Keratóza pilaris: Co způsobuje „kuřecí kůži“ a jak ji zmírnit?

Co stojí za vznikem „kuřecí kůže“?

Keratóza pilaris je neinfekční kožní onemocnění, které sice neohrožuje zdraví, na pokožce ale způsobuje viditelné změny. Jeho příčinou je nadměrná tvorba keratinu – bílkoviny, jež za normálních okolností chrání povrch kůže. Když ho však tělo produkuje příliš, keratin ucpe vlasové folikuly a na povrchu se objeví drobné hrbolky, kvůli nimž je kůže na dotek drsnější.

Jak pro NBC News popisuje dermatoložka Michele Farber ze Schweiger Dermatology Group, „kuřecí kůže“ se obvykle vyskytuje u mladších lidí a někdy sama od sebe zmizí. Častěji postihuje ženy a její rozvoj souvisí také s genetikou – pokud ji má jeden z rodičů, pravděpodobnost, že se objeví i u dětí, je vysoká. Kromě dědičnosti však hraje roli i celkový stav pokožky: náchylnější jsou lidé se suchou pletí, atopickým ekzémem či jinými potížemi, které oslabují kožní bariéru.

Jak poznat keratózu pilaris

Typickým znakem keratózy pilaris jsou drobné pupínky na pažích, stehnech či hýždích, u dětí se mohou objevit dokonce i na tvářích. Někdy jsou téměř neviditelné a splynou s barvou pokožky, jindy mají výraznější odstín – u světlé pleti bývají načervenalé, u tmavší spíš do hněda. Pokožka je na dotek drsnější, jako by byla posetá husí kůží, a u citlivějších typů se někdy přidává i lehké svědění. Na rozdíl od akné tyto pupínky nebývají bolestivé ani zanícené a nezasahují do hlubších vrstev kůže.

Co pomůže udržet pokožku hladší?

Základním krokem, jak zmírnit projevy tohoto onemocnění, je pravidelná a cílená péče o pokožku. Největší službu udělá každodenní hydratace, která kůži změkčí a zlepší její pružnost. Osvědčují se krémy a tělová mléka s obsahem urey, kyseliny mléčné nebo ceramidů, jež pomáhají postupně uvolňovat keratin z folikulů a vyhlazují povrch pokožky. Důležitá je také volba šetrných mycích přípravků – agresivní sprchové gely s parfemací nebo silnými tenzidy kůži zbytečně vysušují.

Péče by měla být vždy šetrná. Dermatologové doporučují vyhnout se mechanickým peelingům nebo intenzivnímu drhnutí, které kůži podráždí a často problém ještě prohloubí. Lepší je sáhnout po jemných chemických exfoliantech s AHA či BHA kyselinami v nižší koncentraci, které zajistí šetrné odlupování odumřelých kožních buněk.

Když domácí péče nestačí

Pokud pravidelná hydratace a jemná exfoliace nepřinesou dostatečný efekt, může pomoct specialista. Dermatologové mají k dispozici krémy s vyšší koncentrací kyselin, silnější retinoidy nebo přípravky na předpis, které urychlují obnovu buněk a snižují hromadění keratinu ve folikulech. Jednou z možností je i chemický peeling nebo laserové ošetření, jež dokáže zjemnit pokožku a snížit zarudnutí.
Důležité ale je mít realistická očekávání. Ani profesionální zásahy keratózu pilaris zcela neodstraní – cílem je zmírnit její projevy, nikoli dosáhnout trvalého vyléčení. U mnoha lidí se totiž „kuřecí kůže“ po čase vrací, a proto je dlouhodobá a důsledná péče nejdůležitější součástí celé léčby.