Obrazovky nás provázejí od rána do večera. Vyřizování e-mailů, komunikace s přáteli, odpočinek u seriálů i hledání inspirace na sociálních sítích jsou dnes přirozenou součástí každodenního života. Zatímco na jedné straně tyto nástroje usnadňují práci, kontakt s ostatními i přístup k informacím, na druhé vyvstává otázka, zda jejich role nepřerůstá únosnou míru.
Právě v této souvislosti se o screen time stále častěji mluví jako o symbolu moderního přetížení. S rostoucí přítomností obrazovek v běžném fungování přibývá i lidí, kteří mluví o únavě, zhoršeném spánku, roztěkanosti nebo pocitu tlaku z nepřetržité dostupnosti. Opravdu ale příčina těchto problémů spočívá jen v počtu hodin strávených s mobilem v ruce?
Velká část studií, které spojují používání obrazovek s psychickými či zdravotními obtížemi, nepřináší jednoznačné odpovědi. Naznačují určitý vztah mezi screen time a duševní pohodou, ale nedokážou s jistotou říct, zda technologie samy o sobě problémy způsobují, nebo zda lidé v horší kondici sahají po obrazovkách častěji.
Právě proto se pozornost odborníků čím dál častěji obrací k metaanalýzám, které dávají dohromady výsledky desítek až stovek studií. Jednu z nich provedli v roce 2019 vědci z University of Oxford, kteří analyzovali data od dospívajících a porovnávali vliv více než 20 tisíc různých faktorů na duševní pohodu. Výsledky ukázaly, že čas strávený u obrazovek se na psychické pohodě podílí zhruba z 0,4 %. Mnohem větší roli hrají jiné okolnosti, například spánek, vztahy, strava nebo negativní sociální zkušenosti.
Jedním z úskalí debat o screen time je, že pod jedním pojmem zahrnují velmi rozdílné činnosti. Práce na počítači, sledování seriálu, čtení elektronické knihy nebo komunikace s blízkými přes telefon mají společné jen to, že probíhají prostřednictvím obrazovky. Předpoklad, že všechny tyto aktivity působí na psychiku stejným způsobem, ale realitu výrazně zjednodušuje.
Výzkumy navíc často vycházejí z jednoduchého počítání hodin strávených u displeje, mnohdy na základě odhadů samotných respondentů. Takový přístup přehlíží podstatný rozdíl mezi aktivním a pasivním používáním technologií. Metaanalýza z roku 2024 publikovaná v odborném časopise SSM – Mental Health naznačuje, že právě to je klíčové: aktivní forma používání bývá spojena s neutrálním až mírně pozitivním dopadem na pohodu, zatímco negativní souvislosti se častěji pojí s problémovým, kompulzivním chováním.
Skutečná rizika screen time se začínají objevovat ve chvíli, kdy technologie narušují základní rytmus dne. Nejčastěji jde o spánek – jak již bylo mnohokrát řečeno, používání telefonu před spaním oddaluje usínání a snižuje kvalitu regenerace. Podobně problematické je i neustálé tříštění pozornosti, které ztěžuje soustředění a zvyšuje pocit mentální únavy.
Zátěž vzniká také tehdy, když se čas u obrazovek promění převážně v pasivní činnost. Dlouhé sledování obsahu bez jasného záměru nebo opakované srovnávání se s ostatními může postupně zvyšovat vnitřní napětí. Varovným signálem je moment, kdy telefon přestává být vědomou volbou a automaticky vyplňuje každou volnou chvíli, aniž by přinášel skutečný odpočinek.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Nejistota jako úhlavní nepřítel vašeho vztahu
Why Would You: Co na srdci, to na sobě
6 tipů, jak jíst spoustu ovoce a zároveň mít ploché bříško