MBPFW day I. Tobias Equipment, Rubearth & Dominika Kozáková

Budoucnost patří mládí – čerstvým (nebo spíše recyklovaným) nápadům, nové (či spíše upcyklované) vizi a novým pravidlům (respektive jejich porušování). Mladí tvůrci pochopitelně čerpají z odkazů předchozího milénia, které viděli snad jen ve filmech, na nichž vyrůstala „stará“ generace X a mileniálů. Cítíte to ve vzduchu už když přicházíte do Mystic Skateparku – bývalého chrámu hlavní subkultury 90's. Těžko uvěřit, že byly devadesátky 30 let zpět. Zpátky do budoucnosti nás teleportoval nejen street style mladých influencerů, ale také přehlídka Tobias Equipment. Ti, kteří na předchozím fashion weeku viděli jeho tvorbu již věděli, co čekat. Neonové tribaly na úzkých šatech a body odkazující na aktuální posedlost digitálním naked dress (to zase odkazující na ještě hlubší historii naked dress Jeana Paula Gaultiera z devadesátek, čímž se magický kruh uzavírá) a také silná stopa motorkářské kultury s nádechem Matrixu. Ne nadarmo totiž návrhář hledá inspiraci ve virtuálních světech, kde žije „nový druh“ lidí. Takový, který preferuje uniformu, halící tělo do temných overalů a catsuits a zároveň přitahující pozornost digitálních (či dokonce 3D) iluzí. Nebo takový, co v budoucnu nebude dýchat vzduch jinak než skrze hadice…

O něco pozitivnější vidinu pak představil ZOOT.lab, který dle informací na pozvánce chce obléci celý svět. Proč také ne – platformy digitálních prodejců vzkvétají každým rokem, a pakliže ZOOT má tendenci pokračovat ve svém růstu, znovu proč ne. Přehlídku sestávající především z expozice toho, co vše můžete na Zootu najít, připravil stylista a fotograf Jakub Feranec.

Ryze exkluzivní přehlídka (na speciální pozvánky) na první pohled dvou rozdílných tvůrců – Rubearth a Dominiky Kozákové zprvu vyvolala pochybnosti o kompatibilitě těchto dvou talentů, avšak již během prvních několika minut vše zapadlo do sebe. Španělský návrhář Gabriel Nogueiras, tvořící pod svou značkou Rubearth, patřil v minulosti do týmu Carolina Herrera, Zara, nebo Bimba y Lola, a má rozhodně co nabídnout i českému publiku. Jemné, avšak zároveň velmi klasické pojetí maskulinity je tím, co nám na lokálním trhu (po odchodu Adama Kosta) tak silně schází. Nejednalo se ani tak o specifické kusy, které nepochybně budily dojem nového druhu hipstera s nádechem maloměstského retra – pletené čepičky, upcyklované kalhoty s množstvím malých symbolů a také dichotomický mix printů lákající nás počítat množství vrstev, které ani zdaleka nepřipomínaly dobře známý „mix' n' match“ bravurně osvojený severskými brandy. Ona uvolněnost spojující v sobě elementy vizuálního naivního umění a autentičnosti, na míle se vyhýbající konformitě původních pravidel, byla důvodem, proč jsme nemohli spustit z kolekce oči a zároveň se necítili být uměle hypnotizování. To, že je tvůrcem nové generace, dokazuje i fakt, že již netvoří rozsáhlé kolekce dle sezón, a místo toho raději nekonzistentně (v závislosti na dostupnosti materiálů i aktivitě múzy) raději preferuje manší dropy jednou za čas.

Stejný vibe nesla i kolekce Dominiky Kozákové. Za posledních několik let jsme postupně odhalovali různé druhy návrhářčiny tvorby, která tak či onak vypovídala o jejím vnitřním gró. Ukázalo se, že se jedná o velmi malou, specifickou niche, koncentrující pozornost na křehkosti pramenící z odhalování dětského já. Ona nefalšovaná upřímnost na nás mluví i skrze výběr barev, střihů a materiálů – pochopitelně za maximálního použití upcyklace. Šortky s rozdílnými nohavicemi byly spárovány s volánovou sukní a mikinou, dokonale ilustrující ono spojení roztomilosti a komfortu a snahu prodloužit její životnost i v dospělém světě. Návrhářka se nově našla primárně v pleteninách, které očividně získávají úspěch i u zahraničních popstars (#YouGoGirl!). V pruhovaných vlněných minišatech a crop topech obepínajících postavu scházel element „lolitkovské“ vulgarity, což pouze potvrzovalo autenticitu vize, která na sebe nemá potřebu uměle poutat pozornost. It's cute, deal with it!