Steh po stehu

V podzimní kolekci chtěl návrhář zdůraznit krejčovské řemeslo jako „tradiční myšlenku sloužící jako základ veškerého surrealismu“ tohoto módního domu, který dokáže posouvat hranice už od doby, kdy ho Elsa Schiaparelli téměř před sto lety založila. Roseberryho aktuální výzvou je model, který přehlídku zahajuje: strohý černý kostým se sukní a kloboukem s korzetem v barvě champagne, na bocích ozvláštněný dvěma sametovými mašlemi. Dosažení dokonalosti jen u saka zabralo pět zkoušek a více než 150 hodin; na jeho prvním návrhu byl totiž zřejmý pouze tvar ramene.
Roseberry dohlíží na celý vesmír kreativních a technických hádanek. Ale mezi všemi těmi rozhodnutími, který černý krep je ten pravý, zvládne vysvětlit: „Zkouška je tak trochu ceremonie. A když se podaří, na dvě vteřiny se přestane točit svět.“
Roseberry nás těmi týdny, než se zastaví svět, provede.

První návrh, zbývá osm týdnů (1)

Na začátku každé sezony předám ateliéru pět nebo šest sak (jejich návrhy) a oni vytvoří rychlé studie, abychom získali, i když je to třeba z technologického hlediska poněkud zmatek, alespoň siluetu. Je to trochu jako přivřít oči a říct „Je tohle rameno? Uděláme ho zakulacené? Tohle je spuštěné rameno? Bude to rovné a hranaté?“ První návrh se netýká celého modelu, ale jen a pouze ramena.

První zkouška, zbývá sedm týdnů (2)

Rameno je běs. Tohle špičaté rameno je tzv. pagoda – má mírné vyvýšení, ale není na konci úplně vysoké, takže ramenní vycpávka je docela krátká, ale pevná. Uvnitř je tyčka a také malá konstrukce, abychom u celé struktury dosáhli kýženého nenuceného vzhledu, ale přitom se za vším skrývá několik týdnů stříhání.

Druhá zkouška, zbývá pět týdnů

Probíhá druhé kolo návrhů, kdy nakreslím sako spolu s kalhotami do zvonu s hodně vypasovaným a spuštěným pasem. Kalhoty působí až příliš seriózně, a tak se z nich stává sukně. Návrhy jsou velmi důležité, protože musíte ateliéru vykreslit svůj nápad. Zejména pro mě, když nemluvím jejich řečí (Roseberry hovoří hlavně anglicky, zatímco v ateliéru se mluví francouzsky), potřebuji, aby ty návrhy hovořily za mě, a tak trochu je svedly. Musí si ten kousek oděvu zamilovat. Pokud do něj nejsou zamilovaní, nebude to fungovat.

Třetí zkouška, zbývají dva týdny

V minutě, kdy prohlížíme sako spolu se sukní, i v té nejprimitivnější podobě, vím už, že tohle je ono. Je to look postavený na siluetě. A myslím, že je důležité přehlídku začít s důrazem na siluety; je to určitá teze. Při této zkoušce určujeme délku rukávu a závěrečný střih na těle. Musíme otevřít záda a udělat asi deseticentimetrový průstřih. Necháváme si to na závěr, protože je to tak krásné a zdůrazňuje to šněrování korzetu. Tohle jsem hodně nacházel v práci Elsy Schiaparelli. Uděláte si lehce představu o procesu i o finální konstrukci. Černé sametové mašle přidáváme při třetí zkoušce, aby celkový vzhled působil více romanticky. Dodáme také choker kolem krku a červenou, skoro až oranžovou rtěnku. Požádali jsme anglického kloboučníka Stephena Jonese, aby nám poslal pár starých klobouků typu boater. Chtěli jsme je při zkouškách vidět, protože jsem si vysnil, že tahle kolekce bude velmi osobitá.

Čtvrtá zkouška, zbývá jeden týden (3–8)

Pokud to do čtvrté zkoušky nezvládáte, něco je špatně. V téhle chvíli už vybíráme z pár finálních látek. Sako je z černého vlněného krepu, ale máme dva nebo tři různé krepy, a tak se provedou zkoušky z obou. Pak vždycky proběhne diskuse ve smyslu „bude se téhle látce líbit, když ji použijeme v tomhle zpracování?“ Jedna z látek si vyloženě libovala ve zapracování a natvarování na rameni, na omak byla pevná a zároveň poddajná. Vytiskneme všechny šperky (jejich papírové makety) a přilepíme náušnice i náhrdelníky, abychom při zkoušce viděli celek i s doplňky.Sako necháváme skoro bez ozdob. Pak experimentujeme s aplikací černých korálků, které jsme dostali od Lesage – z vintage vzorníku od Schiaparelli. Ale černá pořád není dostatečně intenzivní. A tak zkoušíme dvě další věci. V prvním případě použijeme černé smaltované perly, ale ty zase jsou moc lesklé a vypadají jako černý mramor. Není to tak šik (jako původní vintage vzorník). Požádal jsem o omotání speciálních černých pěnových kuliček do černé hedvábné nitě, jako se to dělá u vánočních ozdob.¨

Pátá zkouška, zbývají dva dny (9–12)

Dokončujeme závěrečné umístění výšivek. Pak se vyšívají na látku. Určili jsme finální délku rukávu. Také jsme nakonec o něco zvětšili černé sametové mašle a trochu je prodloužili. Chtěl jsem, aby mašle byly lehce nařasené. Když je look hotový, nastává při couture zkouškách téměř slavnostní moment. Místnost utichne. Pak se spustí potlesk. Je to taková malá oslava s celým ateliérem, ale je to současně i poděkování za to množství hodin, které všichni práci věnovali.