Evropa si tradičně spojuje korunu spíše s králi než s královnami. Výjimkou bylo především Spojené království, kde v dějinách státu vládly výrazné panovnice jako Viktorie, Alžběta I. nebo Alžběta II. Na kontinentě však po dlouhá období dominovali králové. To se nyní má rychle změnit. Španělsko, Nizozemsko, Norsko i Belgie mají v přímé nástupnické linii mladé ženy, které se systematicky připravují na budoucí roli hlavy státu.
Pokud se současný vývoj naplní, může během několika desetiletí stát v čele několika významných evropských zemí nová generace královen. Nejde však jen o otázku pohlaví, ale o generační proměnu stylu vládnutí. Tyto mladé ženy vyrůstaly ve světě důrazu na transparentnost, společenskou odpovědnost, ale také výrazně odlišné pojetí světa než jejich předchůdci. Evropa tak velmi brzy může vstoupit do období, kdy bude koruna stále stejným symbolem tradice – ale s mladou, ženskou tváří.
Ve Španělsku je první v nástupnické linii Leonor, kněžna asturská, dcera krále Filipa VI. a královny Letizie. Narodila se roku 2005 a od roku 2014 nese titul kněžny asturské.
Leonor vyrůstá v době, kdy španělská monarchie prochází citlivým obdobím obnovy důvěry. Studovala ve Walesu a absolvuje náročný vojenský výcvik, který je tradiční součástí přípravy budoucího panovníka. Pokud jednou usedne na trůn, stane se první vládnoucí královnou Španělska od 19. století – a tváří moderní monarchie 21. století.
V Nizozemsku čeká koruna na Catharinu-Amaliu, princeznu oranžskou, nejstarší dceru krále Viléma-Alexandra a královny Máximy. Nizozemsko má s ženskými panovnicemi bohatou zkušenost – ve 20. století zde vládly hned tři královny po sobě, a to Vilemína (1890–1948), Juliana (1948–1980) a Beatrix (1980–2013).
Catharina-Amalia kombinuje univerzitní studium s postupným přebíráním veřejných povinností. Navzdory bezpečnostním výzvám posledních let zůstává její role pevná. Její budoucí vláda by navázala na silnou tradici ženské kontinuity v čele státu.
V Norsku je následnicí trůnu Ingrid Alexandra, dcera korunního prince Haakona, korunního prince norského. Norsko patřilo mezi první monarchie, které zavedly plnou rovnost pohlaví v následnictví. Ingrid Alexandra absolvovala vojenský výcvik a postupně se zapojuje do oficiálních aktivit. Její budoucí nástup by nebyl jen pokračováním dynastie, ale i potvrzením skandinávského důrazu na rovnost a moderní hodnoty.
V Belgii je první v pořadí Elisabeth, vévodkyně brabantská, dcera krále Filipa. V jazykově i kulturně rozdělené zemi představuje monarchie důležitý stabilizační prvek.
Elisabeth získala vzdělání doma i v zahraničí a rovněž prošla vojenskou přípravou. Její budoucí role bude nejen reprezentativní, ale i symbolická – jako figura spojující různé části belgické společnosti.
Lifehacky slavných, dobré a zdravé jídlo a (kultovní) filmy jsou její hlavní obsesí, o kterou se ráda podělí s čtenářkami Harper’s Bazaar.
Zimní styl 2026 podle Belly Hadid
Rosalía oslavuje nové album andělskou aurou. Motomami střídá Lux
Lady Diana: Ikonické looky a momenty z jejího života