V nové adaptaci gotického mýtu se zrodilo něco, co nelze jednoduše zařadit. The Bride!, autorský projekt herečky a režisérky Maggie Gyllenhaal, není ani čistým hororem, ani klasickým dramatem. Je to horlivá romance, barokně přepjatá tragédie i feministický manifest v jednom – film, který si ke svému názvu právem přidává vykřičník.
Příběh vychází z odkazu Frankensteina od Mary Shelley, ale místo další variace na téma vědecké pýchy přináší radikálně osobní reinterpretaci. Děj je zasazen do Chicaga 30. let, do světa prohibice, kabaretů a podsvětí, kde se identita dá vyměnit stejně snadno jako jméno.
Hned v úvodu sledujeme samotnou Mary Shelley (v dvojroli ji hraje Jessie Buckley), která přiznává, že její román neřekl vše. A tak si bere tělo – tělo ženy jménem Aida. V jedné z nejvýraznějších scén filmu, odehrávající se v nočním klubu, Buckley s mrazivou lehkostí přepíná mezi britským a americkým přízvukem, mezi autorkou a ženou, mezi duší a schránkou. Identita zde není daná, je vybojovaná.
O století později vstupuje na scénu Frankensteinovo monstrum v podání Christiana Balea. Nikoliv jako karikatura, groteskní figurína ani jako morbidně hypersexualizovaný objekt. Bale hraje bytost zraněnou samotou, muže, který si spletl partnerství s vlastnictvím. Jeho Frankenstein nehledá jen společnici – hledá zrcadlo, které by utišilo jeho prázdnotu. A věří, že stvořením ženy ji může zaplnit. Jenže nevěsta má jiné plány…
V klasické filmové verzi Bride of Frankenstein byla nevěsta pouze vedlejší rolí – vizuálně nezapomenutelnou, ale téměř beze slov. Gyllenhaal jí dává hlas, tělo i hněv. Tato nevěsta není zmatená ani submisivní. Je přetížená vjemy, hladová po smyslu, posedlá touhou po autonomii.
Buckley podává výkon, který je téměř nebezpečný svou intenzitou. Každé gesto, každý pohled, každá věta působí, jako by mohla explodovat. Její nevěsta nechce být projekcí cizí potřeby. Chce jméno. Chce pravdu. Chce lásku, která ji nezmenší. A právě zde se film mění v emocionální bojiště.
The Bride! není pomalý film. Od první minuty víme, co postavy chtějí, a sledujeme, jak se jejich touhy deformují. Co začíná jako snaha o spojení, přerůstá ve vzpouru, destrukci a emocionální explozi. Film osciluje mezi body horrorem, groteskou a muzikálovou nadsázkou. Najdeme zde ozvěny kabaretní estetiky, gangsterky i černého humoru.
Ve vedlejších rolích se objevují jména jako Annette Bening, Penélope Cruz, Jake Gyllenhaal či Peter Sarsgaard. Přesto film nikdy neztrácí těžiště: vztah dvou „monster“, která jsou odpudivá i dojemná zároveň.
Chemie mezi Buckley a Balem je elektrizující. Jejich láska není něžná. Je závislá, spalující, místy toxická. A přesto (nebo právě proto) jí věříme. Film klade otázku, zda jde skutečně o lásku, nebo jen o krátké opojení ze setkání dvou vychýlených světů. Odpověď nám paradoxně dávají sami: „Till the end of time.“
Lifehacky slavných, dobré a zdravé jídlo a (kultovní) filmy jsou její hlavní obsesí, o kterou se ráda podělí s čtenářkami Harper’s Bazaar.
Spojeni talentem: Helena Dařbujánová a Matyáš Chochola
Pozitivní knihy, které vám zlepší náladu
Artisème Meet the Maker: Veronika Švábeníková