Ještě před pár lety jsme u partnera řešili hlavně to, jestli máme podobnou představu o budoucnosti, dětech nebo třeba místě, kde budeme společně žít. Dnes se k tomu přidávají další otázky typu: v kolik chodí spát, jak často cvičí a jestli si chce v sobotu ráno dopřát dlouhý brunch, nebo raději uběhnout deset kilometrů.
Právě rozdílu v tom, jak partneři přistupují k pohybu, jídlu, spánku nebo alkoholu, se začalo říkat wellness gap. Není to žádný odborný termín ani nová vztahová diagnóza, spíš docela výstižný název pro situaci, kterou nejspíš zná mnohem víc párů, než by se na první pohled mohlo zdát.
Jeden z vás třikrát týdně cvičí, řeší kvalitní spánek a po dvou skleničkách vína už ví, že ráno nebude ve své kůži. Druhý vnímá pohyb spíš jako nutné zlo, rád ponocuje a představa, že by měl v sobotu ráno vstávat kvůli lekci jógy, ho příliš neláká. I když to samo o sobě ještě není žádná katastrofa, může se postupem času stát, že se z rozdílných návyků stanou dva rozdílné životy.
Když už nejde jen o fitko
V dnešní době už zdravý životní styl není jen otázkou členství v posilovně. Promítá se také do toho, kdy vstáváte, co jíte, zda pijete alkohol, jak trávíte dovolenou nebo co si vlastně představujete pod slovem odpočinek.
Pro někoho je ideální sobota dlouhá snídaně, procházka a večerní sklenka vína s přáteli, pro jiného ranní běh, který pokračuje saunou a brzkou večerkou. Obě varianty jsou naprosto v pořádku, přesto platí, že dva odlišné denní scénáře se někdy jen těžko skládají dohromady.
Ještě větší problém nastává ve chvíli, kdy jeden z partnerů začne mít pocit, že jeho způsob života je ten správnější. A věřte, že poznámka „měl bys taky trochu cvičit“ může znít stejně protivně jako „ty zase musíš na tu jógu?“. V takovou chvíli se z wellness gapu může stát něco víc než jen rozdílný přístup ke koníčkům. Nejde přitom ani tak o to, že jeden běhá a druhý ne, jako spíš o pocit, že tomu druhému přestáváte rozumět.
Návyky se ve vztahu stejně prolínají
Na druhou stranu není překvapivé, že se životní styl partnerů časem začne podobat. Když spolu žijete, nakupujete, vaříte a trávíte většinu volného času, dříve nebo později se navzájem ovlivníte.
Studie publikovaná v časopise JAMA Internal Medicine například ukázala, že pokud jeden z partnerů začne více sportovat, přestane kouřit nebo zhubne, výrazně roste šance, že se ke změně přidá i ten druhý. U pohybu začaly být aktivnější zhruba dvě třetiny lidí, jejichž partner se také nově začal více hýbat.
To samozřejmě neznamená, že máte partnera tajně přihlásit na reformer pilates. Mnohem přirozenější bývá najít něco, co můžete dělat společně, než se druhého snažit neustále přesvědčovat ke změně. A u zbytku si jednoduše nechat každý svůj vlastní režim.
Nemusíte žít podle stejného scénáře
Rozdílný životní styl sám o sobě ještě neznamená konec vztahu. Důležitější je, aby se z vlastních návyků nestalo měřítko pro toho druhého. Pokud máte pocit, že partner vaši snahu žít zdravěji neustále shazuje, nebo naopak vy začínáte jeho způsob života vnímat jako něco, co by měl změnit, wellness gap přestává být jen nevinným rozdílem v preferencích.
Nemusíte mít stejné koníčky, stejný jídelníček ani stejný režim. Pokud se ale dokážete potkat někde uprostřed, nejspíš není důvod dělat z rozdílných návyků větší problém, než jakým ve skutečnosti jsou.
Blízkost se nebuduje jen během sexu, ale hlavně po něm
Harper’s Bazaar Wellness Day proměnil rozpálené velkoměsto v oázu plnou klidu
Týdenní horoskop 28.11.-4.12.2022