podepsali „Protokol o extrémních klimatických podmínkách“. Jeho opatření jsou pro české prostředí inspirativní: využití kurzarbeitu v případě zastavení práce kvůli vedru, povinné vyhodnocení tzv. mikroklimatického rizika, stíněné odpočinkové zóny, voda, ochranné pomůcky, přesuny směn na chladnější hodiny, posílený dohled lékařů i školení o rizicích horka. Některé regiony zakázaly práci venku mezi 12:30 a 16:00 – například v Lombardii tento zákaz platí od 2. července do 15. září.
V jiných oblastech je regulace mírnější a vztahuje se jen na dny, kdy meteorologické výstrahy označí vysoké riziko. A úplně mimo zájem ochrany zůstávají nejméně chráněné profese, jako jsou kurýři. U těch spíš než prevence přicházejí symbolické příplatky – například dodavatelská služba jídla Glovo nabízí tzv. „bonus za vedro“ ve výši 2 % mezi 32 a 36 °C, 4 % mezi 36 a 40 °C a 8 % nad 40 °C. V praxi to znamená jen pár korun navíc. Firma argumentuje, že kurýři si mohou pracovní dobu volit sami – reakce veřejnosti ale byla převážně rozhořčená. Pro mnoho lidí je nepochopitelné, proč se služby v extrémním horku jednoduše nezastaví.
A i v Česku začínáme podobné otázky řešit čím dál častěji. V posledních letech tuzemské odbory i inspektoři práce upozorňují, že české firmy stále podceňují riziko horka na pracovištích – a to přesto, že podle Státního úřadu inspekce práce už teploty přesahující 30 °C nejsou výjimkou ani v běžných provozech. Podle platné legislativy sice zaměstnavatel musí pracovníkům v takových podmínkách zajistit dostatek tekutin a možnost odpočinku ve stínu, realita je ale různorodá – zatímco některé podniky režim přizpůsobí, jinde se jede dál, jako by se nic nedělo.
Například na stavbách, v zemědělství nebo skladech pracují lidé často v teplotách přesahujících 35 °C bez reálné možnosti odložit práci nebo ji přerušit. Podle odborových svazů by se Česko mělo inspirovat právě Itálií či Španělskem a jasně stanovit, od jakých teplot se práce přerušuje automaticky. Nebavíme se o pohodlí, ale o zdraví a životech lidí. Klimatická změna totiž není budoucnost. Je to každoroční realita, na kterou zatím nejsme připraveni.
Ještě širší pohled ukazuje, že extrémní vedro už není jen sezónním problémem, ale strukturálním rizikem. Podle WHO v roce 2022 způsobilo klima 61 tisíc úmrtí v Evropě a jen smrtelných pracovních úrazů v důsledku vedra přibylo od roku 2000 o 42 %. Přesto na úrovni EU stále chybí jednotná legislativa, která by nastavila jasná pravidla, jak chránit zdraví pracovníků.
Evropská odborová konfederace proto nedávno vyzvala Evropskou komisi, aby připravila směrnici, která by jasně stanovila limity a povinnosti. Jen pro ilustraci: riziko pracovního úrazu stoupá o 5–7 % při překročení 30 °C a o 15 % nad 38 °C. A budoucnost vypadá ještě hrozivěji. Podle zprávy Mezinárodní organizace práce (ILO) z roku 2024 je dnes přes 70 % světové pracovní síly vystaveno zdravotním rizikům plynoucím z klimatických změn a ochranné systémy se s tím nedokážou vyrovnat. Jen nadměrné horko způsobí ročně téměř 23 milionů pracovních úrazů a 19 tisíc úmrtí. K tomu je třeba přičíst „koktejl zdravotních hrozeb“: UV záření, znečištěné ovzduší, šíření infekcí prostřednictvím hmyzu a kontakt s pesticidy. Klimatické strategie musí začít zahrnovat ochranu zdraví na pracovištích. Nejen v podobě prázdných deklarací, ale konkrétních opatření.
Expert na beauty, estetickou medicínu a hodinařinu, který se se čtenářkami Harper’s Bazaar dělí o své znalosti v rámci své rubriky Beauty Insider.
Vánoce v pivním stylu: Dárky, které potěší každého muže
Letní slunovrat: Co nám přinese nejdelší den v roce?
Chystáte se na piknik? Máme pár tipů, co s sebou nezapomenout