Střevní restart: Co má trávení společného s náladou a váhou?

Střevní rovnováha začíná v hlavě

Psychická nepohoda se neprojevuje jen v myšlenkách, ale často i v zažívání. A platí to i obráceně. Vědecky popsaná osa střevo–mozek ukazuje, že trávicí trakt a nervová soustava spolu neustále komunikují, ať už prostřednictvím nervů, hormonů, nebo signálních molekul, které řídí vnitřní rovnováhu. Střevní bakterie hrají v tomto propojení zásadní roli. Produkují látky jako serotonin, kyselinu gama-aminomáselnou nebo dopamin, které ovlivňují náladu, kvalitu spánku i reakci na stres. Pokud je mikrobiom v rovnováze, tyto procesy běží hladce, když však dojde k jeho narušení – například vlivem dlouhodobého stresu, jednostranné stravy nebo užívání antibiotik – mohou se objevit nejen zažívací obtíže, ale i únava, úzkosti nebo podráždění.

Vliv mikrobiomu na psychiku se zkoumá stále intenzivněji. Zatímco některé bakterie zvyšují zánětlivost v těle i mozku, jiné mají naopak protizánětlivé účinky, díky čemuž podporují odolnost vůči stresu. V souvislosti s tím se do popředí zájmu dostávají takzvaná psychobiotika, speciální probiotika, která mohou pozitivně ovlivňovat duševní zdraví. Změna mikrobiomu tak není jen otázkou trávení, ale i způsobem, jak tělu ulevit v období napětí a psychického přetížení.

Hubnutí jako vedlejší efekt zdravého mikrobiomu?

Rovnováha střevních bakterií může zásadně ovlivnit, jak tělo zachází s energií. Například studie publikovaná roku 2013 v magazínu Science ukázala, že když vědci přenesli střevní bakterie od obézních lidí do střev laboratorních myší, zvířata přibírala na váze, i když jejich strava zůstala stejná. Naproti tomu myši s mikrobiomem od štíhlých dárců si svou hmotnost udržely. Přestože šlo o zvířecí model, výsledky naznačují, že některé bakterie zřejmě dokážou z potravy vytěžit víc energie a ovlivňují vstřebávání tuků i hladiny hormonů, které řídí apetit a sytost.

Zásadní roli přitom hraje také úroveň zánětu. Nerovnováha ve střevech často vede k vyšší zánětlivosti, která zpomaluje metabolismus a podporuje ukládání tuku, zejména v oblasti břicha. Naopak vhodně nastavená strava, která přispívá k tvorbě prospěšných látek ve střevech, může metabolismus zrychlit a zlepšit schopnost těla hospodařit s energií.

Co podpoří zdravá střeva

Změna nemusí zahrnovat radikální detox ani složitý jídelníček. Ve většině případů stačí zařazovat to, co mikrobiomu opravdu svědčí: dostatek vlákniny, fermentované potraviny a rozmanitost na talíři. Zatímco kvašené potraviny, jako je kefír, kimchi nebo kysané zelí, pomáhají obnovit mikrobiální rovnováhu, vláknina funguje jako palivo pro prospěšné bakterie. Čím více druhů rostlinných potravin v jídelníčku máte – od zeleniny přes celozrnné obilniny až po luštěniny –, tím rozmanitější a odolnější bude i váš mikrobiom. Naopak monotónní strava, průmyslově zpracované potraviny a nadbytek cukru nebo alkoholu působí opačně. Zapomínat by se také nemělo na čistou vodu, protože střeva bez dostatečné hydratace zkrátka nemohou správně fungovat.

Životní styl je pro mikrobiom stejně důležitý jako jídelníček. Stres, nedostatek spánku nebo pohybu mění jeho složení, a tím i schopnost těla udržet si rovnováhu. Zvlášť citlivé jsou na to ženy, jejichž mikrobiom ovlivňuje hladinu estrogenu skrze skupinu střevních bakterií zvanou estrobolom. Když nefunguje správně, mohou se zhoršit příznaky PMS, výkyvy nálad i přibírání v období přechodu. Dobrou zprávou ale je, že režimová opatření – pravidelný pohyb, dostatek spánku a schopnost zpomalit – mohou spolu se stravou nastartovat přirozený restart a přinést víc než jen úlevu od trávicích potíží.