Zpověď Dominiky Petrtýlové, umělecké sklářky
Foto: Dominika Petrtýlová
Foto: Dominika Petrtýlová
Kdo je Dominika Petrtýlová? Talentovaná mladá umělkyně z Jičína. Vášeň pro umění a malbu ji nakonec dovedla až k malbě na sklo a samotné tvorbě skleněných instalací. Inspirací jí je vše kolem, kontrasty všedního dne, lidé, město, prakticky cokoliv, co zaujme její oko. Rozvine z toho příběh a promítne ho na sklo. Za zmínku určitě stojí interiérová svítidla s podobou mořských slimáků nebo Vandal Vases inspirované čínským uměním s prvky graffiti. Teprve v červnu dokončila studium na Umprum, a to diplomovou prací v podání dominantních váz s názvem Prague Jungle Vases. Její tvorba byla již několikrát oceněna, za zmínku stojí například získání ceny na Czech Design Week. Jaké další úspěchy má za sebou? Nejen proto jsme Dominiku vyzpovídali a vše pro vás zjistili.
Umanutá dívka hledající kolem sebe krásu, žijící v magickém světě plném barev, pocitů a vjemů. To všechno se snaží přetransformovat do skla, aby i lidé kolem ní nahlédli do jejího kouzelného světa.
První dvě ocenění byly z Czech Design Weeku, kde jsem se umístila jako objev roku, a později za nejlepší instalaci, kterou mi navrhla nápady sršící Terezie Lexová. A asi největší ctí mi bylo se dostat mezi první tři finalisty v soutěži Czech Grand Design, opět jako objev roku. Každou takovou zpětnou vazbu na mé dílo vnímám jako třešničku na dortu v celém tom procesu mého tvoření.
Baví mě opravdu celý proces. Nejdřív lelkuji, sním, pak mám vhled a přijde obrovské nadšení pro nápad. Poté se intenzivně myšlenkově ponořím do konceptu díla. Tato fáze je taková trápící, očistná, čas, kdy všechno zpochybňujete. Nakonec přijde samotná výroba díla a velmi naplňující spolupráce se skláři, řemeslníky a mým taťkou, který je dá se říct můj spolupracovník. Velké uspokojení přichází ve chvíli, kdy se stanu řemeslníkem já a s dílem pracuji sama – když maluji sklářskými barvami. Je to úžasné staré řemeslo, kterému se věnuji již třináct let.
Záleží na složitosti výroby, velikosti, technice dekoru atd. Ale minimální čas na výrobu jedné jednoduché vázy je měsíc.
Hodně na mě působí městská architektura a veřejný prostor. To ovlivnilo moji bakalářskou i diplomovou práci. Baví mě bizarní situace a kontrastní místa, která ve městech vznikají. Též mě inspiruje pop kultura, dějiny umění, příroda, český surrealismus a chování lidí.
V červnu jsem dokončila diplomovou práci (dvě obrovské malované vázy), která je spíše uměleckou výpovědí než designérským počinem. Abych takto mohla tvořit dál, je třeba si na to vydělat, takže pracuji na kolekcích, které budou myšlenkově a cenově dostupnější a budou přinášet radost jak vzhledem, tak šťastnou energií, kterou do nich vložím při práci.
Nemůžu úplně objektivně posoudit. Co jsem však zaznamenala, je zvyšující se zájem o lokální design, módu a šperky. A když už zájem o umění, tak o krásné, nebo prověřené.
Kdyby mě oslovila jakákoliv galerie, abych pro jejich prostor navrhla skleněnou instalaci. Nebo se živila pouze navrhováním skla na míru pro klienty. Možná bych si ráda vyzkoušela i spolupráci s nějakou módní značkou, vůbec nevím, jak by to probíhalo, ale bylo by to určitě ohromně zajímavé, protože miluji módu a látky.
Opět můžu dát pouze subjektivní odpověď, ale mám dojem, že od 20. století se ženy ve sklářství objevují běžně. Nemyslím jako řemeslnice, ale jako výtvarnice. V současnosti je spíše těžké prosadit se v oboru obecně, nezáleží na pohlaví. Jedinou výhodu jako žena spatřuji v komunikaci s řemeslníky, protože usměvavou ženu je jim zatěžko odmítnout.
Pouze u mě, neprodávám v žádném design shopu. Stačí napsat na e-mail, nebo Instagram, ale pro nesmělé mám dobrou zprávu, bude i e-shop.