Každý chce být zdravý a v co možná nejlepší kondici, a proto se trendy v této oblasti mění až neuvěřitelně rychle. Jeden měsíc se soustředíme na kalorický deficit, pak na vlákninu či dostatečný příjem bílkovin, o pár týdnů později řešíme zdravé střevo, trackujeme spánek, chodíme, pak běháme, abychom zase začali chodit, otužujeme se… A dnes? Do centra pozornosti se dostává samotné centrum našeho organismu: mozek.
Biotech startupy začínají prodávat doplňky stravy na podporu mozkové činnosti, takzvaná nootropika, ale i různé technologické gadgety, jako jsou speciální „neurofeedback“ čelenky za stovky dolarů. Jejich cílem je zlepšit kognitivní funkce a posílit chemii v mozku, abychom lépe zpracovávali informace a neustálé podněty, kterými jsme v dnešní době zahlcení.
Jedním z nejvýraznějších hráčů na trhu je švédská společnost Mendi, podporovaná i americkou vládní agenturou NASA. Její čelenka Mendi Headset za v přepočtu necelých 8000 Kč slouží k tréninku mozku a má zlepšovat soustředěnost, náladu a spánek, a zároveň snižovat míru stresu.
Neurohacking je cílený přístup, který má „vylepšovat“ mozkovou činnost, a aktuálně se jedná o jeden z nejdiskutovanějších biohacking trendů. Mezi jeho nejhlasitější fanoušky patří miliardář, podnikatel a známý propagátor dlouhověkosti Bryan Johnson, který se obsesivně zaměřuje nejen na své tělesné funkce, ale i mozek (mimochodem, na Netflixu si o něm můžete pustit dokument s názvem Don't Die). Kromě toho, že dodržuje extrémně přísný režim, každý den polyká desítky doplňků stravy a měří stovky biologických markerů, používá i světelnou terapii pomocí speciální helmy, což podle něj zlepšuje koncentraci a spánek a navozuje pocit klidu. Sám ale přiznává, že pro některá tvrzení zatím neexistují dostatečné důkazy.
Biohacking se dlouhodobě pohybuje někde mezi wellness světem, Silicon Valley kulturou a lehce futuristickými vizemi. A neurohacking tuto estetiku ještě posouvá.
Neurohacking mění pohled také na inteligenci. Vychází totiž z myšlenky, že mysl a tělo fungují jako jeden celek. Silný mozek podle zastánců nestačí, pokud tělo chátrá – a naopak.
Mozek sice není sval, ale neurohackeři k němu tak často přistupují. Tvrdí, že stejně jako bicepsy nebo svaly nohou lze i mentální výkon trénovat, posilovat a optimalizovat. A právě na tom dnes vydělávají firmy nabízející aplikace, headsety a různé tréninkové programy.
Neurohackeři jsou zároveň přesvědčeni, že lidský mozek není stavěný na tempo dnešní digitální reality. Podle nich moderní informační doba narušuje kapacitu mozku a jeho funkce víc než kdy dřív. Jedna z reklamních kampaní Mendi například tvrdí, že za jediný týden přijmeme více informací než naši předci za celý život.
Mendi Headset čelenka funguje na principu měření průtoku krve v mozku během mentální aktivity. Připojená aplikace obsahuje jednoduchou hru: uživatel má svou soustředěností „vytlačit“ virtuální míček do kopce. Když jeho pozornost poleví, míček padá dolů. Cílem je stimulovat prefrontální kortex, tedy část mozku zodpovědnou za plánování, rozhodování nebo řešení problémů. Tento proces se označuje jako „neurofeedback brain training“.
Pro někoho může být paradoxní, že další technologie mají řešit problémy způsobené technologiemi. Přesto firmy tvrdí, že v době, kdy je lidská pozornost roztěkanější než dřív, může být podobný trénink velmi cenný.
Technologie v rámci neurohackingu jsou paradoxně vnímány jako pomoc právě proti technologickému přetížení. Uživatelé díky nim mají zpomalit, odpojit se od nekonečných notifikací a zaměřit pozornost na vlastní mentální výkon. Jednoduše řečeno jde o jakousi rehabilitaci mozku.
Odborníci ale upozorňují, že neuroplasticitu — tedy schopnost mozku se měnit a přizpůsobovat — lze podporovat i mnohem jednodušeji.
Jednou z nejúčinnějších aktivit je například čtení, a to především beletrie. Rozplétání příběhů, analýza postav nebo práce s emocemi aktivují části mozku spojené s pamětí, pozorností a kritickým myšlením.
Vedle toho se stále častěji zmiňují i praktiky, které pracují přímo s nervovým systémem. Velkou roli hraje například vědomá práce s dechem — pomalé, řízené dýchání dokáže ovlivnit stresovou reakci těla, zklidnit mysl a zlepšit schopnost soustředění. Právě proto se dechová cvičení objevují jak ve sportu, tak v terapeutických přístupech zaměřených na regulaci stresu.
Dalším trendem je krátké vystavení chladu, tzv. cold plunge, ať už ve formě studených sprch nebo ledových koupelí. Zastánci tvrdí, že tento typ „stresového tréninku“ může posilovat psychickou odolnost a schopnost organismu lépe reagovat na zátěž. Věda je v některých tvrzeních opatrná, ale shoduje se na tom, že chlad aktivuje autonomní nervový systém a má měřitelný vliv na tělesné reakce.
S neurohackingem se často spojuje i práce s tzv. bloudivým nervem (nervus vagus), který pomáhá regulovat stres a navodit stav klidu. Jeho aktivace souvisí právě s dechovými technikami, relaxací nebo krátkým působením chladu, tedy s jednoduchými nástroji, které nevyžadují žádné technologie.
Mozek je podle mnohých odolnější, než se některé biotech firmy snaží naznačit. Lidé si své myšlení „optimalizují“ už desítky tisíc let — od vzniku jazyka až po schopnost abstraktního uvažování. A možná právě proto není budoucnost mentální výkonnosti jen v drahých gadgetech, ale i v obyčejných věcech, které už dávno známe.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Vztahové slibotechny
Proč je po třicítce těžší udržet přátelství než vztah?
Jak se nenechat zmást falešnou autoritou v týmu