Myslíte na jídlo jen jako na palivo, nebo vás někdy napadlo, že strava působí na každou buňku v těle? Přestože se většina populárních diet soustředí především na hubnutí, některé z nich mohou ve skutečnosti zasahovat mnohem hlouběji. Vědecké výzkumy v posledních letech odhalují, že určitý typ stravování dokáže ovlivnit nejen metabolismus, ale i duševní pohodu.
Jedním z nejdiskutovanějších přístupů je strava, která původně vznikla jako terapeutická metoda pro neurologické pacienty. Ketogenní dieta se později proslavila jako nástroj pro efektivní spalování tuků a nyní se opět dostává do centra pozornosti, a to díky potenciálním benefitům pro mozek. Studie naznačují, že změna zdroje energie v těle může ovlivnit jeho chemii a možná dokonce přispět ke stabilizaci nálady či zmírnění některých psychických onemocnění.
Lidské tělo je přirozeně nastaveno na získávání energie ze sacharidů, které se v trávicím traktu rozkládají na glukózu. Pokud se však jejich příjem drasticky sníží, metabolismus přepne na jiný režim – začne spalovat tuky a vytvářet ketolátky, které mohou sloužit jako náhradní zdroj energie pro mozek i svaly. Tento stav (nazývaný ketóza) je klíčovým principem ketogenní diety, která se vyznačuje vysokým příjmem tuků, mírným množstvím bílkovin a minimem sacharidů. Oproti tradičním dietám zaměřeným na snižování kalorického příjmu ovlivňuje tento typ stravování hormonální rovnováhu – stabilizuje hladinu inzulínu, pomáhá regulovat chuť k jídlu a podporuje metabolickou flexibilitu. Právě tyto změny dělají z keto diety nejen efektivní nástroj pro spalování tuků, ale i možnost pro dlouhodobé udržení hmotnosti bez drastických omezení.
Ačkoli se dnes keto dieta spojuje hlavně s redukcí váhy, její kořeny sahají až do 20. let minulého století, kdy byla vyvinuta jako terapeutická metoda pro léčbu epilepsie. Lékaři tehdy zjistili, že u pacientů, jejichž mozek začal využívat ketolátky namísto glukózy, docházelo ke stabilizaci mozkové aktivity a snížení rizika záchvatů. Tato zjištění otevřela dveře dalším výzkumům, které dnes naznačují, že přechod na jiný zdroj energie může pomoci chránit mozek, zlepšit jeho funkci a ovlivňovat tak nejen fyzické zdraví, ale i psychickou pohodu.
Odborníci už delší dobu zkoumají souvislost mezi výživou a duševním zdravím – a ketogenní dieta v tomto kontextu vzbuzuje stále větší pozornost. Pilotní studie publikovaná minulý rok v lékařském časopise Psychiatry Research pak přinesla další důkazy, které naznačují, že změna metabolismu může ovlivnit psychickou pohodu. Skupina výzkumníků ze Stanford Medicine se zaměřila na pacienty se závažnými psychiatrickými poruchami, jako je schizofrenie a bipolární porucha, a sledovala, jak na ně působí změna stravy. A jaké byly výsledky? Ti, kteří přešli na ketogenní dietu, zaznamenali nejen zlepšení fyzického zdraví, ale také výrazné zmírnění psychických symptomů – a to už během několika týdnů.
Klíčovou roli zde hrají ketolátky, které vznikají při spalování tuků a slouží jako náhradní palivo pro mozek. Tento metabolický posun může ovlivnit hladiny neurotransmiterů, jež jsou zásadní pro duševní stabilitu. Kromě toho, že se zvyšuje produkce kyseliny gama-aminomáselné – látky, která má zklidňující účinky a pomáhá snižovat úzkost nebo stres – dochází také k redukci zánětlivých procesů v mozku, což je důležité nejen pro psychickou pohodu, ale i dlouhodobou ochranu nervových buněk. Ketogenní strava se tak neomezuje jen na fyzickou proměnu, ale může působit i jako přirozený stabilizátor nálady.
Ačkoli tato dieta přináší zajímavé možnosti nejen pro fyzické, ale i duševní zdraví, neexistuje univerzální přístup, jenž by vyhovoval každému. Přestože někteří lidé pociťují zvýšenou mentální bdělost, lepší koncentraci a stabilnější náladu, jiní mohou v prvních dnech čelit takzvané keto chřipce – stavu, jenž se projevuje únavou, podrážděností nebo bolestmi hlavy, než si tělo zvykne na nový metabolický režim.
Zásadní roli hraje samozřejmě i zdravotní stav. Lidé s psychickými onemocněními nebo metabolickými problémy, jako je cukrovka či porucha příjmu potravy, by se před zahájením keto diety měli poradit s lékařem. Drastická změna jídelníčku totiž může ovlivnit hladinu hormonů a celkovou rovnováhu těla. Stejně tak je důležité myslet na pestrost a nutriční hodnotu stravy – omezení sacharidů by nemělo znamenat zanedbávání vlákniny, vitamínů a minerálů, které jsou klíčové pro dlouhodobé zdraví a správnou funkci mozku.
Ačkoli přínosy ketogenní stravy pro metabolismus jsou již dobře zdokumentované, vědci teprve odhalují, jak může působit na chemii mozku a psychickou stabilitu. Výsledky jsou slibné, ale než se tato dieta stane běžnou součástí léčebných postupů, bude potřeba další výzkum. Jisté však je, že způsob, jakým se stravujeme, může mít na náš život větší dopad, než si často uvědomujeme. A že výživa je jedním z nástrojů, jak podpořit nejen tělo, ale i mysl.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Odvaha zkoušet nové věci
Why Would You: Na ramena se mi dívej
Vysněné destinace redaktorek Harper's Bazaar