Chytré hodinky měří téměř všechno. Kterým údajům při cvičení věřit?

Mezi jednotlivými hodnotami je ale zásadní rozdíl. Zatímco některé údaje hodinky přímo zaznamenávají pomocí senzorů, jiné pouze odhadují na základě pohybu, tepové frekvence a informací, které o vás mají k dispozici. U dalších pak vstupují do hry složitější algoritmy. Právě způsob, jakým konkrétní číslo vzniká, napoví, jak vážně byste ho měli brát.

Tep patří k údajům, kterým můžete věřit nejvíc

Optický senzor na spodní straně hodinek sleduje změny průtoku krve v zápěstí a určuje z nich tepovou frekvenci. Právě tep patří mezi hodnoty, které současná nositelná elektronika – zejména při plynulém a pravidelném pohybu – zachycuje poměrně spolehlivě.

Přesnost ale závisí na typu aktivity. Hodinkám vyhovuje běh nebo jízda na kole, hůř si však mohou poradit s tenisem, boxem, posilováním či jiným pohybem, při němž se zápěstí prudce ohýbá a mění směr. Pokud tedy potřebujete přesně zachytit rychlé změny tepu (například při intervalovém tréninku), vhodnější je hrudní pás.

Tempo a vzdálenost závisí na tom, kde cvičíte

Při venkovním běhu, chůzi nebo jízdě na kole dokáže GPS nabídnout spolehlivý přehled o vzdálenosti i průměrném tempu. Nejlépe funguje na otevřeném prostranství s čistým výhledem na oblohu. Problém nastává mezi vysokými budovami, v hustém lese, tunelu nebo hlubokém údolí, kde zařízení hůř zachycuje přesnou polohu.

Pokud se údaj o tempu během několika sekund výrazně změní, nemusí to hned znamenat, že jste skutečně zrychlili nebo zpomalili. Pro běžný trénink je užitečnější sledovat průměrné tempo na kilometr, celý úsek nebo porovnávat stejnou trasu v delším časovém období. Při běhu na pásu navíc hodinky nemají GPS jako oporu a vzdálenost odhadují z pohybu a délky kroku. Správná kalibrace zařízení proto může výsledek znatelně zpřesnit.

Spálené kalorie berte spíš orientačně

Údaj o spálených kaloriích vypadá na displeji velmi přesně, ve skutečnosti však hodinky energetický výdej přímo neměří. Odhadují ho z kombinace tepu, pohybu, typu aktivity a informací, které o vás mají uložené – například věku, hmotnosti nebo pohlaví. Proto se mohou výsledky různých zařízení po stejném tréninku poměrně výrazně lišit.

Největší smysl má toto číslo při orientačním srovnávání vlastních aktivit. Může vám ukázat, že náročnější běh vyžadoval více energie než pomalá procházka nebo že podobně vedené tréninky mají dlouhodobě přibližně stejnou náročnost. Méně vhodné je zacházet s tímto údajem jako s přesným energetickým účetnictvím a podle něj automaticky navyšovat porce jídla.

VO₂ max a regenerace jsou spíš kompas než verdikt

Čím pokročilejší hodinky máte, tím víc se snaží váš trénink nejen zaznamenat, ale také vyhodnotit. Odhadují například VO₂ max, tedy ukazatel toho, jak efektivně dokáže tělo při zátěži využívat kyslík. Vedle toho sledují tréninkovou zátěž, doporučenou dobu regenerace nebo to, jak dobře jste připraveni na další výkon.

Tato čísla vznikají kombinací více naměřených hodnot a algoritmických výpočtů, proto je lepší sledovat především jejich vývoj v čase. U VO₂ max je důležitější dlouhodobý posun než jedno konkrétní číslo, podobně zacházejte i se skóre regenerace.

Smysl mají hlavně tehdy, když je zasadíte do širšího kontextu – tedy k tomu, jak spíte, jak se během dne cítíte a jak tělo zvládá samotný trénink. Pokud se například několik dní zhoršuje regenerace a zároveň vnímáte únavu nebo pokles výkonu, je to užitečnější informace než jednorázově nízké skóre. Chytré hodinky tak mohou pomoci odhalit určité vzorce, neměly by ale přehlušit vlastní vnímání těla.