Zapomeňte na kolagen. Nová kapitola anti-agingu se odehrává uvnitř buněk

Jakmile pochopíme, jaké procesy se v našem těle pod vlivem času odehrávají, začneme se na stárnutí dívat jinak.
Tereza Zajíčková
——
8. srpna 2026

Foto: Profimedia

Ještě před několika lety se pojem anti-aging automaticky spojoval s kolagenem, který ovlivňuje pevnost pleti, viditelnost vrásek i pružnost pokožky. Své místo má sice v kosmetice dodnes, věda ale mezitím zamířila mnohem hlouběji. Přímo do našich buněk.

Ke slovu se tak čím dál častěji dostávají procesy, které rozhodují o tom, jak dobře buňky zvládají každodenní poškození. Jedním z nejzajímavějších směrů je takzvaná proteostáza, tedy schopnost buňky udržovat své bílkoviny ve správném stavu. A právě zde vstupují na scénu molekulární chaperony, drobní buněční „opraváři“, kteří pomáhají proteinům správně fungovat.

Buňka jako dokonale organizovaný systém

Abychom pochopili význam chaperonů, musíme se podívat na bílkoviny, které nejsou jen stavebním materiálem svalů nebo kůže. V těle fungují jako enzymy, přenašeče, receptory i poslové mezi jednotlivými částmi organismu. Aby mohly plnit svou funkci, musí mít přesně daný tvar.

Jenže bílkoviny jsou citlivé struktury. Stres, zánět, UV záření, toxiny i samotné stárnutí mohou způsobit, že se některé z nich špatně složí nebo poškodí. Buňka proto potřebuje vlastní systém kontroly kvality – podobně jako továrna, která neustále monitoruje své výrobky.

Chaperony fungují jako jakýsi buněčný servis. Nepřepisují genetickou informaci ani nevytvářejí nové proteiny, ale pomáhají těm vznikajícím získat správný tvar, stabilizují je a podílí se na rozhodnutí, co ještě lze opravit a co už je nutné odstranit. Mezi nejznámější patří skupiny označované jako heat shock proteins (HSP), tedy proteiny teplotního šoku, které se aktivují například při stresu nebo zvýšené teplotě.

Proč s věkem ztrácí buňky schopnost se udržovat?

Mladý organismus má velmi efektivní systém úklidu a oprav. Buňky dokážou rychle reagovat na poškození, odstranit nefunkční části a udržet vnitřní rovnováhu. S přibývajícím věkem ale tato schopnost postupně slábne. Poškozené proteiny se mohou hromadit, vznikají jejich shluky a buňky mají stále větší problém udržet správnou kvalitu svého vnitřního prostředí. Narušení proteostázy dnes patří mezi jeden z uznávaných znaků biologického stárnutí a vědci ho spojují například s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.

Právě tady se mění pohled na anti-aging. Už totiž víme, že dodat chybějící látky zvenčí nestačí, důležitější je pochopit, jak udržet samotné buňky déle funkční.

Mohou být chaperony novou cestou k dlouhověkosti?

Výzkum chaperonů je zatím především v oblasti základní biologie a experimentální medicíny. Vědci ale zkoumají, zda by bylo možné ovlivnit jejich aktivitu, a tím zlepšit schopnost buněk zvládat stres.

Velkou pozornost získává například protein HSP90, jeden z nejstudovanějších molekulárních chaperonů. Ukazuje se, že jeho role je mnohem širší než pouhé „skládání“ bílkovin. Podílí se také na regulaci buněčných signálů a udržování stability mnoha důležitých procesů.

Výzkumníci sledují také takzvanou reakci na tepelný šok. Jde o přirozený mechanismus, při kterém buňky při určitém typu zátěže zvýší produkci ochranných proteinů. U některých organismů byla aktivace těchto drah spojena s delší délkou života, což otevřelo otázku, zda by podobné principy jednou mohly pomoci i lidem.

Zatím ale neexistuje žádná pilulka, krém nebo doplněk stravy, který by jednoduše zapnul gen mládí prostřednictvím chaperonů. Věda je mnohem opatrnější než marketing klinik zaměřujících se na dlouhověkost.

Co to znamená pro každodenní život?

Přestože chaperony zatím nejsou novým kolagenem v kapslích, jejich výzkum přináší zajímavý posun v tom, jak přemýšlíme o stárnutí. Ukazuje, že zdravé stárnutí není jen otázkou vzhledu, ale především schopnosti buněk udržet si svou vnitřní harmonii.

Buňky nereagují jen na jednu zázračnou látku. Ovlivňuje je dlouhodobý součet faktorů od dostatku spánku a pravidelného pohybu přes vyváženou stravu až po schopnost zvládat chronický stres i omezení faktorů, které způsobují opakované poškození.

Budoucnost anti-agingu tak dost možná nebude stát na hledání jediné ingredience, která vymaže známky času, ale půjde o pochopení jemných systémů, které naše tělo využívá každý den. Chaperony jsou jedním z nich – a vědci teprve zjišťují, jak velkou roli mohou hrát v tom, jak dlouho zůstanou naše buňky skutečně mladé.

Tereza Zajíčková

Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu