Art

Od Ostře sledovaných vlaků po Vyšší princip. České válečné filmy, které stojí za připomenutí právě dnes

Výročí konce druhé světové války vrací každý rok na scénu filmy, které nejsou jen připomenutím historických událostí, ale i působivou ukázkou toho nejlepšího z české kinematografie. Vybrali jsme sedm snímků, co ani po letech neztrácí svou intenzitu.
Tereza Zajíčková
——
8. května 2026

Foto: Profimedia

Přestože od konce druhé světové války letos uplynulo 81 let, filmy, které ji zachycují, z české kulturní paměti nikdy úplně nezmizely. Zatímco některé zachycují okupaci přes každodenní život obyčejných lidí, jiné se soustředí na strach, absurdní momenty i morální dilemata, která dnes působí možná ještě intenzivněji.

České válečné filmy často nestojí na velkých bojových scénách, ale na atmosféře, tichém napětí a postavách, které se snaží přežít v době, kdy se běžný život rozpadá před očima. Vybrali jsme sedm snímků, k nimž má smysl se vracet nejen na Den vítězství.

Ostře sledované vlaky (1966)

Na malé železniční stanici se během okupace řeší zpožděné vlaky, milostná nejistota i dospívání, které válka nijak nezastaví. Ostře sledované vlaky pracují s nenápadnými situacemi, trapností mládí i zvláštním klidem místa, kolem kterého přitom projíždí dějiny. Oscarový film Jiřího Menzela natočený podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala stojí na nezapomenutelném výkonu Václava Neckáře v roli mladého eléva Miloše Hrmy a dodnes působí stejně lehce, ironicky i melancholicky jako v době svého vzniku.

Vyšší princip (1960)

Heydrichiáda, maloměstské gymnázium a trojice studentů, jejichž zdánlivě nevinný čin spustí tragický sled událostí. Vyšší princip režiséra Jiřího Krejčíka natočený podle povídky Jana Drdy patří k filmům, které pracují hlavně s atmosférou strachu a tlakem, pod kterým se postupně odhalují charaktery jednotlivých postav. František Smolík v roli profesora Málka vytvořil jednu z nejvýraznějších postav českého filmu 60. let.

Tmavomodrý svět (2001)

Příběh československých pilotů sloužících během války v britské RAF patří k nejúspěšnějším českým filmům začátku tisíciletí. Jan Svěrák se v Tmavomodrém světě nezaměřuje jen na válečné mise, ale i na přátelství, rivalitu a život lidí, kteří po odchodu z okupovaného Československa hledají nový domov. Film s Ondřejem Vetchým, Kryštofem Hádkem a Tarou Fitzgerald získal čtyři České lvy a dodnes patří k nejvýraznějším českým filmům o druhé světové válce.

Spalovač mrtvol (1969)

Karel Kopfrkingl je spořádaný zaměstnanec krematoria, milující otec a muž, který si zakládá na řádu. O to znepokojivější je sledovat, jak se pod vlivem nacistické ideologie postupně proměňuje jeho pohled na svět i vlastní rodinu. Psychologické drama Juraje Herze natočené podle novely Ladislava Fukse patří k nejtemnějším filmům československé kinematografie a Rudolf Hrušínský v něm vytvořil jednu ze svých nejikoničtějších rolí.

Musíme si pomáhat (2000)

Jen málokterý český film dokázal spojit téma okupace s humorem i napětím tak přirozeně jako snímek Jana Hřebejka a Petra Jarchovského. Příběh manželů Čížkových v podání Bolka Polívky a Anny Šiškové, kteří ve svém bytě ukrývají židovského uprchlíka, pracuje s lidskou nejistotou, improvizací i situacemi, ve kterých se hranice mezi odvahou a strachem neustále posouvá. Film získal pět Českých lvů a oscarovou nominaci za nejlepší cizojazyčný film.

Nebeští jezdci (1968)

Noční nálety, krátké chvíle klidu na základně a vědomí, že další mise nemusí skončit návratem. Nebeští jezdci režiséra Jindřicha Poláka ukazují československé piloty RAF bez romantizace, spíš jako mladé muže žijící mezi permanentním napětím a snahou zachovat si normálnost. Film s Jiřím Bednářem, Jiřím Hrzánem a Svatoplukem Matyášem patří k nejpůsobivějším českým snímkům o druhoválečných letcích.

Nabarvené ptáče (2019)

Černobílý film Václava Marhoula podle románu Jerzyho Kosińského patří k nejsyrovějším českým snímkům posledních let. Putování malého chlapce východní Evropou během války ukazuje svět formovaný násilím, pověrami i strachem bez jakéhokoliv sentimentu. Ve filmu se objevili i zahraniční herci, jako je Stellan Skarsgård, Harvey Keitel nebo Julian Sands, a jeho premiéra v Benátkách vyvolala silné reakce publika i kritiky.

Tereza Zajíčková

Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu