Zatímco dřív byl syndrom vyhoření spojován s vrcholovými pozicemi, v poslední době se stále více spojuje s chronickým stresem. Ten přitom nemusí souviset jen s napjatými okamžiky v kanceláři, ale zasahuje také do mnoha aspektů každodenního života. Nepříjemné dopady vyhoření tak mohou pociťovat jak dlouholetí partneři, tak i rodiče malých dětí.
Podle studií trpí v současnosti vyhořením každý pátý Čech. Jak uvedla agentura YouGov, mezi faktory nejčastěji způsobující stres patří především špatný spánek, finanční nejistota a špatné fyzické zdraví. A jakmile se přidá nadměrný psychický či fyzický tlak nebo velké nároky na energii, problém je na světě. Prožívat svůj život s cynismem a beznadějí není nic moc, a proto byste se měli snažit krizi rozpoznat hned, jakmile začne zapouštět kořeny. Porozumění jednotlivým fázím vám při tom může skutečně pomoct.
1. fáze: líbánky
V rané fázi vyhoření můžete být plní energie a optimismu (zkrátka zažívat to všechno, co jste cítili během svých líbánek). Ať už jste nastoupili do nové práce, nebo máte na starosti nový úkol, zažíváte pocit uspokojení a naléhavou potřebu prosadit se. Chcete zkrátka dosáhnout těch nejlepších výsledků, přičemž se v pozadí vaší mysli pomalu začínají rýsovat obavy z toho, že nesplníte požadavky.
2. fáze: nástup stresu
Příjemné „líbánkové“ opojení nakonec pomine a vy začnete naplno cítit to, co se před nějakou dobou jen mihotalo na okraji vašeho myšlenkového pole. Přestože stres ještě váš život zcela neovládá, dochází k situacím, kdy jej pociťujete naplno. S touto fází začínají být také spojovány některé fyzické a psychické příznaky, jako je ztráta pozornosti, menší produktivita nebo neschopnost zvládat každodenní povinnosti.

3. fáze: chronický stres
Jakmile dosáhnete bodu, kdy se stres rozvine naplno, okamžitě to poznáte. Narůstající tlak začne pravděpodobně trvale ovlivňovat váš výkon v práci. Kromě toho, že budete mít problém s pozdními příchody, prokrastinací při plnění úkolů nebo vyhrocenými vztahy s kolegy, si můžete negativní emoce přinést i do osobního života, kde ovlivní vaše vztahy s přáteli či rodinou. Jak navíc pro well+good prozradila psychoterapeutka Jenna Watson: „V této fázi k nám začíná promlouvat naše tělo a vysílat varovné signály, jako je nespavost, únava, bolesti hlavy nebo zažívací potíže.“
4. fáze: vyhoření
Fáze skutečného vyhoření je velmi individuální, a proto mohou její projevy u každého vypadat trochu jinak. Zatímco někdo začne pociťovat jen mírné příznaky nutící ho přehodnotit jeho pracovní či osobní život, jsou i horší případy, kdy člověk absolutně ztratí naději na zlepšení své situace. Může se tak stát, že nadále nedokážete fungovat tak, jak jste byli dříve zvyklí, a začnete cítit mnohem intenzivnější (až ochromující) psychické i fyzické příznaky, jako jsou chronické bolesti hlavy nebo žaludeční problémy. V této fázi se také často dostavuje izolace, protože udržování osobních vztahů se stává jen další položkou na vašem „to do“ listu.

5. fáze: navyklé vyhoření
Jakmile se vyhoření neléčí, může přerůst až v řadu závažných chronických stavů. Takzvaná habituální fáze označuje období, kdy je stres ve vašem životě natolik zakořeněný, že může po psychické i fyzické stránce naprosto změnit váš život. Jak řekla pro well+good doktorka Neha Amin, zakladatelka koučinkové služby Balance and Breakthrough: „Je to jiná cesta vedoucí k úzkosti, depresi a zhoršení celkového zdravotního stavu.“ V této fázi se tak vyplatí na nic nečekat a učinit ve svém životě nutné, i když možná drastické změny.
Pokud se ve svém pracovním nebo osobním životě potýkáte s nadměrným duševním nebo fyzickým vyčerpáním, pocitem lhostejnosti nebo sníženou výkonností, začněte svůj stav řešit co nejdříve. Nakonec, když k sobě budete upřímní a přiznáte si, že máte problém, dokážete vlastním úsilím (nebo s pomocí terapeuta) vyvinout účinnou strategii, jak stres ve svém životě zvládat.