Wishlist Nory Grundové a Oli Egler
Foto: Profimedia
Foto: Profimedia
Každým rokem se čím dál víc vzdaluju jakémukoli přání jakéhokoli dárku. Samozřejmě že jde především o setkání s těmi, které člověk miluje, nebo je má aspoň rád a oni mají rádi jeho, to je jasné a žádné dárky ani nervy z dárků by to neměly zastínit. Ale také jsem teď ve fázi, že se věcí spíše ráda zbavuju a posílám je dál a je jen pár opravdu vybraných kousků, které bych chtěla pustit zpátky do své skříně a vůbec domů. Sestavila jsem si nicméně seznámek toho, co bych si za ideálních okolností přála a k sobě domů moc ráda pustila.
Kozačky od Isabel Marant
Věci od Isabel Marant se mi moc líbí a její boty přímo zbožňuju, ale musím říct, že vím, že mi zase tolik nesluší. Je to taková trochu neopětovaná láska, ale i tak to pořád zkouším. A nikdy nepřestanu.
Šaty od J’Amemme
Značka patří ukrajinské designérce Julii Yarmoliuk, která své návrhy spíše sochá než kreslí. Její šaty Alisha jsou přesně tím typem šatů, který je výstřední a zároveň neskutečně pohodlný. A pro někoho, jako jsem já, kdo nemá rád výstřihy, rozparky a krátké věci, úplně ideální.
Halena od Hany Zárubové
Modely Hany Zárubové splňují onu šťastnou kombinaci vytříbeného designu, který ovšem ženě zároveň neskutečně sluší a z jakékoli postavy udělá spanilou, krásně tvarovanou a jaksi podprahově velmi sexy figuru. Mám už podobnou fantastickou halenu v bílé barvě a není člověka, který by se mě na ni neptal.
Stůl Gatta od české značky Kaplan 1934
Potřebuji psací stůl, který mi pořád chybí, a protože jsem vybíravá, většinu nábytku nakupuji ze starožitností. Ovšem tenhle stůl je výjimka. Jeho minimalismus mi vyhovuje, ta střídmost mě fascinuje. Navíc jak je něco z bukového dřeva, mám tendenci to pořád hladit. Tenhle stůl bych si přála moc.
Kabelka od Aesther Ekme
Název v perštině znamená prý „kabelka přes rameno“ – a přesně tomu se dánská značka věnuje. Klaní se skandinávskému minimalismu, a přitom se do kabelek vejde úplně všechno. Kabelky už vůbec nepotřebuju, ale pro tuhle by se krásné čestné místo našlo.
Hodinky Tank od Cartier
Pro „Tanky“ mám slabost celoživotní, vlastně pro všechny varianty tohoto designu. Dosud jsem si je nepořídila, protože nemám zažité hodinky na zápěstí, přitom náramky mi nevadí. Ale tyhle hodinky jsou opravdu fenomenální, navíc člověk má pak pocit, že je součástí té velké cartierovské story. Jednou budou moje.
Zásoby ashwagandhy
Jakožto velká vyznavačka ájurvédské medicíny mám v oblibě ashwagandhu, bylinu, která, věřím, drží mou imunitu i moji příčetnost na uzdě, beru ji už roky. Ashwagandhou se ale teď ohání kdekdo, kdo má stroj na kapsle, takže je dobré hlídat si původ byliny – kvalita rozhoduje.
Vstupenky na Metronome festival Prague
Znám zakladatele tohoto festivalu a vím, jak vydupali tuhle evropskou záležitost ze země. Každý rok na něm jsem, protože se mi pokaždé líbí jejich line-up a vždycky tu objevím nějakou novou muziku, která mě nadchne. No a v roce 2025 přijede na Metronome Alanis Morissette, jejíž song Uninvited mě kdysi dost provázel. Takže tady by Ježíšek neměl váhat.
Obraz od Zdeňka Trse
Současný malíř Zdeněk Trs maluje nádherné obrazy, které vypadají často jako záznam zvuku nebo prostoru, nějaké vesmírné geometrie, těžko říct. Pokaždé mě naprosto uhranou a cítím se v jejich blízkosti klidně. Vypadají prostě, ale interiér jako by se díky nim vždy rozehrál, rozezvučel a obraz přitahuje oči.
Kosmetika od MÊME
Tuhle kosmetiku bych si přála a přála bych ji taky ostatním. Několik mých kamarádek v současné době prochází léčbou z rakoviny prsu, a v tu chvíli tělo potřebuje i zvláštní kosmetickou péči. Na MÊME mě upozornila kamarádka, která právě léčbou sama prochází a tuhle kosmetiku si chválí. Krémy jsou skvělé na kůži po zákrocích, na pokožku hlavy, kde dočasně chybí vlasy, všechno tedy musí být jemné a pečující. Značku daly dohromady dvě Francouzky – jedna z nich má maminku, která se léčila z rakoviny prsu, a tehdy potřebu kvalitní kosmetiky zaměřené na operacemi, chemoterapií a ozařováním zkoušené tělo dost řešila. Značka kolem sebe vytvořila zajímavou komunitu a webové stránky jsou tedy plné tipů i nekosmetických.
S každým rokem si uvědomuji, jak cenné je to, že se u slavnostního stolu sejdeme vždy ve stejném počtu jako vloni. Jak krásné by bylo na chvíli zastavit čas a setrvat ve stavu, kdy nikam nepospícháme a jediné, nad čím přemýšlíme, je, zda se do nás vejde ještě jedna sklenička vaječného likéru. To si asi přeji nejvíce…
Pokud jde ale o dárky, nikdo od nás neumí tajit překvapení nijak dlouho, a proto si dárky dáváme průběžné celý rok. Na Vánoce tak zůstávají buď drobnosti, nebo již opravdu vytoužené kusy, které vyžadují speciální příležitost. Pro mě jsou to často předměty běžného užívání, které mi dělají radost každý den. Třeba hrníček The Issue Cup s neslušným mottem, který mě již od rána naladí na správnou vlnu.
Mou velkou slabinou jsou také „domácí“ dárky, které velebí kuchyni nebo koupelnu, takže kromě dezertních talířů od Michala Bačáka nikdy nepohrdnu designérským mýdlem či jiným pečujícím přípravkem (nejlépe ve skle).
Coby „žena obecná“ jsem ale také milovnicí niche parfémů – správná vůně mě totiž dokáže povzbudit nebo i uklidnit, a to hlavně v zimě. Dobře vybraný parfém je skoro jako kašmírový šál, který v zimě pohladí a zahřeje (nejen na duši). Mám ráda třeba éterické oleje na noc – konkrétně Rose Garden od Jagaia je mou jedinou láskou roky. A byť mám už dlouhá léta snad jen pět oblíbených vůní, které podle sezóny (a nálady) střídám, mou nejnovější obsesí jsou Nirvana a Amulet od Jakuba F. Hiermanna, na jejichž zrod jsem se nesmírně těšila!
Šperky jsou další evergreen, a pokud zrovna sama nenarazím na nějaký raritní kousek v antiku, tak mi vždy udělá radost něco od Pavlíny Zak nebo od Nory Eckhartové (šperky Noir). A jelikož ne všechno bohatství je materiálního charakteru, tak jsou na mém wishlistu i knihy těch nejmoudřejších (a také přání je stíhat číst!) – tedy cokoliv od Thomase Sowella, Camille Paglii nebo Valerie Steele.