Hloupneme kvůli umělé inteligenci? Pravda je složitější, než si myslíte

Vliv umělé inteligence na naše kognitivní schopnosti je tématem nespočtu debat v technologických i akademických kruzích. Navzdory obrovskému zájmu je však realita taková, že dostupný výzkum je zatím velmi omezený. V této fázi je extrémně obtížné předpovědět, jak a zda vůbec AI dlouhodobě ovlivní lidské myšlení, uvažování nebo rozhodovací procesy.

Proč jsou dosavadní varování předčasná?

Většina expertů v oboru proto varuje před ukvapenou panikou. Dosavadní studie, které často plní titulky médií a sociální sítě, mají totiž několik zásadních háčků. Mnoho výzkumů pracuje s příliš malými vzorky lidí na to, aby bylo možné výsledky zobecnit na celou populaci. Testy navíc často probíhají v umělém laboratorním prostředí, které neodráží to, jak lidé chatboty skutečně používají ve svém běžném dni.

Dalším problémem je chybějící recenzní řízení; mnohé citované práce, včetně známé studie z MIT (původní preprint z roku 2023, aktualizovaný v roce 2025), jsou takzvané preprinty. To znamená, že zatím neprošly přísným procesem vědeckého peer-review, který by potvrdil jejich spolehlivost a metodickou správnost.

ChatGPT Health chce být váš obvodní lékař. AI ve zdravotnictví sílí, má to ale háček

Limity krátkodobého pozorování

Aktuální výzkumy se navíc zaměřují primárně na okamžitý efekt – například jak rychle vyřešíte úkol s pomocí AI a bez ní. To nám ale neříká nic o tom, co se děje s naší pamětí, učením nebo schopností uvažovat v horizontu deseti let. AI nástroje dnes miliony lidí používají k relativně jednoduchým úkolům, jako je shrnutí textu nebo psaní e-mailů. Určit jejich skutečný neurologický a psychologický dopad je nesmírně komplexní úkol. Koneckonců, dodnes plně nerozumíme ani tomu, jak náš mozek dlouhodobě ovlivnily knihy, televize nebo internet, tedy technologie, které s námi jsou desítky a stovky let.