Kosmetický průmysl se v posledních letech posunul od hledání jedné „zázračné“ ingredience k mnohem komplexnějšímu pohledu na zdraví pokožky. V centru pozornosti už není pouze okamžitý efekt, ale také schopnost pleti dlouhodobě udržovat hydrataci, regenerovat se, odolávat vnějším stresorům a zachovávat si svou přirozenou rovnováhu.
Rok 2026 tento posun jen potvrzuje. Stále větší pozornost získávají biotechnologie, biomimetické složky, sofistikované peptidové komplexy, podpora kožní bariéry nebo takzvaná neurokosmetika, která pracuje s propojením pokožky a nervového systému. Zároveň roste zájem o transparentní původ surovin, udržitelnější alternativy a formulace, v nichž jednotlivé ingredience nefungují izolovaně, ale jako promyšlený celek.
Některé z těchto směrů už dávno nejsou novinkou. Právě v roce 2026 je však patrné, že se posouvají z oblasti kosmetického experimentování do širšího mainstreamu. A podle současného vývoje lze očekávat, že jejich význam bude v příštích letech ještě výraznější.
Spotřebitelé se dnes nezajímají pouze o to, co kosmetický produkt obsahuje, ale také odkud jeho ingredience pocházejí, jak vznikají a jaký mají dopad na životní prostředí. Transparentnost se proto postupně stává stejně důležitou součástí kosmetického produktu jako samotné aktivní látky.
Do popředí se dostává sledovatelnost surovin, odpovědnější sourcing a důraz na to, aby tvrzení o složení odpovídala skutečnému fungování produktu.
Tento posun zároveň mění způsob, jakým kosmetické značky komunikují. Místo obecných označení a marketingových zkratek se stále více prosazuje detailnější vysvětlení původu ingrediencí, jejich funkce a způsobu použití. Pro spotřebitele to znamená jedno: seznam ingrediencí se postupně stává zdrojem informací, nikoli jen technickou součástí obalu.
Kyselina hyaluronová zůstává jednou z nejznámějších hydratačních ingrediencí, ale současný vývoj ukazuje, že samotné navázání vody už není jediným cílem moderní hydratace. Pozornost se přesouvá ke komplexnějším systémům, které pracují s více mechanismy najednou – od podpory přirozeného hydratačního faktoru NMF přes osmickou rovnováhu až po omezení transepidermální ztráty vody, známé jako TEWL. Ingredience jako ectoin, panthenol, sodium PCA nebo sodium lactate proto získávají stále větší význam. Jejich úkolem není pouze vytvořit okamžitý pocit hydratované pleti, ale pomoci pokožce vodu efektivněji udržet.
Právě tento přístup představuje jeden z nejzajímavějších posunů současné kosmetiky: hydratace se stává otázkou dlouhodobé odolnosti pokožky, nikoli pouze krátkodobého „plump“ efektu.
Peptidy už dávno nejsou novinkou. Způsob, jakým se s nimi v kosmetice pracuje, se však výrazně proměňuje. Namísto jednoho peptidu s jediným deklarovaným účinkem se stále častěji objevují komplexní peptidové systémy, které cílí na více biologických procesů. Mohou podporovat pevnost pokožky, tvorbu kolagenu, její regeneraci nebo pomáhat zlepšovat vzhled jemných linek a vrásek.
Současný trend proto nespočívá v hledání „nejlepšího peptidu“, ale v tom, jak jednotlivé peptidy zkombinovat a vytvořit formulaci, která bude respektovat přirozené procesy pokožky. Právě zde se kosmetický vývoj stále více přibližuje principům biomimetiky – tedy snaze napodobit nebo podpořit mechanismy, které už v pokožce přirozeně probíhají.
Silikony byly po dlouhá léta oblíbené především díky své schopnosti vytvořit hedvábnou texturu a příjemný skluz. Současně s rostoucím důrazem na ekologii a změnami evropské regulace některých cyklických silikonů se však hledají nové alternativy. Výsledkem je rychlý vývoj esterů a dalších emolientů, které dokážou nabídnout podobně elegantní senzorický zážitek, aniž by kosmetická formule musela spoléhat na tradiční silikonové složky.
Pro spotřebitele je to změna, která se možná na první pohled nezdá zásadní. Právě textura je ale jedním z klíčových faktorů, který rozhoduje o tom, zda si produkt oblíbíme a budeme ho používat dlouhodobě.
Budoucnost proto nespočívá pouze v tom, aby byla kosmetika účinná. Stále důležitější bude také otázka, jaký pocit při používání vytváří a jak se jednotlivé ingredience chovají po skončení svého životního cyklu.
Jedním z nejzajímavějších směrů současné skincare je takzvaná neurokosmetika, která vychází z poznatků o propojení nervového systému, stresu a pokožky.
Psychodermatologie se zabývá tím, jak psychický stres ovlivňuje stav pleti, a kosmetický průmysl na tento vývoj reaguje ingrediencemi, které mají podporovat komfort pokožky a pomáhat ji chránit před reakcemi spojenými se stresem.
V centru pozornosti jsou například molekuly zaměřené na neuroreceptory nebo mechanismy spojené s neurogenním zánětem a citlivostí pokožky. Neurokosmetika je stále relativně mladá oblast, ale právě proto nabízí značný prostor pro další vývoj. V příštích letech tak můžeme očekávat ještě větší propojení kosmetologie, neurovědy a psychodermatologie.
Pokud existuje jeden koncept, který se z kosmetického trendu stal téměř základním principem současné péče o pleť, je to skin barrier, tedy kožní bariéra. Ceramidy, cholesterol, sphingolipidy, beta-glukany a další látky podporující přirozenou obranyschopnost pokožky jsou stále výrazněji součástí moderních formulací. Důvod je jednoduchý. Oslabená bariéra může souviset se zvýšenou citlivostí, suchostí, nepohodlím nebo vyšší reaktivitou pleti. Moderní skincare se proto stále více odklání od přístupu „čím více aktivních látek, tím lépe“ a hledá rovnováhu mezi účinností a tolerancí. A právě tento přístup bude pravděpodobně jedním z nejtrvalejších odkazů současné skincare éry.
Slovo longevity se v beauty průmyslu objevuje stále častěji. Nejde přitom pouze o nový název pro anti-ageing. Zatímco tradiční anti-ageing kosmetika se soustředila především na viditelné projevy stárnutí, longevity přístup se více zaměřuje na dlouhodobou kondici a vitalitu pokožky a na procesy, které s biologickým stárnutím souvisejí. Pozornost získávají například peptidy, antioxidanty, exozomy nebo další biotechnologické ingredience, jejichž potenciál se zkoumá v souvislosti s regenerací a buněčnou komunikací. Právě exozomy patří mezi ingredience, o nichž se v kosmetickém průmyslu mluví stále intenzivněji. Jejich popularita ukazuje širší posun beauty sektoru směrem k biotechnologiím a regenerativní kosmetice.
Další oblastí, která získává na významu, je podpora přirozených mechanismů pokožky spojených s hydratací a funkcí kožní bariéry. Do popředí se dostává například filaggrin, strukturální protein důležitý pro správné fungování epidermis, a také Natural Moisturising Factor (NMF), přirozený hydratační systém pokožky. Ingredience jako sodium lactate, sodium PCA, niacinamide nebo ectoin mohou být součástí formulací zaměřených na podporu hydratace a odolnosti pleti. Tento trend dobře ilustruje současný vývoj skincare: místo toho, aby kosmetika pokožku neustále „přepisovala“, snaží se stále častěji podporovat její vlastní biologické mechanismy.
Biotechnologie patří k nejrychleji se rozvíjejícím oblastem kosmetického průmyslu. Jedním z důvodů je snaha hledat nové způsoby, jak podpořit regeneraci pokožky, a současně vyvíjet alternativy k ingrediencím živočišného původu. Pozornost proto přitahují například biotechnologicky získávané látky, exozomy a nové alternativy k tradičním regenerativním molekulám, jako je PDRN.
Vývoj zde ale zdaleka nekončí. Laboratorní technologie umožňují vytvářet stále přesněji definované ingredience a zároveň hledat způsoby, jak snížit závislost na živočišných zdrojích. Právě spojení biotechnologie, regenerace a etičtějšího sourcingu může v dalších letech zásadně ovlivnit podobu prémiové skincare.
Možná nejvýraznější změnou současné skincare není jedna konkrétní ingredience. Je to způsob, jakým o ingrediencích přemýšlíme. Po letech, kdy kosmetický průmysl stavěl komunikaci na jednotlivých „hero ingredients“, se pozornost přesouvá k celé formulaci. Důležitá je kombinace aktivních látek, jejich koncentrace, stabilita, pH, způsob doručení do pokožky i vzájemná kompatibilita.
Jedna ingredience totiž nemusí být automaticky účinnější než kombinace několika látek, které se vzájemně doplňují. Právě proto se objevují stále sofistikovanější proprietary complexes a multi-active systémy. U značek jako NAYA tento princip najdeme například v komplexech zaměřených na kožní bariéru, neurokosmetiku nebo buněčnou odolnost.
Budoucnost skincare tak pravděpodobně nebude patřit jedné nové „zázračné“ molekule. Bude patřit inteligentně sestaveným formulacím, které dokážou řešit více potřeb pokožky současně.
Pohled na současnou skincare ukazuje poměrně jasný směr. Kosmetika se stává méně o okamžitém efektu a více o dlouhodobé kondici pokožky. Biotechnologie se potkává s biomimetikou, longevity s regenerací a neurověda s tradiční péčí o kožní bariéru. Rok 2026 přitom nepřinesl jeden nový „zázrak“. Spíše ukázal, které směry mají potenciál přetrvat.
Ať už jde o exozomy, pokročilé peptidy, podporu NMF, neurokosmetiku nebo komplexní hydratační systémy, společným jmenovatelem je snaha lépe porozumět biologii pokožky a pracovat s ní, nikoli proti ní. Právě proto lze očekávat, že tyto oblasti budou v dalších letech dál expandovat. S vývojem biotechnologií, nových ingrediencí a sofistikovanějších delivery systémů se totiž nebude měnit jen seznam toho, co si nanášíme na pleť. Měnit se bude především naše představa o tom, co od skincare vůbec očekáváme.
Let's Talk About it: sex a menopauza
Vítězové Harper's Bazaar Pro-aging Beauty Awards 2025 v kategorii Luxe
Probudit se s bezchybnou pletí nebylo nikdy snadnější