Foto: Profimedia
Vztah mezi stresem a jídlem se může projevovat dvěma způsoby – sklonem k přejídání, tedy hyperfagií trpí více lidí, než je těch, u kterých stres vyvolává naopak nechutenství, tj. hypofagii. Převaha hyperfagie ve stresu dává smysl vzhledem k dnešní době a modernímu jídelníčku, kdy je k dispozici plno malých svačin, skrývajících v sobě jen prázdné sacharidy a/nebo cukry. Také chronický stres neustále zvyšuje hladinu kortizolu, který má navíc tendenci zůstávat v našem těle i poté, co se ze stresové situace vymaníme.
Pokud máte sklony k přibírání ve stresu, pravděpodobně jste za normálních okolností „zdrženlivý“ jedlík. Znamená to, že se snažíte důsledně dodržovat diety a zdravou životosprávu, a když jste ve stresu, vybíráte si potraviny, které jsou při dietě zakázané – sladkosti, brambůrky a vše, co byste za normálních okolností nejedli. Naproti tomu „neomezující se“ jedlíci jsou ti, kteří neholdují dietám ani výrazným restrikcím ve svém jídelníčku, a když jsou ve stresu, mají tendenci konzumovat méně jídla.
Ztráta chuti k jídlu u neukázněného jedlíka může vést ke ztrátě hmotnosti v období stresu. Pokud konzumujete méně potravy, než vaše tělo potřebuje k plnění svých funkcí, hubnete. Například pokud vaše tělo potřebuje 1700 kalorií denně, ale vy po dobu jednoho měsíce, kdy jste ve stresu, konzumujete pouze 1200, vaše tělo začne vykazovat známky onoho kalorického deficitu.
Byť se může zdát stres jako jeden z vhodných způsobů rychlého hubnutí, nejedná se vůbec o dobrou strategii. Stres a nedostatek živin se mohou velmi negativně podepsat na kvalitě pleti, vlasů, imunitě, ba i celkovém zdraví. Tělo si navíc může z každého jídla, které do sebe jednou za čas dostanete, začít dělat zásoby na „horší časy“. Místo toho, aby tak jídlo ihned přeměnilo na palivo, které použije na své fungování, uloží jej do tuků.
Většinou nepociťujeme hlad, jelikož se koncentrujeme na stres.
Když jsme ve stresu, můžeme se chovat jinak než obvykle, například vynechat oběd, protože máme hodně práce, nebo jít spát velmi pozdě, abychom stihli nějaké resty.
Zrychluje se metabolismus. Když jsme ve stresu, tělo přechází do režimu „bojuj, nebo uteč“. Tento fyziologický mechanismus, známý také jako „akutní stresová reakce“, říká tělu, aby reagovalo na vnímanou hrozbu a spalovalo tak více energie.
Tělo se připravuje na stres uvolňováním hormonů, jako je adrenalin a kortizol. Adrenalin připravuje tělo na fyzickou aktivitu, čímž může také minimalizovat chuť k jídlu.
Kortizol mezitím signalizuje tělu, aby během krize dočasně potlačilo funkce, které nejsou nezbytné. To zahrnuje reakce trávicího, imunitního a reprodukčního systému.
Pokud vám ve stresu klesá chuť k jídlu, zkuste jíst menší porce. Držte se zdravé stravy a vyhýbejte se nízkokalorickým nezdravým potravinám.
Vhodnými potravinami pro udržení potřebného počtu kalorií nebo opětovné získání hmotnosti jsou libové bílkoviny, ořechy a semínka, avokádo, mléčné výrobky, sušené a čerstvé ovoce. Místo sladkých tyčinek vsaďte na banány a mango nebo pokud máte raději slané, vyzkoušejte olivy a ředkvičky. Svačit můžete například celer s hummusem, řecký jogurt, ořechy a rozinky, kousek celozrnného toastu s mandlovým máslem, dvě vejce uvařená natvrdo nebo rychlé smoothie (které dnes najdete na každém rohu). Každodenní konzumace dostatečného množství bílkovinných potravin vám pomůže obnovit svalovou hmotu, kterou jste mohli ztratit během stresu, dodá vám energii a nezpůsobí zbytečné přibírání na váze.
Nejlepší adventní kalendáře roku 2022
#FromTheCatwalk: Hlavní make-up trendy příští sezóny
Péče na prvním místě s novou řadou Kérastase Nutritive pro suché vlasy