3 strategie polyamorie, které posílí váš vztah

Umí regulovat svou žárlivost

Podle mnohých terapeutů dochází ke sblížení partnerů tehdy, když se oba umí své žárlivosti postavit čelem a dokáží své pocity objektivně zpracovat bez zbytečných emocí – samozřejmě pokud k žárlivosti nemají pádné důvody. Lidé v polyamorních vztazích řeší žárlivost podobně jako ti, kteří jsou ve vztazích monogamních, avšak jsou si vědomi toho, že se jedná o přirozenou lidskou emoci, která od nepaměti doprovází většinu lidských soužití. Psychologové však poukazují na to, že právě polyamorní jedinci se umí ponořit hlouběji do svého nitra, aby pochopili její opravdový zdroj. 
Velice často se totiž za zcela vykonstruovanou scénou bez pádného důvodu skrývá jiný problém – například nedostatek sebejistoty nebo důvěry v partnerovu oddanost. 
Rozhodně tak nebude na škodu, když příště, až vás zaplaví žárlivost, analyzujete, co a proč cítíte. A právě tuto emoci pak komunikujte s partnerem – otevřeně a s chladnou hlavou.

Otevřená komunikace

Lidé v polyamorních vztazích často redefinují normy romantických vztahů a komunikují o tom, jak vypadá zdravý a naplňující vztah pro každého z nich. Vztahový poradce Matt Lundquist se přiklání na stranu „nadměrné komunikace“ ve vztazích, která celkové soužití páru nejen posouvá dále, ale také se díky ní dozvíte o partnerovi maximum. Lundquist také doporučuje začít si psát společně s partnerem váš osobní deník, do kterého si budete zapisovat, co vše vás čeká, vaše plány, role v domácnosti, zkrátka vše, čím aktuálně žijete. Po měsíci se ke svému deníku vrátíte a společně zhodnotíte, co se vám povedlo a na čem je potřeba zapracovat. Samozřejmě je v této fázi nutné komunikovat otevřeně, ale také s citem a empatií, aby výsledný rozhovor neeskaloval do zbytečné hádky. Tvorba těchto krátkodobých plánů a následné vyhodnocení a komunikace vám pomůže nejen s jejich plněním, ale také si budete dle Lunquista s každým takovým rozhovorem bližší a bližší. Pokud nejste příznivci psaní deníku, zkuste si s partnerem zavést alespoň pravidelné „sedánky“, které budou určené právě k hodnocení uplynulých dní a k plánování těch dalších. Nemusí jít o formální meeting, ze kterého se vám oběma budou protáčet panenky. U sklenky vína si sdělte své plány, sny a touhy, nebojte se konstruktivní kritiky a nezapomínejte ani na slova chvály.

Budování vztahů mimo partnerství 

Je nejen normální, ale i nutné, aby váš partner měl blízké vztahy s lidmi mimo váš vztah. Nikoliv fyzicky intimní, ale emocionálně naplňující. „Věřím, že blízké vztahy mimo primární partnerství, a to i v monogamním vztahu, jsou dobré,“ říká Lundquist. „Je hezké být si blízký i s jinými lidmi než s partnerem a vlastně si myslím, že je to zdravější. Manželství lidí bývají zdravější, když máme další blízké lidi.“ Proto se neuzavírejte pouze a jen do vaší vztahové bubliny s partnerem a dopřejte si čas i s přáteli a kolegy. I zde je však důležité najít balanc a nespadnout do extrému, kdy veškeré zábavné aktivity budete vykonávat pouze s těmito přáteli. Právě polyamorní vztahy si umí jasně nastavit hranice „zdravé“ míry společného času mezi sebou tak, aby byli všichni spokojeni. I v tomto případě jde o velmi otevřenou a pravdivou komunikaci s ochotou partnerů v případě potřeby přistoupit na kompromis.

Abyste zjistili, proč žárlíte, zlepšili svou komunikaci nebo našli správný vztahový balanc, nemusíte po hlavě skákat do polyamorie. Tento druh vztahu rozhodně není pro každého a často i jeho testování dokáže jinak pevný vztah pořádně rozvrátit. Stačí si z nich proto vytáhnout „to nejlepší“ a skrze tuto taktiku posílit kořeny svého tradičního, monogamního vztahu.