Don't Panic! aneb přestaňte doomscrollovat

Fenomén doomscrollingu existoval v různých formách odpradávna, nicméně od pandemie posedlost čtením apokalyptických zpráv dostala novou formu sociálního fenoménu, který přispívá k našim chronickým úzkostem, depresím a předčasnému stárnutí. #StopDoingThat!
Oli Egler
——
12. listopadu 2022

Foto: Getty Images

Během pandemie se všeobecný strach stal nejen novou „normálností“, ale dokonce se proměnil v jakousi neodmyslitelnou součást každodennosti, bez které již nemůžeme existovat. Po tichém vyprchání zpráv o smrtícím viru tak na řadu přišla nová vlna environmentálního dystopismu, mající na starosti duševní kolaps mnoha Britů, kteří se začali přilepovat k asfaltu nebo velmi warholovsky vrhat tomatovou polévku na Van Goghovy Slunečnice. K tomu navíc musíme připočítat hlasitou (a citelnou) ekonomickou recesi po celém světě a agrární krizi v zemích (nejen) třetího světa. Zapomenout pochopitelně nesmíme ani na stále probíhající válku na Ukrajině, civilní nepokoje v Iránu nebo politicko-sociální chaos v Americe. Kdykoliv tak klikneme na ikonku Twitteru nebo si otevřeme zpravodajský portál, máme pocit, že svět kolabuje, na očích, přičemž nejsme schopni od těchto šokujících titulků odtrhnout oči ve strachu, že něco prošvihneme nebo nebudeme v obraze… Zní to povědomě?

Větší míra digitalizace nám rozhodně otevřela přístup k nekonečnému množství informačních zdrojů a názorů (jak ze strany specialistů, tak i anonymních uživatelů sítě majících potřebu se přihlásit o slovo). Není proto divu, že se s tím také zvýšila naše potřeba konzumace těchto informací. Společně se zvyšující se preferencí sociálních sítí coby hlavního zpravodajského zdroje se proto stále více mluví o fenoménu tzv. doomscrollingu aneb neustálého čtení a konzumace špatných zpráv, které jsou depresivní, skličující, smutné nebo jinak negativní. Mnohé z nich jsou záměrně cílené na čtenáře tak, aby vyvolávaly emoce, na základě kterých bude daný člověk jednat či přijímat rozhodnutí. Na paniku a negativní zprávy totiž veřejnost reaguje silněji, a o to více to platí pro ženy, které vnímají právě negativní emoce obecně silněji než muži
Problém nastává ve chvíli, kdy si ony informace nacházejí své místo v našem podvědomí, kde se mají tendenci permanentně zdržovat a následně ovlivňovat náš dlouhodobý psychický stav, podněcovat úzkosti, nespavost nebo i deprese.

Podle studie publikované ve vědeckém časopise Health Communication bylo zjištěno, že 16,5 % z přibližně 1 100 dotázaných osob vykazuje známky „výrazně návykové“ konzumace zpráv, což vede k větší míře stresu, úzkosti a špatnému zdravotnímu stavu. Autor studie a výzkumný pracovník Texaské technické univerzity, docent Bryan McLaughlin, uvedl, že 24hodinový zpravodajský cyklus může u některých lidí vyvolat neustálý stav zvýšené pohotovosti, v jehož důsledku se svět těmto lidem jeví jako temné a nebezpečné místo. Pro zmírnění svého emocionálního utrpení tak lidé o to více sledují zprávy v naději, že najdou něco, co je uklidní, avšak ve skutečnosti se pouze dostávají do začarovaného kruhu. „Čím více lidé kontrolují zprávy, tím více to začíná zasahovat do jiných aspektů jejich života,“ řekl McLaughlin pro Daily Mail. Iluze kontroly tak nepřináší žádnou úlevu ani výhodu – sofistikované algoritmy sociálních sítí řídí celý proces za nás, zatímco my ztrácíme kontrolu nad svým uvažováním, a následně i nad psychickým a fyzickým zdravím. Už z takto malé studie vyšlo najevo, že přes 74 % účastníků má přetrvávající duševní problémy, které v případě 61 % dokonce přerostly do fyzické formy. 

Just Don't Do It! 

Do tohoto začarovaného kruhu se může dostat každý – a ani si to nemusí uvědomovat. Čtení zpráv se dostalo do naší každodenní rutiny nenápadně jako první činnost po probuzení a poslední činnost před tím, než ulehneme do postele. Je jednoduše dostupné – doslova na dosah ruky. Stačí proto jen několik vteřin, nenápadná práce algoritmu, a už doomscrollujeme. Aby nás tento zlozvyk přestal ovládat, potřebujeme tedy změnit naši rutinu. Vydržíte 24 hodin zcela bez zpráv (včetně těch na sociálních sítích)?

Pokud ne, nařiďte si alespoň noční klid – 2 hodiny před spaním si přepněte mobil do letového režimu a jděte spát s čistou hlavou bez dystopických myšlenek (možná se tak vyvarujte vyhledávání poslední kolekce Balenciaga, která na vás bude mít stejný efekt).

Během dne pak v případě, že chcete zůstat v obraze, vyhledávejte pouze ty novinky, které pro vás mají informační hodnotu a nepředstavují pouze clickbait – podívejte se na titulek a před kliknutím se objektivně zamyslete nad účelem návštěvy. Nikdo neříkal, že to bude jednoduché!

Máte volnou chvilku? Naplánujte si posezení s přáteli, podívejte se na film (a nepřepínejte svou pozornost na telefon) nebo začněte číst knihu, kterou máte už několik týdnů půjčenou od kamarádky. Na škodu není ani několikaminutová meditace – stačí si stoupnout na chvíli ven na čerstvý vzduch (nebo jen k oknu), zavřít oči a na celých 5 minut soustředit svou pozornost na hluboký dech. To okysličí váš mozek a celé tělo, čímž se uvolníte, a díky tomu se i následně lépe soustředíte na nové úkoly.

Objednejte si předplatné Harper‘s Bazaar

Časopis Harper‘s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu