Foto: Johan Paulin / Netflix
Druhá řada švédského seriálu Young Royals je venku od úterý. Fanoušci se pokračování návykového dramatu o korunním princi Wilhelmovi, co se na internátní škole zamiloval do svého spolužáka Simona, ale nemohou spolu být, dovolávají na Instagramu Netflixu už teď. Kdo neviděl řadu první, mohl by si myslet, že drama osloví jen gen Z a jeho úspěch nepřekročí hranice Skandinávie. A mýlil by se.
Já jsem se mýlil. Než jsem si tedy jednoho loňského odpoledne bez větších očekávání pustil první díl, jen abych o několik hodin později pobrekával u jeho finále a googloval „young royals season two premiere date“. Takhle mě naposledy emocionálně odrovnal film První nebo druhá. Což o mně nejspíš vypovídá především to, že gen Z nejsem ani s odřenýma ušima. V mém okolí ale seriálu propadla celá řada mileniálů, dokonce i pár boomerů. Asi že nám podává, co jsme sami při dospívání neměli – zachycení homosexuality bez klišé: Wilhelm se Simonem nejsou pouze nejlepší kamarádi hlavní hrdinky, které vidíme na obrazovce jen ve chvíli, kdy Ashley potřebuje poradit s outfitem na rande; ani neumírají na zákeřnou nemoc, co na ně za trest seslal bůh, před nímž jsme si všichni rovní, ale někteří přece jen rovnější.
To nejlepší? Háček není v tom, že je Wilhelm gay, ale že je korunní princ. Nikdo si nedává otázku, jestli je homosexualita správně. Taková otázka vůbec není na menu. Některé věci zkrátka nejsou otevřené interpretaci. Otazník visí nad očekáváním, jaké má od dospívajícího protagonisty monarchie – stařičká instituce čelící nejistým zítřkům.
S postavami je přitom snadné se ztotožnit bez ohledu na prostředí, z něhož pocházejí. Jednak protože jsou jejich city univerzální, jednak protože má seriál fantastické obsazení, které mu dodává na autentičnosti. Je přirozeně diverzní, jinými slovy není ani absolutně mimo realitu, ani diváka neudupává otrockou snahou o politickou korektnost.
Tenhle pravidelný sloupek má za cíl ukázat, co by šlo udělat lépe, a když přijde na romantické teen drama, měl by jít seriál Young Royals příkladem. Málokomu se daří žánr naplnit tak bez afektu a stereotypů, autenticky a progresivně jako jeho tvůrcům.
A teď, jestli mě omluvíte, si půjdu na Buzzfeed udělat test, která z postav seriálu jsem…
Akné a anarchie: miniseriál „Pistol” představí punk, jak ho neznáte
Nora Grundová uvádí říjnový ICONS speciál 2023
Půvab, lidskost i zranitelnost. Nový snímek „Blonde“ o Marilyn Monroe přinese vzestupy i pády největšího světového sexsymbolu