Why Would You: V čem tkví síla monogramu

Diana Vreeland pro Harper’s Bazaar psala sloupek Why Don’t You?, kde čtenářům radila, co mají dělat. Já se ve Why Would You? zamýšlím nad tím, co by šlo udělat lépe a bez čeho bychom se nejspíš obešli docela.
Martin Váša
——
1. října 2022

Foto: Imaxtree

Vzpomínáte si na přívěsky, co byly občas přibalené k Bravu jako dárek? Uvnitř časopisu jste pak našli stránku s hlavami celebrit, jednu jste si mohli vystřihnout, strčit do přívěsku a nosit ji na šňůrce kolem krku, pěkně u srdce, kde bylo její místo. Muselo mi být devět deset let a mé srdce patřilo Victorii Beckham.

Když Victoria v rámci své kolekce pro letošní podzim představila svůj první monogram, okamžitě jsem si na tenhle zásadní moment devadesátek vzpomněl. Vysvětlím.

Victoriin monogram je čistý a současný, přesto jako by vzdával hold tradici. A to jak tradici využívání monogramů velkými módními domy (Jako poslední důkaz, že jím VB je, můžeme chápat její vůbec první účast na právě probíhajícím pařížském, tedy nejprestižnějším fashion weeku.), tak i tradici značky, co má po čtrnácti letech existence k čemu odkazovat.

Jaká je ale úloha monogramu, téhle bójky, co se kvůli nevyzpytatelnosti počasí občas ocitne pod hladinou módy, jen aby se záhy vynořila a sebevědomě se na ní dál držela? Má to jistě svůj důvod, že monogramy a variace na ně sehrávají hlavní roli v tolika kolekcích posledních sezon. Balenciaga, Dior, Chanel, Fendi, Givenchy, Gucci. Gucci a Balenciaga. Gucci a adidas. You name it.

Některé jsou stařičké, třeba kostkovaný Damier navrhl Georges Vuitton už v roce 1888. A věděli jste, že monogram Gucci byl odpovědí na nedostatek kůže po druhé světové válce? Guccio Gucci jím údajně chtěl zatraktivnit plátno. Jindy se i tradiční značce dostane monogramu zbrusu nového – Burberry jeden dostalo od Riccarda Tisciho jen před pár lety a nedivil bych se, kdyby Daniel Lee coby nový kreativní ředitel přišel s dalším. Na nový monogram nedávno vsadila i Donatella Versace. Je to totiž skvělý způsob, jak komunikovat změnu přístupu, novost.

Pár ulic od mého domu byste našli obchod s oblečením bez značky a bez potisku. „Značka jste vy!“ hlásá. A já chodím okolo, ale nikdy dovnitř, protože si nejsem jistý, že souhlasím. Myslím, že viditelná značka, není-li zbytečně ostentativní, dovede o svém nositeli prozradit spoustu věcí. „Třeba že je schopný zaplatit elektřinu a teplou vodu,“ pobavila se nad mou myšlenkou Oli Egler a má pravdu. Je to rozhodně symbol statusu. „So Christian Dior me from my head to my toes,“ zpívala ostatně Madonna coby Evita ve stejnojmenném muzikálu z roku 1996. Značka, kterou nosíte, ale může něco vypovídat taky o vašich hodnotách, dokonce i politickém názoru.

V tom, řekl bych, tkví síla monogramu. Na rozdíl od řvoucího loga umí být příjemně nenápadný a vzorem, jaký utváří, může jednoduše zdobit. Zhodnocovat. Tak, jak to Guccio Gucci zamýšlel.

Pokud jde o mě, i po více než dvaceti letech má Victoria v mém srdci stále místo, dnes ještě větší než jako Posh. V umělohmotném přívěsku bych ji už nejspíš nenosil, i když nikdy neříkej nikdy, ale jako monogram? Stále doufám, že s pánskou módou přijde spíš dříve než později. A až se tak stane, Victoria Beckham me from my head to my toes…

#whywouldyou

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu