Jak dostat z jídla maximum vitamínu P?
Foto: Profimedia
Foto: Profimedia
„Jíme, abychom žili, nežijeme, abychom jedli.“ Ano, v tomto citátu je určitě velký díl pravdy. Avšak konzumaci jídla bychom neměli snižovat pouze na akt absolutní nutnosti nezbytný k přežití. Jde o mnohem více… Kombinuje v sobě kulturu, tradice, ale také se jedná o akt společenský, který nás spojuje a umí vyvolat i hezké vzpomínky.
Vezměme si například jižanské národy, kde panuje kult jídla v tom nejlepším slova smyslu – od přípravy až po konzumaci propojuje rodinu a přátele, recepty se zde dědí po generace a nesprávná příprava tradičních pokrmů je vnímána skoro jako rouhání. Stačí si vzpomenout na My big fat greek wedding (Moje tlustá řecká svatba) nebo se podívat na pár videí od Italů Emiliana a Mattea (@lionfield).
Žádné výčitky, počítání kalorií – jenom vychutnávání si čerstvých pokrmů připravených s láskou. Pouze tak totiž z jídla získáte cenný vitamín P!
Vědci se již léta zabývají poznatky týkajícími se konzumace jídla a následného potěšení, kterého se nám z ní dostává. „Jakékoli potěšení, včetně toho z jídla, vede k uvolňování dopaminu v mozku,“ objasňuje terapeutka a dietoložka Aleta Storch ze společnosti Wise Heart Nutrition and Wellness. „Dopamin je často označován jako ‚hormon potěšení‘, protože v mozku aktivuje štěstí, klid, motivaci a soustředění se,“ říká.
Jídlo, z něhož získáváme dopamin, nám navíc ve skutečnosti pomůže mnohem snáze trávit a náš metabolismus tak pracuje mnohem efektivněji. „Když jsme uvolnění a jídlo si užíváme, náš nervový systém přejde do režimu odpočinku, což nám umožní plně využít veškeré živiny z jídla,“ doplňuje Storch. Navíc podle dietoložky Sarah Gold Anzlovar požitek z jídla (konzumovaného v klidu a bez stresu) může dokonce snížit pravděpodobnost přejídání se a redukovat tak nezdravé stravovací návyky.
Je důležité dopřát si v jídle určitou svobodu – o to důležitější je ale rozeznat potřebu psychické útěchy maskovanou za chuť na „něco nezdravého“ od opravdového hladu nebo jídla pro radost. Tuto schopnost vám pomůže získat umění upřímně poslouchat vlastní tělo. Tu si určitě trvá nějaký čas vybudovat.
Kolikrát vám už jenom psychicky pomohla horká kuřecí polévka od maminky nebo jak moc vám zlepšily náladu čerstvě upečené babiččiny buchty?
Je ovšem důležité si uvědomit rozdíl mezi zajídáním stresu, kdy se s pozřením čokolády dostanete do „normálního“ stavu (tedy z mínusu na nulu), a toho, kdy vám jídlo dodá radost (tedy z nuly se dostanete do plusu). „Někdy jídlo nabízí útěchu i na konci náročného dne, kterou si mnoho lidí spojuje s negativním emočním stravováním,“ říká Anzlovar. „Když si však dovolíme s jídlem navázat ten správný a zdravý kontakt a naučíme se jej vychutnávat, získáme tak řadu benefitů.“
Co by to bylo za večírek, oslavu nebo rodinné setkání bez něčeho delikátního k zakousnutí? Studie poukazují na to, že lidé schopní si vychutnávat jídlo společně s ostatními jsou mnohem více šťastní a spokojení než ti, kteří se stravují sami a jídlo berou jako pouhou nutnost.
Výzkumy navíc dokazují, že pocit sounáležitosti (ke skupině a kultuře) je pro naše duševní zdraví nezbytný. A právě pomocí dobrého jídla se takové svazky přece upevňují nejlépe. „Kultura a tradice slouží jako forma spojení s ostatními i se sebou samým,“ říká Storch. Podle ní striktní odpírání si některých potravin, po kterých si myslíte, že určitě přiberete, může vést k odloučení a následné osamělosti. Vynechávání jídel, která jsou součástí našich rodinných tradic – jako třeba sobotní svíčková od babičky – tak oslabuje naši sounáležitost ke kultuře i k rodině. Jídlo je mocným symbolem, a byť nemusí být ona svíčková tak vyhlášeným pokrmem známým po celé metropoli, jedná se o důležitý zvyk, jehož dodržování vás spojuje a tvoří společné vzpomínky.